Dokazání svoji hodnoty

Reaguji na farahh:

Vím. Ale je to práce jako každá a člověk v dnešní době tu práci potřebuje.
Když jsem se tam hlásila, tak jsem ji potřebovala o to víc. Byla jsem dost finačně na dně a nestačila jsem živit sebe a ex. Takže to pro mě bylo sehnat práci za každou cenu. A když se potom nezadařilo...

Reaguji na eM.X:

Oni ten zájem projevují hlavně kvůli tomu, abych si je někdo vzal a oni tu mohli u nás zůstat
Což mě samo o sobě uráží. Nechci být něčí "povolenka".

Ovšem když se považuješ za tak výjimečnou, tak by pro tebe ten luxus měl být naprosto přirozený. Výjimečný člověk bere "výjimečné" věci jako standard.

To hodně dobře znám, mám to stejně. Ale nestěžuju si, je to moje volba - nechci se zatím vzdát svýho poměrně dobrýho zaměstnání, jenže ani svých vlastních věcí... takže se tomu holt musím přizpůsobit. Zvládám, protože oboje má pro mě svoji hodnotu. Ty jsi hlavně otrávená z práce, takže tě všechno víc zatěžuje a vyčerpává.

A co jako? Já taky se svýma rodičema ve spoustě věcí nesouhlasím. Tak prostě jejich názory neberu jako něco, podle čeho bych se měla řídit. Nemáš snad svůj názor, svoje přesvědčení a svoje představy o životě? Nemůžeš se řídit podle ostatních a jejich pohledů na svět. Důležitý je, co si myslíš ty a čemu ty věříš. Ovlivnitelnost názory ostatních je jedna z nejhorších věcí, který se člověku můžou stát. A mimochodem, tou se vyznačují většinou lidi mdlejšího rozumu... (NIc ve zlém, ale opravdu kreativní, zarputilá a za svým si jdoucí bytost by něčemu takovýmu nepodléhala.)

Nejde o to, jestli je to jenom tvoje vina, ale o to, jestli se od těch ublížených pocitů a od toho, co se ti kdy přihodilo, dokážeš odpoutat. Když za sebou budeš něco vláčet, nikdy se nikam nedostaneš, vždycky tě to nakonec pohltí a smete zpátky. Musíš si říct, že to s tebou nesouvisí, že to právě nebyla tvoje vina, že to nebylo o tobě, že to bylo o někom jiným. Tvoje štěstí nezávisí na tom, co ti kdo kdy řekl nebo provedl, ale na tom, jak si to v sobě přebereš a jestli to dokážeš odhodit jako nepotřebnou věc a dál se tím nezabývat a nenechat se tím rozhodit.

Problém je, že určit, co je opravdu rozumný a inteligentní, je těžký. Vždycky to totiž někdo posuzuje ze svýho úhlu pohledu. Tobě připadají hloupé ony, jim zase třeba ty... Každý vidí svoji pravdu, hodnotí podle svého.
Dle čeho ty hodnotíš svoji vlastní inteligenci? Podle zájmů, které jsou nevšední? (Ty mám taky.) Nebo podle výšky IQ? (Taky mám hodně hodně nadprůměrné, a co? Nikdy bych si proto nedovolila o někom jen tak v letu a bez bližšího poznání říct, že je to hlupák.) Podle toho, že si s málo kým rozumíš a jsi teda vlastně takový solitér? (To já jsem taky a ostatní kvůli tomu neodsuzuju - oni mají stejný právo být takový, jací jsou, jaký právo já chci pro sebe samotnou.) Opravdu nevím, kde bereš jistotu, že jsi zrovna ty tak skvělá? Nenapadlo tě někdy, že lidi nepotřebuješ - a oni tebe - spíš proto, že je nějaká chyba v tobě? Mě to třeba napadá celkem běžně. Vím, že dokážu lidi svýma názorama hodně popudit proti sobě, ale neberu to jako důkaz svojí nepřekonatelnosti. Jasně, občas je jasný, že mě někdo odsoudí jenom proto, že nechápe, ale ve 100 % případů to tak určitě nebude... Prostě každý je nějaký. Teď je jenom otázka, jestli ti víc vadí odlišnost tvýho okolí, anebo odlišnost tebe samotné...

