Jak jste přišly na nevěru?

Reaguji na azuritek:
na rovinu řekl, že bude neustále lézt pod sukně cizích ženskejch? tak za to bych ho asi kopla do kulí . A jak je to dlouho, co jsi ho odhalila?
myslím si, že jediná věc, jak předcházet nevěře je ta, aby chlap neměl nikdy holku jistou. Aby pořád levitoval v jakési nejistotě a neustále se snažil jí dobývat.
Je to hodně těžké, ale od té soboty je takovej jinej, pozornej... kolikrát přišel domů a skoro vůbec se se mnou nebavil(já pracuju z domova, takže celý den doma sama) a když jsem si chtěla pokecat, tak se bavit nechtěl... ted je to jiné. Takže tohle se mi osvědčilo. A taky... po tom přečtení jsem už kapku ostražitější a tak se mi bude asi i snáz hrát ledovou královnu... a jeho to donutí se snažit.
Ale taky... nechtěla bych to nikdy více zažít ...

Reaguji na Petrolejkaa:
Neřekl mi to, ale psal mi to po tom, co jsme spolu už nebyli. Je to už víc jak 2 roky, teď mám přítele, se kterým jsme víc jak rok a půl a zatím je to super. Ale přesně jak píšeš ty, chlap nesmí mít ženskou nikdy jistou a to já prostě neumím. Myslím si, že přítel si je se mnou hodně jistej, což mě štve, ale nevím jak udělat, aby nebyl..

Reaguji na azuritek:
aha. To musel být pěknej lotr, co? Ale tak, třeba ho mimčo změní .
To je super . Rok a půl je krásná doba. My budeme mít v březnu 4 roky.
Co se týče té jistoty a nejstoty v ženě, tak ano, je to fakt těžký! Sama to vím a ted si i zpětně uvědomuji, že jsem byla jak "poslušnej pejsek". Cokoliv jsem mu na očích viděla, to jsem pro něj udělala. Nikdy jsem na nic neřekla ne, kolikrát jsem ustoupila i ze svého názoru... Opravdu to není lehké. U mě asi nebýt těch zpráv, tak v tom svém poslušném stylu pokračuju. Uvidíme, jestli mi to takhle v něčem pomůže.
Ještě bych se ho chtěla zeptat, jestli je šťastnej a spokojenej. Uvidíme, co mi řekne...

Reaguji na Petrolejkaa:
No, otočil se za každou sukní a v mojí přítomnosti flirtoval s každou, která se kolem něj mihla, takže co dělal bze mě, radši nevědět. To je krásný, 4 roky, my máme v dubnu 2.
Jo, tak to je přesně můj případ, skáču kolem něj jak pejsek. Ze začátku mi chtěl třeba utřít nádobí,když jsem ho myla, ale já mu řekla ať to nechá, teď mě to štve, většinou si to po sobě ani neumyje. A pořád mu dávám najevo, jak ho mám ráda, nikam moc nechodím, teda spíš vůbec, není moc s kým.
Tak na tohle bych se ho neptala, tohle nemají chlapi moc rádi.

Reaguji na azuritek:
to mi připomíná mého "kamaráda".. ten si neustále dokazuje, jak je neskutečně dobrej a jakej je borec! Takže se chová obdobně jako tvůj ex..
Já tedy věřím v to, že spolu už zůstaneme a ačkoliv jsem se v něm zklamala, tak já u něj taky už mám jeden vroubek, takže jsme si v podstatě kvit ... Musím říct, že jsem se během tady té konverzace docela dost uklidnila, což je fain, protože jsem vřela jak papiňák.
A bydlíte spolu? Nebo ho takhle "obsluhuješ" o víkendech? Tak až příště bude třeba něco dělat, tak mu řekni, jestli by ti s tím pomohl? že ve 2 to půjde snáz.
To byl i můj případ, taky jsem mu dávala často najevo, že ho mám ráda. Ale co mi neskutečně, ale opravdu neskutečně chybí, tak je to, že mě neobejme... leda, když si o to řeknu. To mi fakt moooc chybí. proto, když přijedu k rodičům, tak div,že neudusím naší Ellinku/zlatý retrívr/ .
Co se týče chození se bavit bez něj, tak to mi doporučovala kamarádka už v létě... že mám jít s kámoškou na diskotéku a že začne žárlit. V tu dobu jsem jí říkala, že nechci nějak čeřit vodu, ale teď tomu naprosto rozumím a tu a tam někam jdu, nebo se známýma, co mám u rodičů, tak jdeme do hospody. ...
Tak jestli se ve tvém okolí najde nějaká kamarádka, nebo třeba spolužačka, tak někam vyraž , žárlit bude určitě.
Neměla bych se ptát??

