Blížící se odchod partnera - mám strach

Janice a MiaNori

A holky víte že máte pravdu , i to že jsem o třidu nad ním s názorama a pohledem na život (bohužel jsem se tak někdy cítila ikdyž já zase neumím stahovat filmy, hry, z netu jako on ) a s těma penězma to je pravda,víc si uměl půjčovat než vydělávat.
Včera ještě pak proběhlo pár sms kde mě jen urážel protože já mu na otázku co teda se stalo mu napsala že by na to mohl přijít sám a že by měl víc přemýšlet než něco napíše a podobně...No a on nic nepochopil , jen mě napsal že ať jdu do politiky, trocha vulgárních slov tam taky padla , pak ještě napsal že se stejně se mnou necítil dobře (předevčírem mi napsal že mi stejně jednou navlíkne krásnej prstýnek , ale to asi ještě nevěděl že se semnou necítí dobře) a že je konec a že je to tak lepší . Trocha jeho sebelítosti tam taky byla že je jako bezdomovec a podobně..no hotovo, já jen koukala, mu vůbec nedochází že člověk může být naštvanej, on odmítá použít mozek aby na to přišel čím se mohl člověka dotknout (ano, kdyby to bylo něco zamotanýho tak mu to radši vysvětlím, ale tady se nemohl splést proč jsem naštvaná), radši bude psát jak jsem já hrozná ,prý jsem ho pořád poučovala jak co dělat dobře, co dělá špatně a podobně.

Uff jsem to musela ze sebe dostat po té noci, tak je to asi zmatený, já vím.

Pointa je ta že ještě předevčírem mě strašně miloval a měl strach aby nám to vydrželo a druhej den mě napíše vulgární urážky ,nesmysly a že je konec. Nemám už na to sílu, on nevyzraje, na něj už je pozdě. Já myslela že by se mohl vzpamatovat tím jak moc nás miluje (jeho slova když odešel) ale umí jen urážet a litovat sám sebe.

Smutný na tom je to že na něj pořád myslím, na jeho tělo, vůni - no znáte to..a on to takhle spacká.

Na jeho obranu slíbil že mi bude posílat nějaké peníze měsíčně, ale nezapoměl napsat k tomu že ať mě má co nejdřív splacenou.

Teď jen jak na něj přestat mysle,t ale chci to a dokážu to, už mám totiž všeho totálně dost.

Jinak on už podle mě nenapíše, já mu napsala že už se nikdy neozvu po tom co mi napsal do jedné smsky za nadávku a on že taky ne a že je to tedy dobře že je konec, že jsem moc přechytralá a tak. Takže on bude chtít dokázat správnost svých slov a bude se podle toho chtít zachovat. Jako chlap.

Ovšem správnej chlap se dle mého názoru chová jinak.

Janice
je mu 34 let a jak jsem poznala jeho rodiče tak pochází z normální rodiny takže on se prostě nevyvedl a oni jsi toho jsou dle mého vědomí, to člověk pozná pokud s nimi prohodí pár slov.

Bohužel on má snad za to že mu všichni křivdí a svět je proti němu. Já přišla na to že kdo je proti němu tak on sám. Díky svému chování které nevidí nemůže dopadnout dobře,

Ikdyž mu přeji ať je štastnej a zadaří se mu tak tomu nevěřím.

znám takový kluky v tomhle věku dva... oba z docela uspěšných rodin - připadá mi jako by se snažili a když zjistili že lepší stejně nebudou ttak to zahodili uplně a vykašlali se na uplne všechno... jednomu je 28 a druhymu 34 a jsou to opravdu takovy budizkničemové, rodiče jsou z nich zoufalí. Ten starší tak akorát umí se vždy přifařit k nějaké pani s dítětem a vyžírá jí (no něco jako ten tvuj) no zoufalci zoufalí....
a nechtěj mě rozesmát že neumíš ztahovat z netu! hele kdyby jsi na něm trávila 8 hid denně jako ten tvuj tak se to taky naučíš! To je jako bychom obdivovali někoho že hraje super ping pong (který se naučil během pobytu v base) haha . Jsi taková kočka , lepšího najdeš vždycky!!

Janice to bylo ironicky s tím stahováním, ale je fakt že na to jsem prostě blbá a přitom mi to bylo už vysvětlováno, asi můj mozek to nebere jako pro něj potřebnou informaci.

Hezká, to je relativní,ale je pravda že on mi říkal že hezká jsem a že se mu líbím ikdyž jsem fňukala že jsem přibrala. Jen se s ním prostě nedá žít.
Včera jsem si chvíli i říkala že jestli nepřeháním a není důvod k uraženosti, ale mě se to opravdu dotklo. Já a nepoděkovat jinému, pro mě de facto cizímu člověku, hanbou bych se propadla. Na to se přece nemusel ptát. Prostě můj pohár trpělivosti přetekl.Asi.

Jo, chybí mi, chybi mi takový to kočkování a tělesno, ale ne ty jeho nálady, čumění do počítače a má nuda že sedíme pořád doma. Brrrr, bylo to depresivní, tolik depresivní.
Nechtěla jsem nad ním lámat hůl, dávala jsem i šanci na nový začátek ale ne, když vidím že bychmu nesměla nikdy nic říct co se mi nelíbí aby se pán neurazil do krve, to ne.

