Placení veškerých výdajů (kromě hypotéky) partnerovi na jeho a matky nemovitost

Do toho bych nešla. To je haj zlovina, nedej se. Pokud Ti pánímáma nevyhovuje, utíkej a neohlížej se. Pro partnera/ manžela máš být první Ty.
Ani se mi nechce věřit, že toto po Tobě někdo může chtít s vážným xichtem.

Tomuto se říká Počítám s tebou do budoucna :-) Prostě ty tam s nima budeš jako podnájemník? Budovat má s tebou a né se svoji matkou. Do toho bych nešla.
Ja mám svůj byt,přítel u mě bydlí a jeho rodiče nám navrhli, že koupíme dvojdomek a půlka bude moje když byt prodám a půlka jeho, nešla jsem do toho. Mám jeho rodiče ráda, ale měla jsem větší možnost je poznat na dovolené a týden stačil.

Souhlas s příspěvkama výše.Do toho nejdi.Partnerovi navrhni podmínky podle sebe,jestli nebude souhlasit,ať bydlí s maminkou a ty si najdi svoje bydlení.No to bude tchýně jak vyšitá.Ona ať si bydlí sama a vy zvlášť.Společné bydlení je jistá cesta do záhuby.

"budu platit vše ostatní - výdaje - poplatky, jídlo apod.,.za to, že u něj budu bydlet "
Ehm, tak jak to je - chtějí tě tam on a jeho maminka jako podnájemnici, která jim helfne s nájmem a nebo je to společný start dvou mladých lidi do života !? Odpověz si sama jak chceš, ale tenhle týpek s tebou příliš nepočítá, řekla bych.
A když platit, tak třetinu z výdavků a něco navíc za amortizaci zařízení v JEJICH domku, to by bylo spravědlivé. Ale na to bych se jim mohla vykašlat, najdi si vlastní podnájem a hotovo Nezlob se, ale mám pocit, že s tebou chtějí akorát tak vy***at - budeš jim platit jejich náklady, de facto živit je - oni si budou v klidu platit svůj domeček a když se znelíbíš, tak ciao baby a budeš mít holý zadek.

Do toho bych nešla. Pochopím kdyby jste zustali v bytě a odstehovala se jeho matka s tím že byt by napsala jen jemu jakožto synovi, ale když půjdete spolu do dvojdomku tak by měl být psan na vás oba. A přítel by se k tobě měl chovat jako k partnerce ( budoucí manželce ) a ne jako k nějakému podnajemníkovi s tím že bys mu podle něj měla být vdděčná že tě u sebe nechá bydlet ( takhle mi to přijde ). Asi se nedokáže moc odtrhnout od matky a moc s tebou dle mě do budoucna nepočítá. Sice možná jediná, ale docela dost důležitá pro společný život

Být tebou zeptala bych se ho na férovku, co ho k tomu vede. Nestyď se mu/jim říct, že chceš investovat do svého bydlení, ne někoho živit za to, že tě u sebe nechá bydlet (samozřejmě formulovat méně drsně, jinak se nikam nedostanete).

Ve všem si rozumíte kromě toho, že jeho matka se "s vámi bude osamostatňovat /bohužel/"? Vidíš ten nonsense? Jak píšu, chce to sebrat odvahu a otevřeně se zeptat, o co mu jde - z jeho reakce to poznáš. (Ale chápu, je lepší to nevidět, vždyť zase o tolik nejde...)

Reakci píšu jako někdo, kdo řeší podobné problémy, akorátže já jsem neplánovaně otěhotněla dřív, než jsem partnera poznala, takže v tom setrvávám a ještě jsem vděčná, že projevuje zájem o své dítě. Ale žít s někým, kdo s tebou nepočítá, bere hrozně energie, která se ti nevrací a nikdy nevrátí. Prostě fakt si to rozmysli, jestli nestojí za to sebrat odvahu a dozvědět se o tvém "jinak bezchybném" vztahu víc!

Tak za tohle by následovaly kopačky, okamžitě... Jak by ke mně neměl důvěru, tak v podstatě není důvod s ním udržovat vztah... Opravdu zlodějina, nebuď hloupá! Nic neplať, když ti tam v podstatě nic nebude patřit... Pak by tě vykopli s holým zadkem.

Tohle je úplně neuvěřitelné chování. V žádném případě na nic takového nepřistupuj. On s matinkou si budou financovat nemovitost, která vzhledem ke stoupajícím cenám bude mít stále větší hodnotu a ty budeš vyhazovat peníze za to abys je živila. Nebudeš mít vůbec nic, nic nebude tvé a ještě budeš muset být hodná a poslouchat, abys je nenaštvala a oni ti nesbalili tašku. Píšeš, že ve všem si rozumíte, ale není zrovna tohle nejdůležitější věc na které by se muž a žena, kteří plánují společnou budoucnost, měli stoprocentně shodnout?

