Blížící se odchod partnera - mám strach

Reaguji na ShoesManiac:

Je fakt že my se nehádali ani tolik jako že jsme spíš mlčeli a byla taková ta depresivní atmosféra, alespoň na mě to tak působilo. Bylo hrozný vidět jak nemá na nic náladu, nemluví, maximálně odpoví na mou otázku a jen kouká do počítače. Ono to možná nevyznívá tady tak hrozně ale já někdy měla pocit že se zblázním. Nic se mu nechtělo, nikam se mu nechtělo, chtělo se mu jen být na počítači. Šílený.

Malej je v pohodě, myslím že mám fajn malýho kluka a v sobotu nebo v neděli jsem mu slíbila že zajdem na pizzu, těším se , jakobych šla na rande .My takhle dřív spolu chodívali, než jsem začala žít tady s tím a přestali jsme mít peníze. Moc se těším že zase začneme s malým trochu žít. Slíbil mi že mi bude nějakou korunu posílat takže z toho vždy vyšetřím aby malej měl pocit že někam chodíme. Už mě to štvalo, být pořád doma zavřená a přitom jsem tolik záviděla ostatním holkám co jdou se svýma chlapama aspoň na kafe. Dřív jsme sice chodili ale to pak úplně přestalo.
No a teď mi jde jen o to aby mě to uvnitř přestalo bolet a přestala jsem po něm toužit, nic víc nepotřebuji.

Dobře, že je pryč.. Bez něj se ti bude žít líp

Jinak malej je moc roztomilej

Reaguji na ShoesManiac:

Děkuju, malej je můj "malej velkej chlap" , je to neuvěřitelný kolik síly díky němu mám a jak se s ním dá ovšem bavit. někdy je na zabití , to je jasný, ale jinak jsem hrdá na to že se toto dítě narodilo právě mě.
Teď si zrovna v pokojíčku zpívá , nemám kdy brečet ani si to neuvědomuje že mi tím dává pocit že tu nejsem sama. netuší co prožívám,a ani nechci aby tušil.

Reaguji na ShoesManiac:

Jinak máš pravdu a souhlasím , bude mi bez něj líp, jen teď mi je prostě po něm smutno, po jeho pohlazení a tak. Vím že je jistě někde někdo kdo by mě rád pohladil, ale mám strach ze sebe, že to nebudu chtít já. mě není tak lehký "ulovit" takže mám jen strach že mi bude chybět to hezký.

Ale myslím že jakmile přestane bolet duše budu mít oči i pro jinýho. Teď bohužel všude vidím zatím jen jeho tvář.

<span class="reaguji">Reaguji na zlaholka:</span>
Já mám ze všech tvých dosavadních příspěvků pocit, že si musíš trošku udělat v sobě pořádek. Hodně se ho tu snažíš ospravedlnit - jak byl i hodný a milý, obětavý....
Je třeba si uvědomit, že lidé nejsou jen hodní nebo jen špatní. Každý člověk je kombinace obou. Je jasné, že ve vašem vztahu byly i hezké chvilky, pokud by to byl úplný 100% kre.tén, je jasné, že bys s ním nebyla
Jenomže tohle si pořád nemůžeš připomínat. Zkus přestat přemýšlet nad tím, jak moc dobrý či špatný byl, co pro vás dělal hezkého a kdy tě naopak vysíral lenošením doma...

Myslím, že bys měla přestat takto přemýšlet a přiznat si, že to prostě není perspektivní partner pro tebe a tvýho chlapečka, ačkoli víme, že tě určitě měl rád a nechoval se vždy na zabití a uměl být i super...

Reaguji na zlaholka: Ztotožńuji se s názorem Dasule. Na jednu stranu si jak kdyby uvědomuješ, co to bylo za deb*** a na druhou jej neustále obhajuješ, což opravdu není na místě. Přečetla jsem si Tvůj příspěvek a musím říct: Holka, máš snad nějakou hrdost? Doufám, že ano! Slečna Tvojí úrovně, vzhledu a chování má na nějakýho super mužskýho, kterej se o Tebe postará jak se sluší a patří a bude Tě na rukou nosit! Je výborné, že se stalo to, co se stalo - že odešel - ale stůj si za tím a nech si takové ty myšlenky typu "vždyť byl i hodnej, uklízel doma, byla s ním sranda..."...A co jako? Nic! Máš krásného synka, tzn. neneseš zodpovědnost nejen za sebe, ale i za něj, tak už kvůli němu se nevracej do takovýho "vztahu"..btw: ať Tě to ani nenapadne. Všechny máme právo na to být šťastné a hýčkané, tak si tuto možnost nenechej vzít a jdi ji vstříc!! Hodně štěstí, jsi bezva kočka!!

