tobě je 19 a vztekáš se, že ti rodiče nedávají na oblečení? Proboha styď se nebo si najdi sponzora, ale lépe práci. Já si od 18 vydělávám sama a od rodičů nemám ani korunu, naopak bych se styděla, kdyby mi měla máma něco dávat. Kdybych přišla o práci (taky studuju, ale krom medicíny asi neexistuje studium, kde bys fakt nemohla pracovat) tak klidně půjdu někam do mekáče nebo i na blbý telemarketing, abych se za sebe nemusela stydět!
Já jsem na dovolené byla naposled tak před 10 lety, kdy na tom naši byli finančně líp. Pak, když už na to nebylo, prostě se nikam nejelo a já jsem si peníze z brigády nechala radši na něco jiného. Dovolená se fakt dá oželet. Hadříky taky. Vím, že chceš, ale když na to nejsou peníze, nedá se nic dělat. Říkáš, že budeš mít brigádu, tak se můžeš těšit, že si pak něco hezkého koupíš
A k otázce: Mně taťka dává určitou částku na měsíc, ze které si musím zaplatit jídlo, bydlení, telefon, mhd, vlaky domů... Zbude mi z toho tak 500 Kč, za které si jednou koupím HA, jindy zaplatím knihovnu, koupím něco svému milému nebo když se chci odměnit třeba za zkoušku, koupím něco sama sobě. I skromně se dá žít a když se to naučíš za mlada, v pozdějším věku budeš jenom ráda a budeš si užívat, že vyděláváš a můžeš si dopřát i nějaký ten luxus
Četla jsem jen úvodní příspěvek, diskuzi už ne, takže se omlouvám, pokud se v průběhu ní vyskytly nějaké informace, které by zakladatelku omlouvaly, ale:
Sama pocházím z velmi chudých poměrů (několik dětí, taťka vážně nemocný, takže nás de facto živila jen mamka z podprůměrného platu). Já ted´ naopak vydělávám poměrně dost, takže se na to dokážu podívat z obou stran - tedy z pozice člověka, který nemá pomalu na jídlo, i z pozice člověka, který si může dopřát vše, co potřebuje.
V období puberty mi samozřejmě vadilo, že jsem si nemohla dovolit koupit, co jsem chtěla, vlastně to bylo tak, že jsem celé léto vždy strávila na brigádách a z toho, co jsem si vydělala, jsem si pak v průběhu roku platila oblečení. Dostávala jsem velmi malé kapesné, a někdy to dokonce bylo tak, že si ode mě naši na konci měsíce naopak půjčovali, když nemohli s penězi vyjít, a po výplatě mi to zase vraceli.
Na VŠ jsem pak fungovala tak, že jsem od našich dostávala měsíčně 2000,- Kč, což nepokrylo ani cenu ubytování na koleji, a na zbytek jsem si prostě vydělávala sama, tzn. od začátku studia jsem chodila na brigády.
Takový život není lehký, v pubertě mi z toho často bylo úzko, ale nikdy jsem za to rodiče nevinila - ta moje úzkost spíš pramenila z toho, že mi bylo líto jich - bylo mi líto, že se trápí tím, že mají problém nás uživit, a že od nich materiálně dostáváme míň než většina ostatních dětí. A samozřejmě jsem se uskrovnila, na našich jsem žádné peníze (kromě toho mini kapesného) nežádala. A mimochodem třeba na první pořádnou dovolenou jsem jela až na VŠ a vydělala jsem si na ní samozřejmě sama.
Takže závěr: každá rodina vydělává jinak, každá rodina má tedy jiné možnosti, jak zabezpečit své děti a je prostě na dětech, aby si na své možnosti zvykly a smířily se s nimi, a až nadejde doba, kdy na tom budou moci něco změnit samy, aby nebyly líné a samy se snažily o to, aby se do budoucna měly lépe.
