Hypotéka - pracující + student

Co se takhle vzít? Všechno by tím pádem bylo jednoduše ošetřené SJM. Manželství není jenom "nějakej papír", jak je teď móda říkat.

Reaguji na Phaeton:
nerada bych se vdávala jen kvůli hypotéce , každopádně neříkám, že bych si svatbu nepřála.

Reaguji na NuFF1k: To je samozřejmě tvoje věc, já si jenom myslím, že je to úplně nejjednodušší ošetření celé věci, a když už spolu stavíte, tak nějak nevím, na co čekat. Dneska mi přijde, že lidi dělaj všechno nějak obráceně. Postaví, pak děti, a pak až moooožná svatba. Ale tak to je už je mimo toto téma

Když jej necháš, ať si veme hypotéku a teprv pak si jej vemeš, barák bude jeho, ale v případě rozvodu tě on musí tak jak tak vyplatit - i kdybys do toho nevložila za celou dobu ani jednu korunu. Protože hypotéka se v tom případě splácí ze SJM.
Ovšem ty do toho plánuješ už v počátku investovat své peníze - a ne zrovna málo, pak i platit půlku splátek, takže souhlasím s názorem nade mnou, že nejdřív se vzít a pak žádat o hypotéku spolu by bylo nejlepší a "nejrovnější" řešení.
Přítele ani jen nenapadlo vyrukovat se svatbou, i když ví, že budete dělat nějaké společné investice ( = budeš přidávat své peníze na akontaci na jeho hypotéku ) ? Nebo má nějaký jiný nápad, jak to právně ošetřit ?

Reaguji na dadabus:
teď mě napadlo, kdyby opravdu ke svatbě došlo,.. nemusela bych splňovat podmínky hypotéky už i já? Mám dojem, že jsem něco takového už četla

přítel se vůbec k tomu nevyjadřoval, jen jakoby počítal částku i s mými penězi, kolik jsme schopni dát dohromady peněz . Napadlo mě, zda by to nešlo ošetřit nějakou smlouvou.
Teď si říkám, že se i divím, že třeba jeho rodiče nic neřekly ... no a svatba taky stojí peníze . V létě se musíme přestěhovat, takže zrovna takový výdaj se moc nehodí (jako libůstka mám jakousi pojistku, že po mé svatbě mi je vyplacena určitá částka peněz .., která by opět mohla pomoci do té hypotéky)

Reaguji na Phaeton:
jak jsem psala, kdyby bylo na mě, prsten už mam před 2 lety . Nechápu to, hypotéka je mnohem větší závazek než svatba, alespoň tak to cítím já

Mne do toho nic není, ale chtělo by to především si promluvit. Ne primárně o svatbě - ale o smlouvě. Takové jednání by mne asi trochu zmátlo. Neříkám tím, že chce s tebou přítel nějak vyběhnout, on si to spíš neuvědomuje - ale prostě pokud jemu není blbé automaticky počítat s tvými penězi, tak tobě by nemělo být blbé se na rovinu zeptat na podmínky.

Souhlasím. Pokud spolu chystáte stavět, což je opravdu obrovský závazek a zároveň krok ve vztahu, tak určitě dokážete i na tohle téma komunikovat Chápu, že pokud by došlo i na probírání svatby, tak to postrádá tu romantiku ale pokud jde o tak velký závazek, tak romantika jde stranou. Ale nechci tě pořád do toho vrtat, nejsem žádnej sňatkovej šílenec Jinak ve všem souhlasím s Dadabus. Vidím kolem sebe až neuvěřitelně hodně případů, kdy spolu šli lidi do hypotéky, a když to nevyšlo, tak si rvali vlasy, že si to neošetřili. Určitě to lze i jinak, než SJM, ale pro mě je to furt ten nejjednodušší způsob.

Pro chlapy je v dnešní době očividně všechno menší závazek, než svatba dítě? v pořádku! hypotéka? v pořádku! svatba? bože ne! věř mi, chápu tě, jsem na tom momentálně podobně

Ale přece jen... asi bych na to nepřistoupila. Přítel je, co se týče hypotéky, víceméně závislý na tvých penězích a bez tebe asi nic moc nezmůže, to znamená, že by sis mohla klást nějaké požadavky, jako např. tu svatbu. Vím, že to není moc romantické a někoho nutit do svatby není nic moc (sama to znám) ale ve vašem případě jde opravdu o hodně... On si vezme hypotéku, ty ji budeš pomáhat splácet a nakonec bys skončila s holým zadkem... teď je to mezi vámi třeba super, ale nikdy nevíš, co se může stát asi bych se přenesla přes fakt, že se nebudu vdávat z ryzí lásky a přistoupila na tu svatbu z praktických důvodů, pokud se bojíte výdajů, asi bych to uhrála na malou svatbu s pár nejbližšími někde na radnici, jen aby bylo "splněno" (i když upřímně, která holka by nechtěla velkou svatbu s krásnými šaty...)

proboha! myslím, že to je trochu pod úroveň NuFF1k......

přesně jak navrhuje Dadabus - narovinu si promluvte, svatbu nechte stranou, ale proberte, jak na to finančně stačíte, jak by to probíhalo v případě rozchodu, atd. Vím, není to dvakrát romantický, ale ušetříte si do budoucna spoustu komplikací. Pro vás oba jsou přece výhodný jasný podmínky.

je to pod úroveň, ale lepší, než se pak rozejít a odejít bez ničeho

a co by teda v případě rozchodu dělali? jako že by ji přítel třeba vyplatil - dal by ji ty desítky tisíc, co už mu nasplácela? nebo jako jak jinak by to šlo udělat, bez nějakého oficiálního právního řešení, jako např. ta svatba? ono se dobře s partnerem domlouvá, jak je vše v pořádku, co případně uděláme nebo neuděláme, ale když se dva rozejdou, obvykle už to taková sranda není a přístup se může změnit

btw a žít s někým na psí knížku, protože mi nic jiného nezbývá (partner si mě nechce vzít ale na splácení hypotéky jsem mu dobrá) není pod úroveň?

Reaguji na petulajz:
no myslím nejdřív to probrat a pak případně pokrýt smlouvama, ne?

tak v tom případě se má člověk snad sebrat a partnera se zbavit.....pokud někomu na svatbě tolik záleží, tak ať se porozhlídne jinde.....

Reaguji na lucis:
Pokud s někým počítám do budoucna, hodlám s ním bydlet v baráku ( takže je předpoklad, že nás tam časem přibude víc ) a je nám oběma lehce přes 20 let, tak ta svatba by měla tak nějak automaticky z té "rozmluvy o tom, co je pro koho výhodné" vyplynout, ne ? A ano, měl by ji navrhnout chlap. Pokud jej to ani jenom nenapadne a místo toho začne vymýšlet nějaké notářsky ověřené listiny dal - má dáti, tak

tak je to fakt pod úroveň, vzhledem k tomu, že se mu její úspory do začátku dobře započítávají ... Ovšem podmínky typu " já poskytnu prachy a ty si mne na oplátku vemeš" , brrrr, to snad nemá zapotřebí nikdo. I když možná jo, protože větu "ona si mne chtěla koupit" jsem už od kámoše slyšela a nevědela jsem, co si mám pod tím představit - tak teď už vím