Dasule a Nutgirl

Děkuji holky, já tohle potřebovala slyšet ( i to že jsem kočka, no, víte , poslední dobou jsem se tak necítila, neměla jsem na krémy a podobně , nemohla se o sebe starat tak jako dřív a to pro mě bylo ze začátku hodně psychicky náročný, pak jsem si zvykla ale moje sebevědomí klesalo). Víte, já ho ani neobhajuji jakože by z velké lásky a tak, ale jsem prostě takovej spravedlivej člověk že i na někom koho nesnáším , nenávidím, tak na něm najdu i dobrou věc, nebudu toho dotyčného mít ráda ale uznám že má i kladnou vlastnost , tak asi proto to tak vypadá , že ho obhajuji. Já jen nechci aby se myslelo že jen na něj kydám špínu a dělá mi to dobře. Ne. Nic si nevymýšlím ,ale psát tady potřebuji aby se mi ulevilo a to bez vysvětlení situace nejde.

Bolí to, prootže jsem 2 roky vztah zachraňovala a snažila se věřit že má depky jen proto že nemá práci a že bude dobře. Jednu chvíli to vypadalo že to tak je, když měl ty 3-4 měsíce práci byl fajn (jasně byly mouchy ale jiný, normální) , jenže pak přestal a nic se nezměnilo. Byla jsem už psychicky vyčerpaná, a ano vím a uvědomovala jsem si že si zasloužím lepšího, já jen do určité doby chtěla aby to byl on s kým zůstanu a kdo mě dokáže ocenit.

No vidíte, nedokázal,prej jsem moc chytrá , mám si otevřít poradnu nebo jít do politiky a všude jsem byla a vše viděla. Což jsem mu nikdy netvrdila ale asi ho štvalo že jsem díky otci malého žila život na úrovni a byla na spoustě místech v zahtaničí kde jsem i bydlela.
jsem smutná z toho jak to skončilo, jsem smutná a vyděšená z toho co bude, koho si najdu, najdu vůbec? Zvyknu si na něj, bude mi vonět, začnu po něm toužit?? nejsem totiž typ co se zamiluje na první pohled , mě je těžké získat , jsem taková

A přitom chci ať mám nějakou oporu , asi proto že on má opora tedy rozhodně nebyl.
na našem vztahu vlastně nebylo ani moc hezkých chvil ale přitom mi chybí a já se za to nesnáším. Hlavně po tom co mi včera napsal do sms za urážku a ještě se ani neomluvil.

Tak sem se zase vypovídala, ha ha..lituju vás holky co to po mě furt čtete

promiňte za překlepy, mně to na noťasu moc nejde..

A ještě něco, když odjížděl plakal a pak se mi po Skypu za všechno jak se choval omluvil..co si o tom myslet? Myslel to upřímně? Nebo opravdu miluje. Ale kdyby opravdu miloval nenašel by si dávno práci?? To jeho že tady práce není mu opravdu nikdo nevěřil.

Mám otázky jak malá, jen se ho snažím pochopit. Ale asi bych si tím už neměla lámat hlavu. On se vlastně semnou včera rozešel.

Holka, ty se ho prostě bojíš pustit. I když je na tebe hnusnej, okrádal tě, je línej jak veš, jako chlap nepoužitelnej, ale on přece voní! Není ti dvacet, najdi v tý svý škebli mozek, přiznej si, že to prostě lepší nebude a jednej sama za sebe a zahoď ten batoh co taháš.

A nečekej pořád na něco, až se to omluví, vrátí se.. blabla

Jinej chlap se najde, stejně jako se našel tenhle, nejsi první ani poslední, co se kdy s někým rozešel. Mě tohle poplákávání nebaví, je to to samý co minule, teď je aspoň z domu a ty máš šanci se srovnat sama.

Zlaholka

Ty se řídíš heslem: "Lepší být s potvorou, než bez ní."
Nechápu proč?
Nejsi žádná chudinka nebo tragédka, jsi inteligentví, hezká, sympatická (viz. tvé příspěvky a fotogalerie). Proto nechápu, proč jsi ho nevykopla dříve.
Můžu se zeptat jak to bylo s tvým manželem? Kdo koho a proč opustil, jaký jste měli vztah? Ptám se, proto, abych zjistila, zda nevyhledáváš stále stejné typy mužů. Třeba "ráda" trpíš, aniž by jsi si to uvědomila.

