Chlap projeví zájem - já se zablokuju

tak koukni...na co chceš jako čekat?...až ho zbalí jiná?...budeš toho litovat a bude tě to mrzet....nikdo tady neříká, že si s nim nejpozději do zítra musíš vyjít...máš facebook? on má?..skvělý napiš mu tam....pište si..komentujte jaká byla akce kde jste se ted sešli...prostě v klidu se s nm sbližuj...no a pk pak to příjde budete se muset sejít že?!...ty to zvládneš...věřím ti...no tak paknapiš já tě budu přez počítač pozbuzovat......

ty falešný naděje_ to máš pravdu...taky mi to říkali...a mají pravdu...já nějaký ty naděje asi vysílalaježiš to j hrozný! tohle kdyby mi udělal chlap...co já dělám jim...tak bych ho asi "proklínala" dlouho..to je strašný!

přesně

Chmuska2: no to povzbuzování a popichování bych asi potřebovala, jinak nevim nevim se mnou...když si to tak přemítám v hlavě, šíleně mě štve a užírá ta představa, že ještě v srpnu mě chtěl, zval mě ven..a teď nenapíše nic..já vim, že si za to můžu sama..ale stejnak mě to neuvěřitelně irituje..a ty ostatní už mě taky moc nepíšou, už jim všem zřejmě dochází trpělivost.nedivím se

já vím, že je to hrozný, dávat falešný naděje..ale taky to stále dělám..vlastně vždy potom, co se mi "vyznali" a já si s nima psala, že teda ven půjdeme určitě, ale až někdy příště, stejnak jsem vždycky věděla, že žádný příště nebude a že to zas odložím..prostě je to hrozně hnusný, takhle si z nekym zahrávat, ale ja proste jinak nemuzu..ale udělayt tohle někdo me, tak ho prokleju!

ano...nediv se jim....oni nebudou čekat....zkusí to na jinou a můžeš být sebevíc úžasná a můžou tě mít sebevíc radi...oni čekat nebudou,....můj přítel mi to sám povídal...že kdybych se neozvala že dál by to už nezkoušel protože mu přišlo že je pro mě on nic....Holka moje prosim tě...stojí ti vážně za to? líbí se ti?tak ho nenech jiný....no tááák....jdi na to pomalu..zítra si v klidu sedni...prodýchej t a napiš mu....jasný!!

Chmuska: no právě že nebudou, to je logické...oukej..zkusím to..prave jsem si dodala trochu odvahy..ale je přijde mi hloupí psát něco jen tak z čista jasna..asi budu nejdřív muset chodit kolem horký kaše..ááá, to je hrůza

P.S. doufám, že se do zítra zas nebloknu

Jinak by mě holky zajímalo, co to je za "úchylku", jestli je to nějak časty, nebo zdali jsme jedni z mála takovýhle exotů?..zda-li se tímto chováním zabývá např. i nějaké odvětví psychologie?..upřímně řečeno bych se ani nedivila..

...já si tě zítra zkontroluju...napíšu ti souromou jasný?!....bojuj....
napiš mu třeba jak se dnes měl na tom koncertě nebo nevím...uvidíš....ono se to nějak vyloupne ta konverzace....

podle mě to je prostě psych. blok...strach...každý má z něčeho jiného...my z chlapů...nikdo ze zvířat...znám jednoho kterej zase nemůžu nastoupit do práce...má strach z nového kolektivu...vždy když se překoná projde pohovorem vším...tak se sekne a i když je přijatej už to nedotáhne do konce...to je hrozný něco jako my

Jo jo, to je úplně nejlepší, když o toho chlapa musíš bojovat, tak to dělá divy. To už jde pak líp, než když vidíš, že se nijak nemusíš snažit a ten chlap má o tebe zájem jen tak... je to samozřejmě hezký, ale asi moc jednoduchý...

to jo, to já bych ho určitě neodmítla... ale těžko říct jak by to pak šlo dál, u mě to je prostě tak, že se třeba sejdu ještě podruhý, potřetí a pak nazdar. Najednou vidim, že by z toho měl být vztah a vycouvam!! Ale asi kdyby mě ten kluk opravdu přitahoval, nějak bych to překonala. Ale bohužel mě se už hodně dlouho nestalo, že bych se sešla s někym kdo by mě přitahoval... Kolem mě je veeeelkej nedostatek chlapů