Reaguji na Lady Flame:
přesně tak...já taky studuju a mám brigádu..není jich moc..ale vím, že kdo z mých známých chtěl, tak si brigádu vždycky našel...mě rodiče dávají kapesné a přispívají na bydlení...s kapesným od nich bych už od prváku nevyžila a tak chodm na brigády a nyní jíž pracuji na půl úvazku abych si mohla dopřát dovolenou, oblečení a zajít si na kávu a podobně..a není to o tom, že je škola náročná..co znám mediky, tak všichni maí brigádu..a když ne přes rok, tak přes léto makají, aby se mohli během roku učit ale neomezovat se...myslím si, že rodiče mají platit základní věci a tak...ale co je už navíc(dovolená, oblečení) tak to ať si platí sami...aspoň poznají hodnotu peneěz a ví, že to není jen tak zadarmo...
Cituji amelie1111: jsem taky zastánce podpory dětí, dokud studují
Však ano, slečná má kde bydlet a co jíst. Kupovat jí poslední výstřelky módy není jejich povinnost.
Pokud ještě mladý člověk studuje a jeho škola je náročná, tak na brigády čas nemá, ale v tom případě by měl žádat peníze od rodičů jen na to nejnutnější (jídlo, cestovné, koleje). Hold ostatní musí oželet nebo si na to počkat, až začne vydělávat. Podle mého názoru, chtít po rodičích peníze na dovolenou nebo jiné dosti nákladné věci, je nevhodné. Mám spoustu spolužáku na VŠ, kteří mají bohaté rodiče, dostávají vše na co si vzpomenou a pak to ti, kteří mají méně majetné rodiče, chtějí taky. Mnohdy si ani neuvědomují, že na to rodiče prostě nemají. Je to sobecké!
Cituji blanuulkaa: jenže pochopte že v 19letech si chci taky něco koupit na sebe,jet konečně na dovolenou (minulý ani předminulý rok jsme nikde nebyla)
to není nic nepochopitelného, kdo to tak v 19ti nemá? já byla na první dovolené ve 20ti...
Cituji blanuulkaa: uvědomuju si že když na to není, tak na to prostě není...
ono by třeba i bylo... když se chce, vše jde
Cituji isellka: myslím si, že rodiče mají platit základní věci a tak...ale co je už navíc(dovolená, oblečení) tak to ať si platí sami...aspoň poznají hodnotu peneěz a ví, že to není jen tak zadarmo...
S tímhle naprosto souhlasím - je fakt, že já jsem se třeba i během puberty spokojila s pár kousky oblečení, parádivá jsem nikdy nebyla a nejsem ani teď, když bych si to už mohla dovolit. Podle mě je to i hodně o inteligenci a žebříčku hodnot. Chce to uvědomit si, že na hadrech a dovolených spokojený život nestojí - někdo k tomu umí dospět už v pubertě, někdo později, a někdo holt asi nikdy.
Cituji maikkynna: Mám spoustu spolužáku na VŠ, kteří mají bohaté rodiče, dostávají vše na co si vzpomenou a pak to ti, kteří mají méně majetné rodiče, chtějí taky. Mnohdy si ani neuvědomují, že na to rodiče prostě nemají. Je to sobecké!
Prosím? Nespletla ses? vážně se takhle chovají lidé na VŠ??
Myslím si že hodně záleží na finančních poměrech rodiny a na výchově dětí.
Když jsem chodila na střední školu tak mě naši živili a kupovali mě oblečení, které jsem potřebovala (neměla jsem narvanou skříň značkovýma věcma, ale zase jsem neměla jednu bundu do té doby než ze mě spadla). Peníze mě dávala i babička s dědou vždycky když jsme k nim přijeli dala mě tak 500 za to jsem si koupila většinou nějakou kosmetiku, kafíčko s kámoškama, diskotéka... Kapesné jako takové jsem nikdy nedostávala. Když jsem šla na diskotéku, na kávu tak mě mamka vždycky v rozumné míře peníze dala.
K narozeninám nebo na vánoce jsem dostávala od našich třeba mobil nebo mp3 a tak, ale ne že bych měla každý rok nový mobil to ne. Od Babiček jsem dostávala od každé 1000 tak jsem měla 2000 na oblečení atd. Našim jsem řekla že potřebuji třeba nové kalhoty až tehdy kdy jsem neměla žádné svoje peníze (třeba od těch babiček) nemyslím si že bych nějak rozhazovala!
Pak jsem šla na jazykovku a u té jsem měla birgádu kde jsem si měsíčně vydělala kolem 4 000. Tak z toho jsem si šetřila 1000 na dovolenou a 3000 jsem měla na svoje potřeby - oblečení, kosmetika, zábava. Telefon, jízdné mě platili naši.
