Hypotéka v roce 2012

ahoj no abych řekla pravdu já si to taky říkám-máme městský byt..ale platíme celkem málo ...a tak jsme uvažovali jestli vzít hypotéku a koupit ale...prostě člověk musí myslet at neonemocní,at se nic nestane,at nepřijde o práci-opravdu to je v dnešní době nejistota...navíc čekáme mimi takže jsme se rozhodli zůstat zatím...a pak se uvidí esi jen vyměníme za větší nebo co bude.....vím že pak peněz bude ještě mín...nejvíc mě štve že nechci vrážet oeníze do bytu který mi nepatří-myslím např.nová kuchyn apod...ale zase si říkám-tolik lidí tak žije ajsou spokojeni...

Jaký bude rozdíl v tom když nebudeš mít peníze co se týče pronájmu nebo splátky?

V nájmu tě taky nikdo nenechá bydlet zadarmo, takže výsledek mi přijde stejný...

To by ten nájem musel být několikanásobně nižší než splátka, abys nad tím přemýšlela jinak.

Reaguji na VeveruškaD: no proto píšu že neplatíme právě tolik za městký byt-splátka by musela být vyšší.Jde i o to kolik platí ted a kolik by platila při splátkách..

Já považuju hypotéku na milionové částky a byt v Praze (jinde to třeba tak nebude, kde jsou levnější byty) za nevýhodný obchod. Nekochám se vidinou, že budu 25 let splácet šílenou sumu, původní částku o polovinu přeplatím, aby ten krcálek byl nakonec můj, když třeba u menších bytů je i komerční nájemné včetně poplatků za energie a služeb o tisíce měsíčně nižší, než splátka hypotéky, poplatků za ní + služeb a energií...když se mi sníží nehodou příjmy, snáz si najdu jiný nájemní byt, než prodám byt s hypotékou, což obvykle bývá s velkou ztrátou a budu třít ještě větší bídu s nouzí. Ale já jsem v tomto asi hodně konzervativní a představa bytu, který mi bude za desítky let patřit a kdy bude už potřeba opravit za další spoustu peněz mne prostě do kolen nedostává.

Reaguji na Kikulina: mno tak nějak s tebou i souhlasím!....a chtěla jsem říct ze nejsem teda z Prahy ...ale žiju pod horami a tady ty byty jsou taky celkem drahé nejlepší je něco zdědit anebo vyhrát

třeba, že si přinejhorším najedeš někde garsonku s malým nájmem, samozřejmě platíš taky,ale když ti chybí peníze, tak tímto uspoříš dost.
Nebo v případě opravdové nouze se holt člověk přesune do nějakého bydlení pro sociálně slabší či azyláku

s hypo to je těžší, než se prodá byt a tak dále...

u nájmu je zase nevýhoda, že když v něm chceš bydlet dlouhodobě, tak ti ho můžou zvedat atd. (což samozřejmě nejspíš budou)

no nevím, taky se rozhoduju co časem dál, zatím jsme v nájmu

Reaguji na Kikulina:
To je přesně to, co mi vrtá hlavou, do puntíku.. Já bych se v podstatě zadlužila na celý život (a vážně nevím a nemohu vědět, kdy umřu) jen proto, abych mohla budoucím dětem dát byt. K ničemu jinému by to nebylo.. Já už bych si ho asi moc neužila vzhledem k tomu, že by hypotéka byla na třicet let. Nehledě na ta rizika, že můžu mít úraz (což by se sice řešilo pojistkou, ale nebylo by to ideální), mohu přijít o práci, chci mít děti (a mateřská stojí za...). Další mínus je fakt, že bych si stejně mohla koupit jen malý byt (max. 2+kk). Má cenu uvrhnout svůj život do stresu kvůli bytu, který bych stejně časem asi potřebovala vyměnit za větší?
Na druhou stranu, nyní mám pronajatý celkem levný byt (splátka hypotéky by v podstatě odpovídala částce, kterou platím nyní, včetně služeb). Kdybych však musela tento byt opustit a pronajmout si jiný, předpokládám, že by nájemné bylo i výrazně vyšší. V tomto případě by byla výhodnější hypotéka.
Docela dilema..