Kdybych byla odejita z tak pohodlného domova, jaký měl u tebe a nechtělo by se mi makat, tak bych také slibovala hory doly.

Reaguji na Wild Paula:

Tak za prvé si vyprošuji tenhle tón, nikdo tě nenutí přispívat a já nejsem tvá kamarádka která zkousne tohle chování! A za druhé už v té své "škebli" mozek mám jinak by tu nadále byl , ale není , nevolám ho a ani ho tu nechci protože mě to už přestalo bavit.

Ale to že si ještě pár dní pofňukám? Buď tak hodná a dovol mi ten luxus .Děkuji.

Reaguji na zlaholka:

Asi jsi špatně pochopila ten tón, nemyslím to zle ani naštvaně,ale já tě nebudu oplakávat, škeblí nemyslím nic zlého, jen se tě snažím "nakopnout" správným směrem. Nerada bych, aby to dopadlo jako minule, kdy jsi tady plakala asi 60 stránek a je to tu znova. Už nebudu psát, když ti to vadí.

Reaguji na Lilliana:

Já otce malého opustila..proč není důležité, jen on si to nezaloužil a absolutně nemá nic společného ani podobného s tímto se kterým jsem se ted rozešla.
Můj bývalý by se hanbou propadnul neumět se postarat o rodinu, žila jsem si sním dost na úrovni a vidíte , byla jsem koza pitomá a zničila to. Ale to je jedno...
A jinak já právě nerada trpím, já i nesnáším když někdo blbě lže protože mě uráží že si neumí vymyslet něco inteligentního. Vlastně tohle co jsem zažila bylo porpvé za můj život a já to sama nechápu že jsem to dopustila. Ono se to ale nedá vše vysvětlit jen tak po písmenkách , to by bylo na moc dlouhej román a to by nikdo nečetl. Prostě stalo se, co už, teď jen začít novej život.

<span class="reaguji">Reaguji na zlaholka:</span> Litovat nás/mě nemusíš! Každý máme svůj příběh a chceme Ti v něm pomoci co nejvíc!

A chápu. Jsi prostě moc hodnej člověk, který si na každém najde něco dobrého a pozitivního. Ale tady těch pár pozitiv Ti nezaručí spokojenej, klidnej a šťastnej život!

Každý začátek je těžký...ty jsi teď ukončila něco, co trvalo cca 2roky a najednou je tomu jinak. Takže je normální, že Ti jakoby chybí i to špatné, co jsi nesnášela (snad mi rozumíš), ale je to dočasné. Každej má po něčem takovým stejný stav, ale to přejde. Je to klišé, ale čas opravdu léčí a pak se už díváme na různé věci úplně odlišně. Jsem na Tebe hrdá za ten krok, který jsi udělala (i když na tom měli podíl i rodiče). Ber to jako nový začátek a jako důkaz toho, že jsi důstojnej člověk, který zná svoji cenu. A opora? Ta přijde. I když je Tě těžké získat, tak když potkáš nějakou polovičku, které se zalíbíš, tak si k Tobě cestičku vždycky najde. A ty jsi opravdu nádherná žena s velkým srdcem a překrásným synkem. Věnuj se sobě, synkovi, vyraž na posezení s přáteli a užívej si toho, že od teď začínáš konečně ŽÍT! Ber to jako výzvu a já věřím - a těším se - že dřív nebo později nám napíšeš, že jsi šťastná, máš nového přítele - pracovitého, pozorného, rozumného, hodného a pečujícího - prostě takového, kterého si ty nejvíc zasloužíš!

Reaguji na Wild Paula:

Nevadí mi když píšeš takhle, jsem natolik rozumnej tvor který si nechá něco vysvětlit a dá se s ním mluvit. Teda vlastně jak kdo ..znám jednoho ... okolo kterýho se to tu stále točí a ten třeba měl oblíbenou větu: nebudu ti odpovídat (na mou otázku o vysvětlení něčeho) a na mou další otázku proč byla odpověď "protože nechci". Hotovo

Ted se tomu směju ale v tu chvíli jsem ho chtěla proplesknout.

No a jinak na 100% vím že už ho sem nikdy nevezmu (on by ani nešel protože je zasažena jeho hrdost - byl vyhozen) a to se přece nedělá. Za ním se stěhovat taky nebudu, to vím dokonce na 1000%..takže naše cesty se definitivně rozešly.

Teď jen najít toho nějakého prince, protože já prý byla v minulém životě princezna .

Jenže ti asi došli.