Dá se zamilovat až po nějaké době nebo to musí přijít hned?

Já se do bývalého přítele taky nezamilovala hned, ale až po delší době. Scházeli jsme se, chodili do kina, atd. Já totiž měla tu tendenci ho srovnávat s jiným a jak ty říkáš, taky jsem na něm hledala chybičky, něco se mi nezdálo atd... Potom sem se zamilovala, až když jsme spolu trávili hodně času Nicméně vztah stejně vydržel jen rok, díky bohu, ale to už je vedlejší

no...tak u mě je to tak, že pokud mě nezaujme hned, tak většinou ani pak ne...asi bych nemohla chodit s někým, koho bych měla ráda jen jako kamaráda, to by mi i vůči němu přišlo blbé, navíc by mě to nebavilo....
..takže chození z rozumu bych nezkoušela, můžete být zatím přátelé a třeba to přijde, i když osobně si myslím, že pokud není ani trochu váš typ od začátku, tak se toho moc nezmění, ale co já vím...
myslím že je možné, že se vám někdo nelíbí a pak ho vidíte po pár letech a on se nějak změní a vy se do něj najednou zamilujete, to jo...

Mě můj přítel na začátku vztahu řekl, že to u něj není takové jak má být....Já držela a držela...začala u mě láska..jenže bylo těžké vědět, že mě nemiluje...tak jsem se s ním chtěla po 2 měsících rozejít..Jenže v ten okamžik si můj drahý uvědomil, že u něho tak láska propukla a držel mě a nepustil...ale MILUJI TĚ mi řekl až po 2 měsících...je to vzácnější....teď už je to 2 roky, kdy je zamilovaný jak blázen a já též

Reaguji na xTery: mě se líbil,já si ho vybrala jako první,neříkám,že se mi nelíbí,je šikovný kluk,černovlasý,vysoký,hnědé oči...ale prostě tam není to,že bych byla z něho hotová a klepala se až ho uvidím.

Někde jsem četla podle nějakého * odborníka*, že si stále vybíráme stejné typy. Prý když si dá ženská do řady cca 10 mužů, tak si má vybrat toho, který jí zaujal hned a toho dát pryč pak toho který ji zaujal po něm a toho dát taky pryč a vybrat si až třetího, čtvrtého a prý tyhle vztahy vydrží nejdéle. Tím netvrdím, že je to pravda, ale když jsem většinou dávala na to, že mě ten člověk přitahuje zrovna teď, tak to dopadlo špatně a trošku se i k té teorii přikláním. Určitě bych dala tomu druhému šanci, ale do ničeho bych se nenutila. Jak tam něco nepříjde po určité době, tak je lepší to nechat být.

Reaguji na daisy01: Možné to určitě je Když jsem začínala chodit s mým současným přítelem, bylo to ze začátku to samé. Věděla jsem, že je dokonalej, ale ta jistra prostě nebyla. Nevydržela jsem to a rozešla se s ním. Pak jsme se půl roce potkali a bylo to jasný Za dva měsíce tomu už bude 8 let, co jsme spolu a já ho pořád miluju jako na začátku Prostě věřím tomu, že se lidi musejí potkat ve vhodnou dobu

Tak u mňa to funguje tak, že pokiaľ to neiskrí hneď na začiatku, tak to nepríde vobec. Bohužiaľ. Na stretnutie s dotyčným sa neteším tak ako by som sa mala, nečakám, kým mi napíše a pod. A nikdy som to nebrala ako tragédiu. Proste som "hľadala" inde

To já potřebuji nazačátku vztahu zamilovanost a poblázněnost, bez toho by to nebylo ono. Já bych se bála, že když budu pořád čekat, že ta zamilovanost, asi nikdy nepřijde. U sebe, jsem si jista! Ale třeba jsi na tom jinak Já když jsem se dala dohromady se svým přítomným přítelem, tak to byla zamilovanost a poblázněnost a tak moc ráda na to vzpomínám! Každý potřebuje vzpomínat na poblázněnost, která byla nazačátku

Ja rada spomínam ako mi pred 1. rande (so svojím aktuálnym priateľom) búšilo srdce a išli na mňa mdloby a to ešte ani nezazvonil u dverí

Kdybych to posuzovala podle sebe a takhle reagovala,tak by to asi nebyl ten pravý. S někým, do koho bych nebyla třeba hned zamilovaná,ale bylo by mi s ním dobře, bych se ráda chtěla vidět a dál ho poznávat.... Ale možná už i to by znamenalo,že je tam nějaká jiskra. Bez ní by to u mě nešlo...

nepřijde ... pokud to není hned, nepřijde to ... říkám to ze zkušenosti ... na druhou stranu, pokud je to tak, jak popisuješ, tak by ten vztah mohl být hezký přítel bude hodný, dnese ti modré z nebe, nepodvede tě a ty si na něj časem zvykneš, zvykneš si na to, že s nim je to takový "ok" a pak nebudeš vědět, zda s ním zůstat, protože ho máš sice jen ráda, ale lepší bys nenašla vzhledem k jeho chování k tobě .... ale zas bys nebyla ty zamilovaná a nebušilo ti srdce, neočekávala bys ho s nervozitou a nedočkavostí, ... věř mi takhle by to zřejmě všechno bylo ... zkušenost

Pokud tam není ta první vzájemná "chemie", tak si nemyslím, že se dá zamilovat později. Spíš zvyknout

Já myslím, že to přijde. Nikdy jsem neměla takové to počáteční pobláznění, ale láska vznikla až časem.

Já myslím, že to přijde. Nikdy jsem neměla takové to počáteční pobláznění, ale láska vznikla až časem.

Souhlasím.

Můj bývalý přítel mě na první pohled nezaujal, spíš jsem si o něm myslela, že je hrozně trapnej. Ze začátku jsem to brala čistě kamarádsky. Ale jak jsme se poznávali, začal mě oslovovat jako člověk a přitažlivost se časem rovněž dostavila. Takže bych to úplně neodsuzovala. I když - pokud by se mi opravdu hodně nelíbil a představa, že by se mě jenom dotknul, ve mně vyvolávala hnus, nic víc než přátelství by mezi námi nebylo možné. Aspoň trochu se mi tedy líbil už od začátku.