Jo jo to určitě, myslim, že holek s timhle problémem je miliony a miliony... ale spoustě se to nějak podaří překonat

Reaguji na kurda: Jinak, tomu klukovi zkus určitě napsat, prostě jen tak, jak se má, a že je ti líto že jste se minule nesešli, ale že bys ho teď ráda viděla a jen tak pokecala. Prostě si říkej že o nic nejde. A i když se pak budeš chystat na schůzku tak to ber jen jako že se sejdeš s kamarádem. Nesmíš si od toho hned něco slibovat... To půjde, uvidíš.
Já bych na první schůzky klidně šla, to mi zas tak nevadí, ale jak říkam, pak, jakmile už vim, že by z toho mělo být něco víc, tak je to v čudu. Proto mi to třeba vyhovovalo teď v létě, byla jsem s někým 5 týdnů v kuse (jelikož jsem u něj bydlela), ale celou dobu jsem věděla, že je to jen o užívání si a že z toho nic víc nebude. Oba jsme si to vlastně řekli. A to bylo okej.

Holky,já mám podobný problém. S tím rozdílem, že když jsem s někym kdo se mi opravdu líbí,rozumím se s ním, taky se zaseknu a najednou je tu blok.Chci pokračovat dál ale nejde to, nedokážu to. Dotyčný mi dá najevo že by měl zájem mě poznat víc
Mě čekají potom takové pocity-motýlci,jako kdyby adrenalin, zvláštní strach i chtíč ale najednou ucuknu a začnu se možná tomu klukovi i vyhýbat. Nebo se s ním bavím pak už jen trošku. Stalo se to už někomu? Chce toho kluka poznávat,možná si sním začít ale nejde to, bojí se?

Reaguji na Myu: tohle se mi stáva celkem často a on potom z toho usoudí, že už zájem nemám tak se víc nesnaží

Holky, ti chlapi z nás teda musí mít radost
Já jsem úplně stejná, poznám kluka někde ve společnosti, potkáváme se často, rozumíme si,dokonce si i píšeme, prostě se do něj téměř zaláskuju vyloženě čekám až mě někam pozve, protože o něj mám zájem, ale jakmile to udělá, znejistím, začnu na něm hledat chyby, na sobě asi taky, prostě to nechápu. Pak se zase nějaký čas nevidíme a on se neozve, dejme tomu čtrnáct dní. V těch čtrnácti dnech si začnu nadávat jaká jsem ***** protože mě ten kluk přitahuje, vždycky se těším až ho uvidím, a slibuji si že přístě už schůzku neodmítnu. Jenže pak se zase celá akce opakuje.. Už nevím jestli se s mát nebo brečet Ale mně je 15 let, a než jsem si přečetla tuto diskuzi tak jsem myslela že je to jen věkem a každou chvíli mě to přejde, takže vám pěkně děkuji

Reaguji na Myu:
Reaguji na theApple:
Reaguji na LadyPink: Holky, neberte to nějak zle či osobně...ale jsem ráda, že ten to"hendikep" máte taky....už jsem si připadala vážně na psychinu....děkuji vlastně jssem normální

Jo přesně tak. Já něvím, prostě se nějak zaleknu a je konec..už mi to přijde takoví nějaký závazný či co (i když vím, že o nic nejde když někam zajdem) ale prostě je to taková vnitřní zábrana.

Právě..mám to stejný...jakoby jsem šťastná, že se mu teda líbim a tak..ale prostě ještě předm tim než se vyjádří mu "nadbíhám" a poté co se "vyzná" už se jakoby držim zpátky..ale třeba když mě napíše sms tak odpovim, povidame si, ale jakmile jde o pozvání někam ven, to je konec..pak už se neozvu nebo samí výmluvy, že už něco mám..přijdu si jak mrcha..nedávno mi např. napsal jeden z "obětí" mého chování stím, že jsem mu zkazila celé prázdniny, protože každý den jen čekal až se mu ozvu (jak jsem mu před tím slíbila)..

Jo pak to vzdá a já jsem našvaná, že už mě nechce