Jak bojujete s psychickou i fyzickou "vysátostí"?

Noémi de Noir
Zkus si skočit na bazén, uvolníš tělo i mysl. Je to dobrá relaxace, i když to co popisuješ, je prostě celkové vyčerpání a na to evidentně může pomoct jen vypnout nebo se na čas něčeho vzdát, pokud to jde. Mně vyčerpání dostalo až k cvokaři (byť příčiny byly různorodé) a ten mi na to řekl, že se nediví, že jsem na tom, tak jak jsem, protože stíhat dlouhodobě všechno to, co jsem stíhala já, se prostě nedá. Takže fakt zvolni a začni čistit hlavu i tělo.

A co se toho čtení odstavce týče...věř mi, že já jsem to dopracovala tak daleko, že ještě před Vánoci jsem nebyla schopná přečíst ani noviny, mozek to prostě odmítal vstřebat.

Plánuju bazén tento týden + asi i infrasaunu, tak uvidím

Jinak, Lentilie, doufám, že už jsi zase v pohodě Děkuju za rady... no, je asi lepší si tyhle věci uvědomit a okusit hned zkraje. Do budoucna už si to zařídím jinak. Holt jsem neměla ty pracovní zkušenosti a tak, nedokázala jsem odhadnout některé věci a jinde si zas dupnout...
Bohužel jsem s tímhle vypětím trvajícím asi půl roku už předem počítala (záverečný semestr VŠ atd.) a věděla jsem, že to bude asi na hranici sil.
Myslím si, že ženy mají ke stíhání nemožného až na hranici svých možností docela sklony...

Kdysi mi fakt stačilo si pustit jen film a byla jsem OK, ale je fakt, že nějaké napětí z "písemky z matiky" se se současnou situací dá těžko srovnávat Jen mě docela vyděsilo, když už jsem se párkrát probudila s pocitem "zase nic", stále stejná bída...

Noémi de Noir
Pracuju na tom, abych zase byla v pohodě. Ještě to není ono, ale snažím se dát dohromady, já jsem se totiž dostala až do takové fáze, kdy jsem se složila jak fyzicky, tak psychicky, do toho panika, úzkosti a takové fyzické projevy, že jsem už kolikrát neměla sílu ani opustit dům...následně jsem od toho všeho chtěla utéct, odešla jsem do Prahy za navazujícím studiem, jenomže už jsem byla tak vyčerpaná, že jsem se tam složila a po měsíci s tím praštila, protože už jsem neměla sílu vůbec na nic, k tomu pak doma problémy a zkrátka jsem vyhořela až k základům. Nebo jak jsem řekla svému cvokaři...cítím se, jako bych strašně dlouho stavěla zeď, která měla být dokonalá a ona mi spadla. A proč? Protože jsem neurotik, který prahnul po tom, aby byl dokonalý, vše stíhal, byl všem k ruce, nedělal chyby a ještě byl u toho milý a hezky vypadal.

Držím palec, ať to nedopracuješ k mému vzoru. Fakt, pokud můžeš, odpočiň si a luftuj v hlavince.
Ps. I ty hory, jak tu někdo navrhoval, jsou na odreagování super.

Tohle je právě ta nejhorší vlastnost (jsem úplně stejná). Člověka to strašně vysává. Ale i když většinou víme, že bychom měly zvolnit, pořád makáme dál. Není divu, že tělo protestuje.

- pilates, uvolní a pročistí hlavu.
- bazén je také fajn nápad, když je "vycuclá" duše utahej tělo (lyže, túra)
- havajská masáž stopro uklidní a uvolní, možná Tě naladí na sex a to je ten nejlepší vyprošt´ovák
- občas mi zabere nějaký úplně "jednoduchý" romantický film, nebo když mi má desetiletá dcera čte v posteli pohádky ( za chvíly jsem ťuhýk)

Držím Ti pěsti, ať je to co nejrychleji za Tebou .

Přesně tak... Taky jde o to, že konkrétně u mě se vyskytlo pár příležitostí, které stálo za to vzít za pačesy, a díky kterým se mi podařilo "něčeho" dosáhnout. Prostě velký posun kupředu pro malé kuře... Jenže prvotní oběť docela velká, co se vypětí týče... Když se ohlédnu, cítím prvně v životě hrdost na nějaké (ikdyž třeba malé) úspěchy.
A pak je to dilema, jestli do takových věcí jít i za cenu toho, že vás to bude stát hodně sil, anebo se na to vykašlat a držet se pohodlí A optimální poloha "něco mezi" se hledá a dodržuje strašně těžko.

