Dá se zamilovat až po nějaké době nebo to musí přijít hned?

Určitě dá. Zažila jsem vztah, kde jsem se zamilovala doslova při prvním podání ruky. Ale i vztah, kdy to bylo na začátku bez jiskry, spíš jsem chtěla vyhovět kamošce, která chtěla chodit s jeho kámošem, tak aby mu byla blíž a mohli podnikat společné akce atd. Nakonec jsem se zamilovala a posléze rozchod z jeho strany jsem asi rok rozdýchávala.

Podle mě jo, sama to tak mám. Nedokážu se jen tak zamilovat.. zatím mi stačilo, aby mi s tím chlapem bylo fajn a těšila se na něj a vždycky se to do pár měsíců dostavilo..

Řekla bych, že každý to máme jinak. U mě například to tam prostě buď je hned, a nebo to už nepřijde.

Je to asi individuální, ale za sebe můžu říct, že to možné je Byla jsem s mužem, který mě miloval a já si tak trochu lhala do kapsy, že je to vzájemné...Ale prostě u mě ta chemie nebyla a nic ve mě nepřeskočilo. Rozešli jsme se a rok později jsme byli spolu, potkali jsme se a já se do něj naprosto bláznivě zamilovala A jsme spolu doteď.

Tak nevím, mě pokud se ten kluk nelíbí hned a hned tam není nějaká ta jiskra nebo něco víc, tak už to prostě nepřijde. Ale myslím, že u každého je to jinak. Mám kamaráda, který se bavil s holkou víc než 10 let, znají se od malička, byli to dobří kamarádi a nedávno spolu začali chodit, takže i tohle se může stát

Já bych řekla, že ano. Má zkušenost je taková, že do svého bývalého přítele jsem se zamilovala skoro hned,líbil se mi od prvního setkání, přesto vztah nevydržel z mnoha důvodů,ale to nebudu rozebírat. Můj nynější přítel byl i mým dlouholetým kamarádem, nikdy mě nenapadlo, že se my dva dáme dohromady,začali jsme se vídat častěji a dlouho mi trvalo než jsem se opravdu zamilovala a stejně jako zakladatelka hned od začátku jsem tomu moc šance nedávala, nebylo tam tam to "ono" ,ale mohlo být i kvůli tomu, že jsem se ještě vzpamatovávala z rozchodu. Myslím, že dát tomu ještě nějaký čas neuškodí-- Jsem teď vážne spokojená Drzim palce

Když mě začal balit můj dnes už manžel, vůbec jsem ho nechtěla, nechali jsme to být, zustali jsme kamarádi, po roce a půl mě začal balit znova a bum, já se po 3 měsících randění zamilovala az po uši. Už jsme spolu 7 let tak to nevzdávej, pokud aspoň trochu cítíš, že by tam něco mohlo být

Za mně ne,já musím cítit jiskru hned. Sice je možné,že by přítel byl hodný a všechno ale bez vášně to nejde.

Mně se tedy ještě nikdy nestalo, abych někoho poznala a zamilovala se do něj až po čase. Vždycky to tam bylo hned, ale je fakt, že si dovedu představit i ten druhý případ. Někdo nás prostě hned neosloví ale po čase poznávání zjišťujeme, že je vlastně úžasný. V tom prvním případě je prostě taková ta první jiskra, které bych úplně až tak nedávala velkou váhu jelikož u mě právě pak tím hlubším poznávánim občas vymizela
Takže můj názor je takový, že je úplně jedno jestli je zamilovanost hned nebo až po čase, je to pouze a jen o tom, jak si dva lidé sednou. Stejně tak jako může ta počáteční jiskra vymizet, může i zesilovat nebo se objeví až po chvilce poznávání

Určitě ..měla jsem dva kluky, které jsem než jsem s nimi začala chodit nesnášela.. smála se jim jak jsou hloupí nebo co dělají za blbosti no a nakonec jsem s nimi byla ten jeen to byl teda omyl to láska nebyla ani zdaleka spíš sjem si říkala, že můžu být rád, že mě aspoň někdo chce a u toho druhýho jsem se zas bláznivě zamilovala, ikdyž jsme spolu byli rok, tak ještě další 4 jsem ho dostávala z hlavy...

V prvom rade: ideál neexistuje. A keď už náhodou natrafíme na niečo, čo nazveme "ideál", tak to "ideál" nie je, pretože on nechce nás : /

Párkrát v živote som sa šialene zamilovala do chlapa, ktorý mal od mojho "ideálu" ďaleko, ale od prvej chvíle som preňho horela ako vatra. Naopak, poznala som chlapa, ktorý nemal chybičku, ale z mojej strany tam nebola iskra, nieto oheň. Vyskúšala som to, ale nevydržalo to - nedokážem a nechcem byť s niekým "z rozumu".

Daisy určitě to nevzdávej. Pamatuju si, jak jsi mi psala, že máš problémy s chlapama atd.. Jdi do toho a nech se rozmazlovat. Jelikož nejsi zamilovaná, tak tě třeba některé maličkosti budou vytáčet, ale počkala bych. Moje vlastní zkušenost - měla jsem to podobně. Třeba to přijde.. Přesněji řečeno zamilovanost nepřijde, ale může přijít LÁSKA. Neznám nikoho, kdo by měl dlouhodobý vztah z toho, že byli oba poblázněný a zůstali by spolu. Je lepší, když se to vyvíjí pomalu, aspoň můžeš realisticky posoudit, zda je ten chlap na vztah vhodný. Lépe si všimneš jeho pravých vlastností (když nebudeš mít růžové brýle).
Ovšem záleží na tvém žebříčku priorit...
Nech se rozmazlovat a počkej... Rozhodně nemáš co ztratit a když to nebude co k čemu.. tak ukončit to můžeš vždycky

Reaguji na Ajkaa: Přesně - lidi se musej potkat ve vhodnou dobu - toto už jsem si 100x ověřila

Jsem s někým koho znám tři měsíce a já šíleně zamilovaná nejsem. Včera večer jsme se hodně pohádali dalo by se říct, že to přešlo do toho stádia, že jsem to s ním chtěla ukončit. Co ten člověk pro mě udělal neudělá chlap ženské třeba za celý život. Prostě neudělá. Bylo to šílené. Úplně mě to dostalo. Nejsem do něj šíleně poblázněná on do mě šíleně. A já si uvědomuju, že s ním chci být a vím, že tam už něco z mé strany je a roste to hrozně hezky. Nevzdávejte to předem..

Reaguji na Mikýsek33: přesně tak.