Reaguji na Petrolejkaa:
Ne, nebydlíme spolu. Jsme buď u nás, když jsou naši v práci nebo u něj doma, o víkendu a jinak jezdíme i k babičkám na víkendy. To on třeba někdy jde a že uvaří, což je fajn, ale nejvíc mě štve, když vařím já a on se mi do toho plete. Jinak před týdnem koupil pozemek a až dokončím VŠ (za rok a půl), tak chcem stavět.
Tak v tomhle je přítel úžasnej, objímá mě (třeba když meju to nádobí), často mi dá jen tak pusu, tohle mu nemůžu vytknout. Taky mi už několik lidí říkalo, ať někam vyrazím, ale mě se nikdy moc nechce a když jdu s kamarádama do hospody, tak teda asi žárlí, protože mi vždycky píše. Sám se chodí občas bavit, beze mě, naposled byl před měsícem, ale celou noc mi psal
No já nevím, ale já bych se ho asi neptala, nebo aspoň ne takhle na rovinu.

Reaguji na azuritek:
tak ono by to taky vypadalo jinak, když by jste spolu bydleli . Když by jste si opečovávali vlastní baráček, tak to by se určitě snažil. Nebo spíš, až budete bydlet, tak to uvidíš . Bude určitě fain.
Mě objímal ještě na začátcích . Co si pamatuju, když jsme spolu byli tak měsíc, dva... to si pamatuju, že jsme šli Prahou pomalu jako jeden člověk . bylo to nádherný, častokrát takhle zavzpomínám, byly to nádherné časy. A hlavně... byl tak mlaďoučkej a i já . všechno to bylo jiný.
Jo, tak to žárlí určitě . Musíš tak jako já přemoct nechtění a někam vyrazit. Bude tušit,že by se kolem tebe mohlo točit hromada chlapů a bude jako na trní . Já to musím udělat co nejdřív. A ještě líp.. pořádně si dát záležet na líčení, oblečení a předvést se mu a jít .

To máš asi pravdu, však se taky už těším až spolu budem bydlet. Já o tom teda nikdy před ním nemluvím, že se na to těším nebo tak, protože se bojím abych něco nezakřikla, ale on to říká docela často, že by se mnou už chtěl bydlet a jak se na to těší. Akorát je problém, že já ještě studuju a není na to tolik peněz.
Taky vzpomínám na doby, kdy jsme občas někam vyrazili, te´d většinou dřepíme u nás nebo u něj a ic se neděje. Naposled někdy v říjnu jsme si udělali u babičky procházku a bylo to strašně fajn, trhali jsme šípek a pak jsme si vařili čaj .
Tak on ví, že je kolem mě spousta chlapů, protože mám jen kamarády, kamarádky moc ne. Ale u mě je problém v tom, že se nedokážu od něj odpoutat na jeden večer o víkendu, protože ty trávíme vždycky spolu, on to umí. A ukázat se mu bohužel nemůžu, když je doma. Musím s tím už něco udělat

tak koukám, že jsme si dost podobné, v tomhle tom Jen my hodně sportujeme, takže se vlastně pořád něco děje.
Taky se neumím "odpoutat" je mi líto někam jít bez něj, protože bych raději byla s ním.. A on si taky vesele chodí s kámoši posedět... ještě, když jsme spolu nebydleli, tak neexistovalo, abych nešla s ním... ale co spolu bydlíme(rok), tak tu a tam jedno za 14 dní jde v pátek nebo v sobotu s kámoši a já sedím doma .
Takže já toto téma asi uzavřu... abych nedostala pohlavek, že už se tu neřeší k tématu. Kdyby sis chtěla pokecat, tak klidně můžeš napsat SZ .