Chci vycestovat, ale přítel ne

Jsme spolu 4,5 roku

Určitě odjeď, nezůstávej tady. A když to vztah nevydrží, tak to nebyl "ten pravý". A přijde jiný, chlapů je. Trochu mi to přijde jako výmluva, zůstat kvůli chlapovi, ale chápu to dilema. Zkušenosti a ten rozhled Ti opravdu nikdo tady nedá a jednou budeš litovat, že jsi do toho nešla. A jak říká dudliiik, třeba se stejně jednou rozejdete a za deset let (třeba budeš mít děcko) těžko odjedeš... mluvim z vlastní zkušenosti. Já tady zůstala kvůli chlapovi, klape nám to, ale ve vnitř mě to bude užírat už asi navždy, že jsem to tenkrát nezkusila...

Reaguji na kačulík: no to není úplně krátce, nějak už se znáte, tak zkus tu Anglii, uvidíš, jak to funguje a pak můžeš jet do Ameriky.. Hele za zkoušku nic nedáš a když vztah nevydrží, tak za to opravdu nestál, vím to z vlastní zkušenosti.. Ale proberte to všechno na rovinu..

Súhlasím!

já myslím, že to nevydrží, přece jen je rok dost dlouhá doba.

jednoznačně jeď. jednou bys mu to třeba vyčetla a hodně bys litovala. Splň si to, co chceš

Reaguji na kačulík:
Bohužel se ne vždy slučují naše představy se skutečností a realitou. Záleží na mnoha a mnoha okolnostech.
To, co může být pro tvoji kolegyni super, nemusí být pro tebe to pravé.
Nicméně - určitě jeď, aby sis to později nevyčítala.

Tohle řešila moje kamarádka - byli s přítelem docela dlouho, chtěli se brát, neměli jediný problém. Nepočkal na ni. Vůbec to nečekala

určitě jeď, aby sis to později nevyčítala

jenže co když na ní nepočká, jako píše příklad Bacilek a pak si bude vyčítat, že tu nechala skvělýho chlapa.. Je to fakt hrozně těžký!

Sice mi řekl, že by na mě klidně i ten rok počkal. Ale co když se objeví nějaká kamarádka, která využije toho jak je osamocený. Jedna taková tu i je, má sice přítele 8 let, ale mému řekla, že má pro něj slabost. Kdyby mě podvedl s kdejakou cuchtou tak tak to asi snesu líp než kdyby to byla tahle.
Ale pro tu Anglii jsem už více méně rozhodnuta, jenom ještě chvilku počkám než se trochu srovnáme finančně po minulém roke a doplatíme co je potřeba, abych ho tu alepoň chudáčka nenechala samého na všechno ještě k tomu s pejskem.

To je právě to riziko.
V jiném tématu kačulík píše, že je na něj vnitřně naštvaná, že s ní nechce nic podniknout.
To taky není právě ideální stav.

tak tohle taky řeším,ale mám to jednoduché v tom,že on chce jet semnouměla jsem a mám totiž svoje sny,které si splním a jednou sem mu narovinu řekla,že kdyby nechtěl jet semnou,tak že pojedu sama,jelikož to jsou moje životní přání a chci je vyplnit

Reaguji na kačulík:

Ach jo. Když bude chtít, tak Tě podvede stejně a nemusíš být od něho tisíce km... Jak se to říká, co oči nevidí... A třeba zrovna Ty potkáš pana úžasného. To tak prostě je, lidi se scházej a rozcházej celej život.

souhlas!

Podle mě, když se mají opravdu rádi, tak tu na ni počká, pokud ji jen majetnicky nemiluje, tak ji úřece nebude bránit, aby uskutečňovala své sny. Já vím, že je to těžký, dost dlouho jsem řešila podobný problém. Nakonec jsem si řekla toto: v chlapovi jistotu nemám, ale v cestování ano a je to můj sen. Pokud na mě chlap nepočká, tak za to nestojí. SAmozřejmě Ti nikdo nemůže radit, musíš se rozhodnout sama, zváži všechna pro a proti a pak se rozhodnout, co je pro Tebe důležitější. Taky radím se zamylet nad tím, jetli bys v budoucnu litovala vice ztráty partnera nebo toho, že jsi tu kvůli němu ´´zkysla´´. Přeju hodně štěstí a pevné nervy!

Pokud máš boty toulavý, a on proti tomu nic nemá a myslíš si, že to nijak nemůže vztah zasáhnout (6 měsíců v Anglii není žádná trága), tak klidně jeď. Ale odjet za každou cenu, a nechat tu přítele samotného, když s tím například nesouhlasí, to mi přijde dost hrozné.

Já to tak teda mám, co jsme s přítelem, tak jediné naše zahraniční návštěvy byly za účelem dovolené. Letos pro změnu tedy pojedeme v létě do USA, kam já odjíždím s rodinou, u které jsem zaměstnaná jako nanny, a přítele bereme s sebou, protože máme velmi dobré kamarádské vztahy (ikdyž jsme se před tímto zaměstnáním nikdy neznali). Třeba potom změní názor. Ale určitě bych ho do toho nenutila, a jelikož mi na tom vztahu záleží, tak bych ani bez něj neodjela. Nemám pocit, že bych toho měla někdy litovat. Svoje choutky po životě v zahraničí si tak nějak kompenzuji prací pro cizince v čechách, a to mi asi stačí.

Navíc v našem oboru vyjet za kariérou do zahraničí nemá valný smysl. Stavařina se všude hodně liší, a to že si začnu budovat karieru někde a pak se vrátím a budu muset začít znovu, někdy kolem 30 třeba, to ne, děkuji. A abych po škole, kdy budu Ing. odjela někam do zahraničí umývat nádobí, to také ne, na to jsem opravdu těch 6 let nestudovala. Ale to jsou věci, kterými přítel argumentoval, a já mu to otloukala o hlavu, že tak to není. I když nejsem pod papučem, tak mu musím dát ale za pravdu.