Máte kamarádku, které se se vším svěřujete?

Mám kamarádku, které volám, když se mi něco podaří nebo mám z něčeho radost, pravidelně se scházíme, povídáme si, řešíme vztahy, dáváme si dárečky a dokonce se nám po sobě i stýská, když se dlouho nevidíme, protože si s nikým jiným takhle nepokecáme ale beztak vždycky nějakou tu novinu nebo něco z čeho mám radost volám přítelovi

Nemám takovou kamarádku, ale kamaráda, je naprosto úžasný, vždycky mě dokáže podržet v těžkých chvílích a naopak v těch šťastných se se mnou raduje. Nikdy se před ním nemusím stydět, cokoliv skrývat, vždycky u něj najdu pochopení. Dokážeme se spolu tak skvěle bavit, že nevnímám čas,....

Kamarádky mám taky, ale ty se mu nemůžou vyrovnat, protože u kamarádek jsem se bohužel často setkala se závistí. Takže těm se takhle nesvěřuji.

Já mám taky takovou vrbu a je to spíše vrba, protože je to svěřování většinou jednostranné. Ale funguje to celé roky a já prostě potřebuju nedusit vše v sobě a mít to kam ze sebe vysypat. On se tím až tak moc nezatěžuje, sám v podstatě nic nesděluje. Ví o mě skoro vše a nevadí mi to.

Myslím, že je dobré, když si člověk s některými věcmi dokáže poradit, aniž by je napřed musel někomu vyžvanit a s někým probrat. Nejsem zastáncem toho mít člověka, kterému řeknu všechno.

Takových kamarádek a kamarádů mám spoustu a můžu jim říct cokoliv a neodsoudí mě za to. U těch nejlepších kamarádek jsem se se závistí tedy nesetkala, vzájemně si přejeme jen to nejlepší. Jsem strašně ráda, že jsem tyhle lidi poznala

Ne, tuto funkci plní moje sestra a manžel.

Měla jsem,postupně se naše vztahy trošku pokazily, teď se zase vídáme,ale ta důvěra už není taková jako dřív. Ještě mám jednu kamarádku,které řeknu hodně,ale že by existoval někdo,komu bych byla ochotná říct uplně všechno tak to v dnešní době ne.

Mám. Seznámily jsme se na střední a chodíme spolu i na VOŠ. Je to jedinej člověk, kterej o mě ví všechno...vždycky když se něco děje, tak vím, že pomůže... Ale je to asi jedinej člověk, ostatní mě vždycky zklamaly.

V podstatě takovou kamarádku mám. Když máme problém, voláme si, stejně tak i když máme z něčeho radost. Smějeme se spolu, rozumíme si skoro beze slov a okolí nás občas vůbec nechápe a nerozumí nám. Známe se už skoro 8 let a říkáme si skoro všechno.

Mám takovou kamarádkuZnáme se hodně dlouho, beru ji spíš jako ségru,nebo tak..Říkáme si všechno,i úplné kraviny..I když mě třeba někdy hodně štve, tak si nedokážu představit, že bysme se třeba v budoucnu přestaly vídat

Nemám, ale dřív jsem měla a bylo to super. Teď si kamarádky, kterým řeknu vše vybíám trochu pečlivěji a ještě jsem žádnou takovou nepotkala..

Nemám. Všechno říkám příteli - s ním jsem se sblížila právě přes svěřování. Na začátku jsme byli známí, pak jsem se začali svěřovat a postupně se z důvěrných přátel stal pár.

Mám to stejně, jenom já mám přítele. Ze všech kamarádek, co jsem kdy měla se vyklubaly závistivé mrchy, takže já už ženským nevěřím (pokud to není rodina).

Já mám jednu supr kamarádku, se kterou si většinou vše říkáme a hlavně probíráme dívčí trable :p Jenže poslední dobou se zdá, že ona má úplně jiné zájmy než já a tak jde vidět, že se pomalu rozcházíme ale stále se podporujem a snažíme si být na blízku. nemyslím si, že je důležité mít NEJ kámošku. Záleží to na člověku...někdo se opravdu nerad svěřuje i těm nejbližším