Pak jsem začala pracovat a chodit dálkově na vošku kde se platí školné. Platím si sama školné, telefon, jízdné, HA, a další věci jako oblečení, kosmetika, zábava, sport...
Na jídlo a bydlení po mě mamka nechce nejsem pro ně velká přítěž co by je nějak finančně omezovala. Mamka je ráda že si platím školné a že si spořím na stavebko tak po mě peníze na domácnost nechce.
Na dovolené jsem s nima jezdila do chorvatska asi do svých 17 let a to mě platili. Když jsem pak jela s kamarádkou a později s přítelem tak mě peníze na dovolenou nedávali vydělávala jsem si v létě na brigádách. A je to dost peněz a já bych si jim ani o to neřekla. Maximálně když jsem si vybrala s přítelem dražší dovolenou tak mě naši půjčili a já jsem jim to po částech z výplaty v září a říjnu vrátila.
Myslím si že mě naši financovali slušně a ještě i financují, když u nich bydlím. Ale taky si o sobě myslím že si nejsem žádný rozmazlený fracek a věřte že chápu hodnotu peněž! Měla jsem období, když jsem začala opravdově vydělávat že jsem si nakoupila hromady nesmyslů a utratila peníze ani nevím za co. Po dvou měsících jsem zjistila že to takhle nejde a docela umím hospodařit a zvážit na co mám a na co nemám.
Například přítel je z rodiny, kde neměli tolik peněz a on taky tak otravoval a chtěl nike boty atd. a jeho mamka na to neměla. Hodně tím asi trpěl a ted když si vydělává tak si to hodně vynahrazuje. Kupuje si věci po kterých toužil když byl mladší a neměl na ně a zdá se mi že zbytečně rozhazuje moc (idkyž on si to ted může dovolit)
Můžu říct že mě rodiče financovali dost, ale umím si vážit peněz víc a lépe s nima hospodařit než přítel, kterého mamka nefinancovala...
Co se zakladatelky týká tak nevíme jestli těma kraťasema myslí nějaký super moderní kousek za 1500 a má dalších 10 doma ve skříni a nebo jestli opravdu nemá ani jedny slušné kraťasy, které nejsou seprané nebo vytahané aby se v nich necítila trapně někam vylézt.
Na střední toho učiva není zase tak šíleně moc (krom matury) a mohla by sis najít brigádu třeba jen na soboty kdyby sis vydělala dejme tomu 500 za den x 4 soboty v měslíci máš 2000 a s tím by sis mohla nějak vystačit. Na léto brigádu dlouhodobou aby sis vydělala na dovolenou a myslím že bys nemusela mít žádný problém ne?
no a pokud studují tak náročnou školu, u které brigáda není možná..tak asi ví, proč ji studují..protože až ji dostudují budou na tom lépe...
Cituji Lady Flame: Kupovat jí poslední výstřelky módy není jejich povinnost.
jaký výstřelky módy? Psala snad, že by chtěla třeba kraťásky na léto...A proč ne? Naši mi vždy koupili, co jsem chtěla, pravda je, že jsem nechtěla nějaký pič..ovinky, ale co bylo potřeba, to jsem měla - například oblečení! Na brigádky jsem taky chodila, ale z toho jsem si hradila například nějaký akce apod.
Když si tak vzpomínám na svůj život na VŠ... dostávala jsem cca 3500 kč sirotčí důchod, z toho jsem 2700 kč platila kolej a zbylo mi 800 kč na tramvajenky (v obou městech, cca 600 kč), dopravu domů (cca 400 kč), paušál (cca 300 kč), jídlo, oblečení apod. - z čehož vyplývá, že mi to samozřejmě nemohlo stačit. No a jelikož mi mamka žádné jiné peníze nedávala, tak jsem prostě chtě nechtě brigádničila v pekárně, měsíčně jsem si někdy vydělala až 7 tis. Někdy se mi stalo, že jsem měla na brigádě slabší měsíc a nevydělala skoro nic... to jsem pak měla střeba 100 kč na jídlo na týden. A víte co? Přežila jsem to. Člověk se aspoň naučil hospodařit.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.