Co máte společného s partnerem?

V 16-ti letech pro mě bylo strašně důležité, aby měli partneři hodně společných zájmů.
S nynějším přítelem mám méně společných zájmů než s bývalým a popravdě v 16-ti letech by mi absolutně nevyhovoval, ale teď ve 20-ti mi stačí ke štěstí jen to, že mě má opravdu rád a že máme společné názory na život a vztah. Dokážeme si krásně užít jak procházku v přírodě, tak večer u vína

to je zajímavé téma takže:
jídlo - oba vaříme i rádi konzumujeme - milujeme ovoce, zeleninové saláty, maso, sýry
víno - tvrdím, že když ho Francouzi konzumují skoro ke všemu, tak sklenička denně večer s partnerem, vůbec neuškodí (samozřejmě ne každý den )
sport - já jsem na plavání,golf (mu se líbí, ale nezkoušel) on na kolo a turistiku (což mě sice dřív nebralo, ale teď výletům do přírody přicházím na chuť..)
filmy
přímou komunikaci - pokud je problém, neuzavíráme se do sebe, ale řešíme jej
oba jsme rodinné typy a věrné
oba jsme ze stejné sociální třídy (což asi považuju za dobré)
oba si máme co dát a co brát - vyrovnaně..
a přijde mi, že hrozně moc dalších věcí které by byly na roční seznam..

to jsem nějak nikdy nedokázala pochopit - přece pro nekuřáka ten pach a chuť z úst usí být hrozně nepříjemná.. ale možná je to můj naivní názor, nikdy jsem sama nekouřila a ani neměla partnera kuřáka..

minulý týden mi můj muž zpíval a hrál na kytaru na pračce, když jsem si dávala vanu při svíčkách .. taky oba zpíváme, já ale hraju jen na nervy..

mohli, ale do budoucna by to vedlo buďto stejně k odcizení, s tím že pa už by spolu byli jen pro to, že by měli děti, nebo ze zvyku či musí být dostatečně silné osobnosti na to, aby si vystačili s tím, že se budou respektovat a potkávat ve stejném bytě..
Případhně ještě třetí věc - budou spolu, ale jeden či druhý budou mít bokovky na ty společné zájmy a odreagování..

Tohle je perfektní, také to preferujeme. Ale máme i takový "rituál" - bohužel je to někdy tak, že se uzavřu a mluvit nechci, přítel to pozná, dá mi chvilku a pak se mě snaží rozpovídat, i když jsem jej nazlobila. Já zas hned ocením jeho snahu a "otevřu se" - je to z mé strany jak od blbečka, ale líp to neumím a jsem mu vděčná.

Skvělá poznámka, to tady nebylo a je to důležité, stejně jako podobná výchova - třeba když mi někdo říká, zda nemám strach, že se nám to rozpadne, protože jsme spolu od mlada, říkám, že ani jeho ani mí rodiče se nerozvedli a protože se sem tam rafli, oba víme, že problémy se musí vyřešit a ne od nich utíkat. A taky víme, že ty problémy opravdu přijdou
Nebo nás jako děti brávali na výlety, zjistili jsme, že máme oba z dětství objeto spousty hradů a zámků (a trumfovali jsme se) a víme, že to s našimi dětmi bychom chtěli totéž...

Měla jsem to také tak, pak mi ale milý prvního půl roku tajil, že kouří a tak chodím s kuřákem Sem tam cigareta vykouřená venku nejde poznat na oblečení a díky Orbitkám ani v dechu - je ale pravda, že si je balí a ty mají příjemnější vůni. Kdyby dával 10 denně, ani s ním nejsem...

No někdy mám pocit, že nic.. Ale když se nad tím zamyslím, tak asi hodně věcí. Posloucháme stejnou hudbu, sledujeme stejné seriály,máme rádi filmy,kino, zvířátka. Občas zahrajeme tenis, oba chodíme do fitka..Rádi čteme, a i když čte každý svoji knihu a vůbec by jste neřekli, že je to společná činnost, tak me se to zdá hezké,když si oba lehneme do postýlky, vezmeme knihu a čteme . Jsme oba docela společenští ale občas i rádi prostě zůstaneme sami doma,otevřeme vínko,popovídáme apod. Máme rádi přírodu, netoužíme po dovolených u moře ale spíš v ČR,oba dva máme rádi kanadu,nový zéland a podobná bombastická místa. Milujeme kočky.Jsme ze stejné společenské vrstvy...atd,,,

Už jsem na to úplně zapoměla. Zase to mám před očima.