Reaguji na Ančí: Děkuji za reakci.. jak píšeš, tak jsem reagovala a zeptala jsem se... nebojím se na cokoliv zeptat... a on chce jít do toho dvojdomku (né společné bydlení ale dva ,,samostatné,, domy na jedné společné zahradě, kterou si mohu oddělit tůjema ) protože jinak si dům nebudeme moci dovolit a takhle bude mít dům i bazén... hypotéka bude na něj a jeho matku a dům také... a jako jeho argument na to, že bych se chtěla podílet a aby to bylo i moje(i papírově) mi řekl, že jsem sobec, že by mě pak neměl jak vyplatit a přece by nepřipravil svojí matku o barák...

No, ona to celkem asi iniciuje ona, protože říká, že mají úzký vztah a chtějí si být na blízku... Akorát, že partner by šel i možná se mnou do bytu jak jsme původně se bavili, ale chce bazén a barák a proto se mu líbí ta varianta s jeho máti...

No, já jsem už teď zklamaná, že ještě nejsem v mých 25 matkou a nemám zázemí a nebuduji už stabilní rodinné základy a představa, hledat si někoho jako je on, jen bez této jedné vady... nechce se mi... a nerada bych hledala a nenašla...

Reaguji na dadabus:

No, nemyslím si, že by oni potřebovali finančně helfnout... spíše nechtějí asi aby mě museli vyplácet část kterou investuju také..

Nooo, děkuji za reakce všem... moc jste mě nepotešily..

Ještě bych jen chtěla upřesnit informace.. Přítel, kromě velké splátky za auto je to nam finančně velmi dobře a jeho matka tak tronásobně... o peníze na hypotéku a náklady na doma opravdu nejde...

Bylo mi řečeno, že by mě neměl jak vyplatit, a že by svojí matku nepřipravil o barák... o to mu jde... a protože chce dům a bazén tak, přichází v úvahu jen varianta toho dvojdomku - není to společné bydlení s matkou, jen jako kdyby dvouřadovka na jednom pozemku, sousedy máme přece každý ...

Partner přišel ještě s jedním návrhem, že bych si vzala sama hypotéku na nějaký malý byt a ten pronajímala a za pár let by to bylo moje... nemáte s tím někdo zkušenost?

Ale stejně se mi nechce mu platit za to že bydlím u svého teď přítele v budoucnu třeba muže mích dětí... a jeho reakce jsou na to takové, že takto je to všude, že si partneři v dnešní době neberou věci na půl...

Máte pravdu, ale já se asi moc bojím, že si takového partnera už nenajdu... opravdu kromě jeho materialistické povaze a honbou za penězi, je to skvělý zábavný, hodný a to bych mohla ještě pokračovat... jestli se přeci jen nedá najít nějaké jiné řešení, abych se ho nemusela pouštět, protože za těchto podmínek, nejsem až tak blbá abych do toho šla... to zase né...

Reaguji na Hooneyy: sobec bude on. A má jen s prominutím blbé odpovědi. Pordat by se mohl jen jeden dům ten jeho. Druhý dům bude psan na jeho matku tak co motá že by ji připravil o dům jen by dostala kdoví jaké sousedi Je mi stejně jak tobě a podle mě na tebe čeka někde njěaký lepší na rodinu máš ještě čas a můžeš ji mít s lepším chlapem. Protože promiň ono to sice možna vyjde nastejno jestli platit půl hypotéky a nebo ty všemožné vydaje . Co se poměru peněz týká, ale v okamžiku kdy tě vykopnou z domu už to tak nastejno nebude a už vůbec ne jestli budeš mít s nim dítě. Ze dne na den skončíš na ulicí bez peněz a budeš muset z nečeho žít a z nečeho zaplatit kauci nového bytu. Dost na to že muže i vyměnit zámky a skončíš i bez svých věcí.

Tak byt si sice můžeš koupit a pronajímat tím se ty zaplatí hypotéka, ale musíš najít solidní a slušné podnajemníky a přijde mi to jako by s tebou do budoucna fakt nepočítal.
Otázkou samozřejmě jaké věcí, ale dům jakožto základní věc mi přijde naprosto normalní aby byla na půl. Pro mě a myslím že pro hodně lidí je dům psán na oba a společné peníze naprosto normalní. Aspoň mě to tak přijde že by to tak mělo být. Neřeknu kdy jeden z partneru zdějí ( dostane darem ) dům po rodičich a ty dům napíšou jen na své dítě, ale když se kupuje dům nebo staví tak by měl být od obou

Reaguji na mi25:

Já, jsem z toho hrozně zaskočená.. mluvili jsme o tom před dvěma dny.. Taky jeho odpovědi nechápu a to nemluvím o reakcích, že mi jde jen o peníze a že už myslím na náš rozchod a podobně.. A jak jsem byla šťastná, tak teď si připadám jako v noční můře, kdybych žila... a hledám rychle nějaké řešení... Hele mé doby atraktivnosti jsou ta tam, a po tomto partnerech co jsem měla, tak vím, že není vztahu, kde by bylo vše tak jak má být.. a tím, že mi máme jen tento problém.. tak si myslím, že by to snad šlo...