Dobré poledne,
letos jsem si s manželem koupila novostavbu a splácíme tedy hypotéku. Dosud jsme žili ve větším pronajatém bytě za 13 tis korun, hypotéka je 14 tis a po splacení uroku bude částka již pouze 7500. Hypotéku máme do 53 let a pochybuji, že když mi bude kolem 40 let (nyní 27) budou nájmy 8 tis.. (jako splátka mé hypotéky). Moje teta si za komunismu vzala hypotéku na barák a dodnes splácí 800 kč takže hodnota peněz časem klesá. Co dříve byla suma je nyní skoro nic..
Velmi mě hřeje pocit při práci na zkrášlování zahrady nebo když jsme dům zařizovali a já věděla, že už je to v uvozovkách mé a mohu zainvestovat do vybavení.

Nejvíce mám ale dobrý pocit z toho, že budu mít co předat jednou vnoučatům a taky že nebudu mít v důchodě strach o bydlení (nedávno bylo ve zprávách jak se zdražují byty a důchodci na to nemají).

Hypo máme od lišky a s jejich přístupem jsem byla velmi spokojená. Není problém částku kdykoliv různě doplácet nebo ji v případě nouze ponížit.

Přeji všem, ať už se rozhodnou jakkoliv, aby prožili ve svém obydlí krásné Vánoce

Právě.. Potíže se splácením hypotéky se sice dají řešit tak, že se byt dočasně pronajme nebo rovnou prodá, ale není to zas tak jednoduchý, člověk nemusí hned najít nájemce nebo kupce. Navíc v tom prostě utopí spousta peněz, pokud by to takto dopadlo. Což mi přijde jako víc promrhané peníze, než placení nájmu.

také řeším hypotéku - na stavbu domu, mám to docela nastudované, právě kvůli krizi jsou teď nízké úrokové sazby, protože mají málo klientů. Příští rok to má jít trochu nahoru, ale podlě mě to bude opět záležet na množství zájemců o půjčky. Jinak platím 10 tis. za nájem a měsíční splátku mi vypočítali na necelých 7 tis. + samozřejmě inkaso, pořád dám ale navíc proti nájmu jen cca 2 - 3 tis. Jsme na to dva a plánujeme mimi. Nějak to zkrátka budem muset zvládnout... Stěhovali jsme se už asi 10x a nájmů už mám dost. Moc se těším na to, že si všechno zařídím podle sebe

To je důvod, proč jsem o koupi bytu začala uvažovat.

A tohle je důvod, proč se do toho bojím jít

Taky by se mi líbilo mít vlastní bydlení pro všechny ty hřejivé pocity domova, ale snažím se všechno si pořádně promyslet, abych neskončila na dlažbě..

Ahoj já jsem tedy rozhodně pro hypotéku. Před 4 lety jsem si koupila byt v Praze za zde již zmiňovanou několikamilionovou částku (1kk - 2 miliony), letos jsem se rozhodla ho prodat, sice mě každý strašil, že to bude hrůze když je krize, ale světe div se, já do 3 dnů po podání inzerátu podepisovala smlouvu se zájemcem co mi zaplatil v hotovosti. A ještě jsem oproti původní ceně 200 tisíc vydělala a to nemluvím o těch ušetřených penězích na nájmu, které bych musela jistě někde platit.
Letos jsem se vdala a s manželem máme opět byt na hypotéku, 3kk na Praze 6. Myslím, že to riziko se zmenšuje s tím, jaká je to lokalita. Pocházím z malého města, kde jsou byty levnější, ale tam se zas všechno prodává půl roku, rok. Zato v Praze když je lokalita dobrá, tak na začátku sice připlatíte, ale zase se to v případě nutnosti rychle prodá.
Navíc kdo říká, že z podnájmu na dlažbě skončit nemůžete?
A rozhodně bych nedokázala žít tak, že si ani domů nic nepořídím, protože proč bych to vlastně dělala, když to není moje.

nájemní bydlení je zcela regulérní forma, to, že je tady bytový trh neskutečně pokřivený regulací a vykukama s bytem pro potomka, co si myslí, že z toho budou mít zlatý důl je věc jiná

nikdy v historii a nikde na světě nebydlí všichni ve své nemovitosti, ani by to nebylo normální

Reaguji na Kikulina: S tím samozřejmě souhlasím, jen jsem se přizpůsobila této době.