Přítel má na všechno dost času

Spíš mi jeho chování připadá nezodpovědné, nejspíš se mu nechce zařizovat něco nového a starat se, taky bych z toho byla asi nervozní, protože bydlet a mít z čeho to platit musíte. Přeju Ti hodně štěstí se stěhováním, se školou i s přítelem

Ahoj, řekla bych že takovejch je hodně chlapů/kluků.. prostě takový jsou. Muj je v tomhle ohledu taky dost flegmouš, což já nesnášim protože já zas chci vědět a mít zařízený hned.. Takže když se blíží dovolená, hory nebo cokoliv na "zařizování" vemu to sice do svejch rukou ale od něj taky čekám nějakou aktivitu.. Až tolik se to nevede takže z toho pak rostu. Ale beru to tak že ho nepředělám, prostě jsem si už "musela" zvyknout, no A osobně, jako že by třeba semnou vlastně ani nikam jet nechtěl tak tak to určitě neberu.

Reaguji na HallieP: Díky moc!

Nejhorší je, že já jsem z toho už docela špatná, nevim, co mam delat. Takže jsem pořád ez nálady, smutná a on je za mě na to snad ještě naštvanej, hádáme se atd.

Prostě čeká až se všechno zařídí "samo". To je, že všechno uděláš ty. Někteří chlapi jsou takoví. Jenom kdyby ti to vadilo, tak dávej pozor, ať ti to už nezůstane. Jak si na to zvykne, tak už s tím nic nenaděláš. Vidím to na svých rodičích. Vždycky všechno zařizovala mamka. Ale co s tím, ti asi neporadím.

Já sice nejsem chlap, ale jsem úplně stejná jak Tvůj přítel, takže mu naprosto rozumím Nesnáším shon, stres, nervozitu a podobně, takže jsem pořád v klidu a v pohodě. Naopak ženské kolem mě taky ze všeho šílí a chtějí to zařídit hned a ječí na mě, proč taky nic nedělám... Popravdě - pořád dokola je to otravné. Všechno udělám, až budu sama chtít, možná na poslední chvíli, ale bude to. Je to povahový rys, s tím se nic neudělá, ale musím se přiznat, že mi to vyhovuje, takže přítele nezměníš. Taky jdu na VŠ, byt jsem ještě neřešila, ale paradoxně pokaždé, když vypnu a nechám věcem volný spád, objeví se mi nabídka přímo pod nosem A to mám od přírody sakra smůlu Doufám, že Ti všechno dobře dopadne, flegmatici obvykle zvládnou cokoliv

To bych asi brzo zešedivěla z takového partnera. Naše známá tak dlouho všechno vyřizovala za svého neschopného manžela, až se s ním rozvedla řkouc, že takového nesamostatného ňoumu ona nemá zapotřebí opatrovat, tu energii raději věnuje jejich dětem.
Ten můj má taky na všechno dost času, ale to je tím, že on si žije v takovém bezčasí, kdežto já jsem chodící kalendář, co si pamatuje, kdy bude jaká akce. On všechno zařídí, jen mu to člověk musí připomenout.

Přítel taky dělá všechno na poslední chvíli. Když chci, aby něco udělal tak o tom mluvím, ale hezky - např. představ si až budeme na dovolený, jak budeme chodit na výlety, válet se u moře, pít kafíčka atd. On si to představí a už se těší až na tý dovolený budeme. No a do toho musíš říct, ale je jěště potřeba udělat tohle a tohle (případně mu to napsat na papírek v bodech. A on to bez mrknutí oka udělá.
Kdybych mu to pořád připomínala, že je línej a že je všechno na mě, tak by neuděl nic. Musíš na něj po dobrým. Aspoň na toho mýho to funguje