Já tuhle chybu dělám pořád, že si dotyčnou neproklepnu podle minulých deníčků-témat, přitom je to tak osvětlující! Jen to nevysvětluje co je zač její korektorka.

Reaguji na Étoile:
No, pokud má skutečně PAS, tak to není schopná pochopit nikdy.
Ani kdyby si promluvila s tisíci odborníky.

No, já myslím, že slečna není ani tak nemocná, jako namyšlená.

Reaguji na mau-mau:
Přinejmenším z mého úhlu pohledu mi příjde strašně nepříjemné, pokud se někdo baví tím, že si na podnikovém srazu objednám drink. Či mi někdo přehazuje někoho jako potenciálního partnera. Nebo diskuze o tom, jestli lížu zadek svýmu příteli.
Tohle mi příjde povrchní a je mi to dost nepříjemné.

Odlištnost.... já se spíše děsím toho, že bych měla zapadnout, patřit říkající do stáda. Nechci být jen jedna z tisíců.

Reaguji na Adrifinel:
Chtěla bych ti napsat spoustu věcí, ale vždy, než si to sesumíruji, mi dojde, že je v podstatě zbytečné na tebe reagovat.
Ovšem, co mi nedá - tvůj pravopis je vážně děs - a to na to nikdy nepoukazuji, ale vzhledem k obsahu tvých příspěvků nemůžu jinak.
A z jakých jazyků vůbec překládáš? Už ses naučila tu japonštinu?

V tomhle s tebou ale zase úplně souhlasím. Jenže nebýt jednou ze stáda je vždycky tak trochu nebezpečné - hrozí ti, že se staneš černou ovcí, ať už jakýhokoliv důvodu, ať už budeš opravdu divná, anebo jenom nějak jiná... Pokud si věříš, že jsi dost silná, abys případné následky ustála... Ale zatím mi přijde, že si všechno moc bereš, čili nejsi připravená.

Jestli se na těch srazech děje opravdu tohle, tak bych to osobně nazvala mnohem drsněji než jako povrchní a nepříjemný Tak na ty srazy nechoď. Stejně o jejich náklonnost nestojíš, tak už ti může být jedno, jestli tě ponižují na večírku, nebo pomlouvají někde za zády.

Ono je lepší mít aspoň nějakej sen, než nechtít vůbec nic... leda zapadnout do toho stáda Každopádně s poslední větou Adrifinelina posledního příspěvku se ztotožňuju a asi ji začínám víc chápat. Jenom si pořád myslím, že na to jde špatně a sama sobě svým postojem škodí - že vidí jenom to, co by chtěla, ale nechce si připustit, co tomu bude muset dát a co bude muset překonat. Hlavně totiž sebe samotnou a svůj zaběhnutý styl uvažování... A že za svý problémy nemůže dávat vinu nikomu dalšímu, protože její život je v jejích rukách.

Reaguji na mau-mau: A z čeho je nutný usuzovat, že ti ostatní (my??) jsou stádo? Snad každej člověk je něčím jinej, jedinečnej a tak, ne? Neříkám, že někteří lidi nejsou omezení, někdy až blbí, mají povrchní předpotopní názory a podobně, ale takový to oni jsou stádo, ale já jsem originální génius většinou propagujou lidi, kteří zrovna nejchytřeji nepůsobí. Navíc ti vyčnívající ze stáda takoví nebývají v běžným kolektivu většinou proto, že jsou geniálnější, ale proto, že neumijou vycházet s ostatníma. Že neumijou udělat srandu, zahrát něco do autu, někdy i držet pusu a prostě fungovat v kolektivu. Ono nic proti samotaření, ale buď to tak chci, a nebo se snažím přizpůsobit. Zapadnout vlastní vůlí do kolektivu snad není žádná stádovost. - Třeba by pak nemusela sama tahat těch šedesát kilo a stěžovat si na blbý poznámky od okolí...