Náhodou už cvičím, respektive předcvičuju Což je jedna z věcí, ke které jsem se časem dopracovala - paradoxně jako pasivní návštěvník fitka to bylo fajn... Přišla jsem tam večer s už úplně vyplým mozkem schopným vnímat pouze instrukce a hned mi bylo líp. Jenže jako trenérka už to takové bájo není - vlastně je to další "tlak".

Děkuji

Tohle mám celý život. Můžu Tě však povzbudit.... s věkem se hodnoty mění.
P.S. Jednou budeš dětem vyprávět co vše jsi dělala proto abys dosáhla toho po čem jsi toužila a co jsi budovala i pro ně. Budou na Tebe pyšné. Budeš jejich vzor!

Holky, vydržte, jsem na tom podobně - poslední semestr VŠ, bakalářka, do toho ještě další škola, domácnost, rodina, nechutné počasí bez sluníčka ... snad bude líp

A víte, co ještě pomáhá? Vykecat se tady z toho

Přesně tak - hned je mi o poznání lépe, že jsem se někam mohla "vylejt"
Navíc je fakt, že jsou pro mě zdejší diskuze o kosmetice apod. opravdu relax a úleva

Já si vždycky říkám - když je nějaká taková meta přede mnou - že ještě tohle a pak klídek... Jenže jakmile je "poté", přijde zase něco jiného Asi to tak bude vždy a proto je třeba odpočívat průběžně

Já mám ted taky tohle období. Ke všemu i pár osobních problémů, takže jsem dost na dně. Poslední týden to bylo opravdu příšerné.Byla jsem unavená, ale nemohla jsem usnout poněvač jsem myslela na ty problémy. Ráno jsem byla vzhůru už v pět a to jsem spáč, co spí do 12 dopoledne. Zkouškový mě už totálně dodělává. No a pak přijela v pátek ségra, tak jsem měla radost, že ji po dlouhé době vidim. V sobotu to už bylo zase děsný. Večer jsem ke všemu měla jít na ples, na který se mi teda opravdu vůbec nechtělo. Pak mi ještě půl hodiny před odchodem praskl šev na šatech, tak si to umíte představit. Zašívat ještě na rychlo šaty atd. No hrůůůza. A pak jsem se bezva s kamarády pobavila na plese, trošku opila no a dnešek je super. Uplně jsem se odreagovala a doufám, že už to bude jen lepší.
Takže za mě platí určitě odreagování ve společnosti a pobavení s lidma o problémech ostatních. To mi pomohla. Bohužel nevim na jak dlouho.

Nejdůležitější je spánek, pořádně si odpočinout. A lehká fyzická námaha (bazén, aerobic) taky zabírá na psychiku. Mně na relaxaci pomohla solná jeskyně. Moc jsem tomu nevěřila, ještě jsem si tam vybrala lehátko vedle paní co po minutě začla příšerně chrápat. Byla jsem naštvaná ale po 5 minutách jsem chrupala taky. Po hodině nás vsechny vzbudili a já šla domů jako přiopilá ale bylo mi báječně.

Tak já jsem vysátá dokonale, nějak se mi nedaří a teď mám před sebou hodně zkoušek-tlačí mě čas a vůbec se nedokážu soustředit. Včera jsem se trochu vybrečela, tak je to lepší-nějak si ty nervy musí ulevit. Nezbívá nic jiného než se do toho pořádně dát.Snad to zvládnu...

Kvalitní zdravé potraviny, dostatečný příjem tekutin, kávu vyměnit za zelený čaj, procházky (nebo jiný sport), dostatek spánku (na ten dorážím já, už 3x jsem před zkouškou celou noc nespala, pak se ale nemůžu divit, že i má imunita je tento rok v háji a hned vše chytnu a je mi věčně špatně), relax (masáže, sauna, ...) nepřepínat se a šetřit se, nic nám nestojí za to, aby jsme tomu obětovali své zdraví.

tohle dlouhé mrazivé období asi dostává každého,navíc kolem sebe člověk vidí tolik lidí bez práce, včera mi kamarádka plakala, rozešla se s chlapem po sedmi letech, taky mě to sundavá. Pak stačí maličká neshoda doma nebo v práci /ve škole/ a už se člověk veze. Mně pomáhá jak už nekdo psal zábava, být s někým kdo mě má rád a zrovna dneska vyřizuju dovolenou. Pojedeme v březnu s mužem za sluníčkem na dva týdny, to mám vyzkoušené, že je na tu hnusnou zimu tady balzám...když jsem nemohla za sluníčkem docela dobře mi dělalo solárko. A taky určitě je dobré se z toho vykecat