Blížící se odchod partnera - mám strach

Tak taková sme mohli být rodina

Reaguji na lusinda:

Přesně, prootže malej mi před pár dny řekl že nechce chodit do práce...takže to klidně může mít odkoukaný tohle to když vidí jak on je pořád doma a leží. Já jsem třeba taky doma ale mám práci na PC.

Reaguji na lusinda:

No práávě, ten debilní sentiment a nostalgický vzpomínky

ale jak jsem psala, poslední dobou už jsem jako hezkýho chlapa neviděla , spíš jako budižkničemu.

ale no tak blondýnko hlavně žádné slzy
Rodina jste mohli být a k tomu třeba časem oblepené vše od exekutora když ten tvůj expert je netáhlo a nechce se mu vydělávat peníze!Takže nebreč a s úsměvem mu udělej "pápá"

Lusindo víš co je pro mě nejhorší asi? Že na té fotce je můj syn vyloženě štastnej..on se jinak nerad fotí, jen když se cítí dobře. Ale neboj, já svoje rozhodnutí nezměním, ani nemůžu - naši.

Děti jsou "prodejné" žádné obavy,že by si nezvykl na jiného strejdu,který bude hodný.

Reaguji na lusinda:

Ale no tak..nechtěj mě vidět bez makupu..ted tu sedím nenamalovaná a s hnědým flekem na boláku -černá mast..vypadám naprosto úžasně a smrdím od té masti na kilometr daleko...Jen se umím namalovat ale nemysli si , ne na každé fotce vypadám takhle, jsem nefotogenická.

Ale prostě jen jsem chtěla ukázat že kdyby se on trochu snažil tak mohl mít myslím fajn rodinu.

Reaguji na Laky:

Děti jsou "prodejné" žádné obavy,že by si nezvykl na jiného strejdu,který bude hodný.

Tak na to těžce sázím a doufám v to...že stačí malého vzít párkrát k mekáči nebo někam ven, dát najevo zájem a bude nadšenej. Horší je to semnou, nedokážu si nikoho dalšího představit, přitom vím že i k vůli malýmu si někoho chci najít.

Holky já se nezlobím ... Jen říkám můj pocit na mého partnera . Jinak Reaguji na zlaholka:
jsi fakt kočka a nesmutni vždyť na světě je tolik chlapů lepších ... Teda já mám co říkat
No ale jinak ty si nezasloužíš problémy co by mohli nastat po té , kdyby jste fakt neměli už peníze a z čeho splácet exekutor - sebral by vám byt , nebo přinejmenším zařízení . Jenže exekutoři jsou teď pěkný sv... co slyším od mé mamky , která pracuje na bytovém družstvu . Bouhžel se s nikým nemazlí .
A hlavně máte dítě a to potřebuje domov a rodiče , kterého ho zabezpečí což ty jsi , ale tvůj přítel zjevně podle toho co píšeš ne

Lusindo vím že jste na mé straně a to mi taky pomáhá ani nevíš jak. Je dobrý vědět že člověk na to není sám a že josu i ženský co tohle už všechno vydržely a přežily. Taky jsem jen potřebovala vědět že mu fakt nekřivdím a že je moje stanovisko správný.

Misho no právě, mám strach co by bylo kdyby fakt přišli, tahle se sama snažím dostat z nedoplatků které jsem sama nezavinila a to mi dělá jen větší vztek, že jsem na to stejnak sama...Jo ano, přinesl na elektřinu 10 tisíc nedoplatek , tak ale většinu jsme stejnak prosvítili my takže co...a hlavně , slíbil že to donese a to je snad jeden splěnej slib z mnoha jeho naslibovaných vecí.

to se ti nedivím a plně tě chápu jo ženská to myslí dobře a pak se v tom má stejně plácat sama , protože chlap si hraje na neviňátko

Dívám se na tvou novou fotku v profilu.
Nemůžu uvěřit, že taková kočka má takovýho budižkničemu.

Reaguji na zlaholka:
Mě přijde, že jsme snad měly toho stejnýho chlapa.. Dva roky jsem žila s "chlapem", kterej nepracoval, nechtěl pracovat, lhal, byl zadluženej, já kvůli němu taky, ponižoval mě, byl na mě zlej a jednou za čas hrozně hodnej a toho jsem se vždycky chytla.. Furt jsem ho omlouvala a hledala důvody, proč s ním být dál, protože on byl vlastně chudáček.. Houby.. Po dvou letech jsem konečně otevřela oči a jak jsem si nikdy nedovedla představit, že ho opustím, opustila jsem ho a byla to ta nejlepší věc, co jsem mohla udělat.. Když odešel, spadl mi kámen ze srdce a bylo mi najednou hrozně dobře.. už rok a půl mám nového přítele a na tam toho si ani nevzpomenu.. Věř, že to u Tebe dopadne stejně.. Najdeš si fajn chlapa a pro malýho fajn strejdu vůbec se toho neboj.. Držím Ti pěsti

Reaguji na zlaholka:
Vydrž, už jen pár dní do konce měsíce a pak se můžeš zaměřit na syna, určitě mu budeš moct i víc dopřát, hlavně se nějak zabavit a nesrovnávat a nevzpomínat...
Můj otec nechtěl odejít několik let, ikdyž byli rozvedení a dům patřil mamince. Odešel až když ho zmlátil její další přítel. Jenže nakonec po pár letech se situace opakovala, mlácení, drogy (otec byl skoro stejnej, jen pil alkohol), už jsme s partnerem řešili, že jestli znovu bude na někoho agresivní, najmem na něj firmu, nakonec při posledním útoku dojela policie, dva chlápci, co to vůbec nechtěli řešit, on měl přes dva metry, no nakonec se tu noc podařilo a od té doby je klid. (Ikdyž i ten třetí přítel to tam bral jako ubytovnu.)
Je to těžké překonat, chápu, že někdy s nima nejde hnout, ale naštěstí máš dole rodiče, je to jejich dům, tak máš jejich podporu. Klidně nech svýho tátu, ať ho potom z domu vyprovodí on, aby to pro tebe nebylo tak těžké.
Držím palce, ať je to co nejdříve za tebou.