Za originální považuju lidi, kteří se umí zařadit do týmu a přesto jsou něčím zvláštní, obdivuhodní. Že je potom třeba dejme tomu i "ta nižší" kasta bere za chytřejší a zároveň obdivuje. To považuju za výhru. Ne být odkopnutá a tvářit se, že je to vlastně moje volba.

Přijde mi úsměvný, že někdo nechce být jedna z tisíců...vždycky bude každej člověk, chlap nebo ženská, student určitýho oboru, zaměstnanec určité továrny, kuřák/nekuřák a podobně. Takže v určitým ohledu vždycky do nějaké skupiny patřit bude.

Reaguji na montaana219:

Jestli vám příjde můj pravopis zde tak hroznej, tak asi požádám kamaráda, jenž studuje vysokou školu, aby vám poslal nějaké své dílo.

Docela bych se i vsadila, že nejméně polovina zdejších dam by se po předčtení prvních pěti řádků bez váhání zastřelila.

A upřímně pokud to není nutné, tak pravopis nekritizuji. V českých diskuzí bývá dobrým zvykem jej totiž používat jako rýpací zbraň

Reaguji na mau-mau:

Kdyby se to dělo jen na tom večírku, ale takto se okolo mě lidi v práci chovají i v běžném pracovním procesu. Možná chápeš proč, mám k nim určitou averzi

Nemyslím si, že by to bylo o tom, jestli zapadám či nezapadám do týmu. Je to prostě nenapadne a lidi si odvykli si pomáhat.

Většina toho kolektivu jsou cizinci, kteří mají děti, rodiny. Lidi co příjdou z práce, postarají se o rodinu a buď jdu do hospody nebo sedí u televize. Nejsem si jistá, jestli je mým snem právě do tady toho zapadnout.

A víc než se ženským kolektivem si rozumím s mužským. Samozřejmě záleží jak s kým...

Blbost. Slušnej člověk pomůže vždycky. Tohle se akorát používá jako velký slova o tom, jak dříív byli všichni hodní a (ti stejní lidi) jsou teď zlí. Ke mně se většina lidí chová tak, jak já k nim. Takový zrcadlo...
No zřejmě bys chtěla určitým způsobem zapadat, protože by sis tu pak nemusela stěžovat, jak jsou na tebe zlí, ale brali by tě přátelsky a nerýpali. Zapadnout někam neznamená být stejný jako ostatní, znamená to vyjít s okolím, umět se zařadit. A nepodceňuj dělníky Spousta našich rodičů jima byla, nebo je, nebo i my sami, a snad si o nich nemyslíme, že jsou to nějací blbečci, co nás nic nenaučili. Alespoň já moje celej život manuálně pracující rodiče za ovce nikdy nepovažovala a nemám pro to doteď nejmenší důvod.

Že nějakej tvůj kamarád neumí psát je mi úplně šumák. Tady navíc ani nejde o drilovej pravopis tvrdých a měkkých i po vyjmenovaných slovech, ale o to, že píšeš jako cizinka. "předčtení " ?? Vážně? A takových slov jsou tvoje odstavce plný. Většinou se pravopis kritizuje právě u lidí, kteří poukazují na svou genialitu. U normálního projevu nikomu nějaká ta chyba žíly nerve. Navíc u Tebe je důležitý Ti říct, že je Tvůj pravopis naprosto příšernej především proto, aby ses nechtěla stát profesionálním písařem - ať už překladatelem do CZ, nebo spisovatelem. Protože podle toho co čtu bohužel češtinu vážně neumíš a to je nutnej předpoklad. - Neber to jako urážky na Tvou adresu, to tu nikdo nemáme zapotřebí. Tohle je bohužel konstatování toho co vidíme.

tvůj děsný pravopis i chyby tvého kámoše jsou většině lidí naprosto šumák. Když se však někdo nazývá "znalcem, kvalitou" a realita je zcela odlišná...budí to... třeba smích