On mě včera nazval dámským přirozením a to jse ho už tenkrát varovala že to bylo naposled co mě takhle nazval, nerespektoval to. Hlavně že já jsem mu nesměla říct že je tatar, to ho do krve urazilo.

Uff, jsem zase v ráži, ten člověk si neuvědomuje že by měl mít trochu pokory a používat hlavu. A to jsem ho tolik milovala a tolik obětovala.

Napište mi že jsem někdo blbá , protože to je šílený co se mi všechno vybavuje v hlavě jak mi ubližoval a přitom vím že ted kdyby se tu objevil (jakože neobjeví) tak mu asi padnu kolem krku.

Hele a neřešila jsi tohle tak před rokem? Že to prodává věci a podobně, nebo si to pletu?

Reaguji na Wild Paula:

Ano, byla jsem tu už tenkrát, ale to nebude rok,tak nevím jeslti to nebyl podobný příběh...tak před půl rokem by to odpovídalo..on pak začal chodit do páce (můj bratr mu ji našel) takže to i šlo a bylo to i celkem normální , až na to že zůstaly celkem nakupeny dluhy a on pak tesně před Vánoci do té práce chodit přestal , takže se to nedoplatilo a já se mohla po...at abych udělala k vůli malému nějaké Vánoce..no a pak v lednu to začalo gradovat že musí jít a nakonec prostě odejít musel.

On vždycky uměl být chvíli tak milej , ochotnej, rozkrájel by se, že by jste nepochopily že se může tak o 180 stupňů zase otočit.

Přitom vím že mě rád má, ještě do včera komunikace s ním byla fajn, ale neumí se prostě chovat, je jak malé dítě a já potřebuji chlapa.

Nevím, proč se v tom pořád tak patláš. On za to nestojí.

Reaguji na Wild Paula:

Ale jo, já vím že za to nestojí, proto tu taky není, proot mu nepíšu sms ať neblbne , nic. Moje hlava už funguje protože mi došlo že už mě nebaví ten život s ním. Ted kdyby nebyl vyhozen tak by ještě spal. To nebyl život.

Prostě ale smutno mi po něm je, určité city k němu chovám a chci se jich zbavit protože on si je opravdu nezaslouží. Vůbec mu nedochází že mu chybí pokora a pochopení že opravdu je to on kdo dělá věci špatně a ubližuje.

Pokud je odstěhovanej a nic už spolu nemáte, tak nepsat, nevolat, neodpovídat.

Reaguji na Wild Paula:

Tak jasně, včera řekl že je konec jak jsem psala výš a já mu už teda nepíšu. Ale tak víš jak to je, člověk na toho druhého prostě ještě myslí. To se z hlavy nevymaže jen tak hned.

Nenechej to zajít znovu tak daleko, tohle už to bylo. Nauč se být sama se sebou a se svým synem. Nic víc k tomu říct nemůžu, každý si to musí odžít sám.

Reaguji na Wild Paula:

My jsme spolu a jsme v pohodě, nebrečím tu, dokonce se i směju jen ho mám ještě v hlavě, ale to tak většinou bývá. Nebylo jen to špatné , ale i hezké na co teď myslím.

S tímhle na 100% souhlasím.

Držím ti palce, aby ti co nejdřív bylo co nejlíp a brala jsi ho jen jako vzpomínku.
V každém vztahu jsou hezké i ošklivé věci, ale průšvih je, když ty ošklivé převažují.
Když jsem četla tvůj příběh, tak jsi udělala dobře.
S takovým chlapem by tě stejně žádné štěstí nečekalo.
A v jeho věku (ne, že by to byl Metuzalém ) se už nezmění.. Lidi se nemění

Reaguji na ShoesManiac:

No právě. On dokáže být milej, k sežrání, úžasnějšího chlapa bych těžko našla ale pak během minuty se stane že se prostě otočí , změní se v jinýho člověka a to mu trvá několik dní, nemluvím tady o pár minutách špatné nálady. Ponižoval, urážel, přitom to tak nemyslel, to já vím, ale to značí jediný, že je nevyzrálej a právě že už mu je kolik mu je tak mu moc šancí nedávám na změnu. Hlavně urážet umí dobře ale jakmile jemu někdo něco řekne..jak jsem psala slovo tatar na jeho osobu bylo nemyslitelné a to bylo použito když mi v něčem nerozuměl tak jsem řekla " ty jsi tarar"..a bylo zle, proč ho urážím. Do toho ta jeho lenost pracovat.

No měl by vidět sám že není žádná extra partie tak nechápu jeho chování , ale to už je jedno. Snad mě bude brzo líp.
Teď se plácám v tom že mám strach že už nebudu po jiným tak toužit tělesně jako po něm. Ale to je snad hloupost.

To určitě taky přejde.. Je jasné, že ne hned, pokud k tomu člověku máš silný jak citový, tak sexuální vztah, tak se nedá čekat, že budeš za 14dní v pohodě a připravená hupnout do náruče, srdce a do postele někomu jinému

A to není dobré ani pro tebe, a tím méně pro malého.
Děti by měly vyrůstat ve šťastné a spokojené rodině - možná utopie, ale tak to jednou chci já A pokud se s partnerem hádáte, dítě to cítí a bude mnohem spokojenější s klidnou a vyrovnanou mamkou než s někým, kdo se trápí..