Jak jste se seznámily se svým partnerem?

Cituji lusinda: Za tři měsíce mi na Silvestra ve vaně plné svíček připlul, ve skořápce od ořechu, zásnubní prstýnek
...to je prostě nádherné jak z romantického filmu
Já jsem svého přítele poznala při práci na benzínce. Pracovala jsem za kasou a on tam jezdil celkem často. Jednou mi dal tiket do sazky na dobití kreditu a když jsem mu ho vracela, tak ho odmítl se slovy: "tohle je pro vás slečno, je tam moje číslo", jen co se otočil, zmačkala jsem tiket s myšlenkou "no to určitě ty d....." Dohromady jsme se dali až na oslavě narozenin jednoho našeho společného kamaráda (právě z té benzínky) a na tu situaci s tiketem na dobíjení kreditu doteď vzpomínáme

V mých 16 v klubu jsme se viděli poprvé, já praštěná pubertální děvčica...házel po mě očkem každý víkend a mě se děsně nelíbil...a asi tak po roce jsme se dali do řeči a byla ruka v rukávu prostě mě ukecal, šíleně to mezi námi jeden večer zajiskřilo, nevím teda dodnes, proč mi to trvalo rok, než jsem ho vzala na milost a dali se více do řeči letos spolu budeme 7 let, láska stále trvá a 25.září 2010 jsme se vzali....

a já se v těch 16 každý víkend modlila, aby v klubu zase nebyl ten blb, co furt po mě čučí....a kdo by to byl řekl, že to bude jednou skvělý partner do života

Seznámil nás jeho kamarád a manžel mé sestřenky v jednom. Na jejich svatbě jsme se k sobě tulili při ploužácích, za dva týdny jsme se dali dohromady a za tři roky přesně na den jsme se taky vzali

Taky na diskotéce, bylo mi čerstvých dvacet a bylo to období, kdy jsem rozkřikovala do světa, že jsou všichni chlapi stejní zmetci a že radši budu sama. Vlezu do futer na disco a bylo to. Láska na první pohled a nikdy nezapomenu, jak se tvářila moje mamka, když jsem jí po třech dnech, co jsme spolu randili, řekla, že si tohodle chlapa vezmu. Tak jen suše odpověděla "Bože dítě, tak ještě chvíli počkáme, co z toho zas bude". A ono to fakt klaplo, vzali jsme se, jsme spolu sedmym rokem a máme ročního raubíře.

Dobrý historky. Začínám si připadat nudně se svým ve škole, v klubu, přes kamarády, v práci...

Přidám méně romantickou, ale vtipnou historku, jak mě sbalil jeden můj bývalý. Seznámili jsme se přes kamarády, tak nějak mě na něm něco zaujalo, pokukovala jsem po něm, proběhlo nějakých pár smsek o blbinách....no a jednou jsme byli s bandou v hospodě a my dva se poprvé dali nějak více do řeči, nakonec jsme se bavili asi až do 6 do rána a on mě odvezl domů (je abstinent) - už tehdá jsem čuměla, že mě bez jakékoli mé navigace zaparkoval přesně k mýmu baráku

.Mávla jsem nad tím rukou...druhý den do něho frčel jeden jeho kamarád, kterej mě nesnášel, ryl do něj atd...tak sme se dohodli, že si z něj uděláme pr.del, že jsem nespala doma. ale u něj, že mě "dostal"...takže jsem jela k němu, lehla si do postele (v kraťáskových kalhotkách a tričku, když na mě zkoušel pro "autentičnost" jít do podprsenky, hodně rychle jsem ho odpálkovala ) a on dělala sem jakože spím, on mě vyfotil na mobil měli jsme s z toho fakt děsnou legraci...mimochodem první pusu jsem si s ním poté dala jako provokaci, když jsme viděli, že se ten jeho kámoš dívá - další setkání už bylo ale nenahraný dlouho jsme se oba tomu smáli a doteď se bavím tím, co dokážou chlapi vymešlet za blbosti, aby dostali holku

Reaguji na Dasule:

Jste spolu dodnes?

Chodil s mojí nejlepší kamarádkou, nejdřív jsme spolu cca 10 let kamarádili, pak vztah. Ti dva jsou dnes úžasní přátelé, my dvě jsme stále nej kamošky a jsem moc ráda, že to bylo právě tak jak to bylo

to jsou uužasný příběhy...
stejně zajímavej ten život je....

Reaguji na Markettice:

Reaguji na Markettice:
Nejsme, nedopadlo to....
Teď momentálně na svého osudového čekám, zatím nemohu dodat hepyend
Takže sbírám inspiraci, kde číhat...

[/url]

Z toho už se nevylžeš Barbie,hallo Barbie

Holky, tak některé příběhy jsou opravdu krásné

Já mám takový fádní Seznamili jsme se přes moji kamarádku, tehdy chodila s jeho kamarádem... Takže proběhla nějaká společná setkání v hospodě, na chatě - až mě jednoho dne pozval na výlet Velká romantika (myslím pozvání) to nebyla - kamarádka byla strašně nadšená a přítel se s ní radil, takže jsem všechno věděla s předstihem

S přítelem jsme se seznámila na netu, na lidech. V té době jsem nikoho nehledala. Napsal mi, že mám zajímavé zájmy. Měl tam jen takovou miniaturní fotku a já si říkala, co to je zas za exota, tak jsem mu neodepsala. Jenže mi to nedalo a druhý den jsem mu napsala. Pak jsem se přihlásila na icq a zjistila jsem, že si mě tam přidal. Chtěl se se mnou setkat a já mu řekla, že až po maturitě, že nemám čas, upřímně se mi moc nechtělo. Jenže pak jsme si asi 14 dní psali, několik hodin denně a pořád jsme měli o čem mluvit a já mu navrhla, že se tedy můžem sejít. Přijel pro mě na motorce a jeli jsme se projet. Později mi řekl, že jsem se mu ani moc nelíbila, ale postupně se do mě zamiloval. Takhle jsme se viděli asi ještě 2x a pak jsme si jeli opékat buřty pod naší oblíbenou rozhlednu a tam to vlastně všechno začalo. Vrátil mě domů ve 3 ráno. 9. dubna to budou 2 roky, co jsme spolu, přemýšlíme jaký postavíme domeček na pozemku a v pátek mi řekl, že pokud nám to vydrží, tak si mě chce za rok a půl vzít (až dodělám školu).

Bylo jednou jedno cafe, oba jsme tam dost často chodili a letmo jsme se zdravili, představil nás barman který mu furt vykládal jaká jsem "princezna a jak moc mě má rád" .. já, kromě ostatních kamarádů se kterými jsem tam dost často chodila, tahala svoji moc dobrou kamarádku, chudák musela neustále koukat na to, jak po něm slintám a poslouchat ,,co všechno dělá.. a že ten jeho americký přízvuk je tak sexy..ale nikdy spolu nemůžeme být protože co za holky to okolo něho furt jsou a stejně je moc namyšlený" ..no a jednou se on rozešel s nějakou svou x-tou holkou a já se svým dlouholetým přítelem.. přisedl si ke mě a později navrhl, jestli by mě nemohl nakreslit ... a protože jsem nemohla klidně sedět a nehýbat se, raději uvařil a nakrmil mě...
no a od té doby mě už 2 roky pokaždé budí snídaní do postele, přemluvil mě ,aby se naši rodiče seznámili...stalo se dalších milion věcí ..Jo a do toho café? Už jsme nikdy nešli

No jak to říct, prostě sem potřebovala opraváře a přišel takovej chlápek, ani se mi moc nelíbil, ale byl příjemný a hlavně svojí práci rozumněl. Já ho pak z vděčnosti výhledově pozvala na kafe, ani jsem nečekala, že to přijme. No a jednou mi volal, že tedy jede na to kafe. Moc jsme si nepopovídali, protože jsem byla v práci, párkrát jsme si potom napsali sms. Na pár měsíců jsme se pak nějak oba odmlčeli, no a já pak měla svátek a přišlo mi od něj přání, tak jsem odpověděla..no a zkrátka za pár týdnů bylo další kafe a pak první rande. Nevěřila jsem vlastním očím, protože za dveřmi stál voňavý a celkově fešný chlap...v tom pracovním, co byl vždycky, jsem to nějak nepostřehla.. a byl strašně roztomile nervozní, když mi dával kytici růží...no a pak jsme nějak spolu začali žít a jeden večer jsme se ani nevím proč bavili o svatbě a že jo...svatbu jsme si naplánovali na výročí a bylo.