Blížící se odchod partnera - mám strach

Reaguji na Terez16:

No jo, ale mám dítě a 18náct mi také není

Já hlavně už chci at odejde, já se můžu složit nebo co mě čeká za stav a začít se stavět na nohy, pomalu vše poplatit a začít žít. Bez toho aniž bych v duchu musela mít vztek že můj chlap se válí doma, dopoledne spí a nemůže mě večer ani jednou do měsíce vzít na večeři.

No to že máš dítě a není ti 18, přece není žádná vada . A máte nějaký termín do kdy má odejít nebo se prostě eká na to až si najde nějaké bydlení?

Reaguji na Terez16:

Musí do konce měsíce, to mu řekl mamčin manžel..Já mu vždy taky řekla že je konec a že má třeba týden na vystěhování a on že ano, celou dobu se třeba nebavil a dělal uraženýho a těsně před tím se začal umsívat a vždycky to tak nějak vyšumělo a já neměla sílu dál se hádat (ikdyž žádný ťuťu ňuňu odem ě už neměl ,to ne), ale teď dostal ultimátum od našich a to se porušit nedá.

Reaguji na zlaholka:
Děvče, jako bys přesně popisovala situaci u mně před rokem.
Choval se úplně stejně, najednou byl slušný, nejedl, nepil ... a dělal psí oči. Já vyměkla, vzala ho na milost- a vydrželo přesně týden, než bylo vše ve starých kolejích, ba možná ještě horší. Pak přitvrdil, a jednoho dne prostě zmizel. Když po týdnu zjistil, že ho nikdo nehledá, začal psát sms, volat- já mu neodpovídala, i ten týden mi stačil, abych zjistila, o co líp je mi bez něj.

Přesně tak, chce to vydržet, nenechat se obměkčit a neustupovat, protože jinak dopadneš nejhůř jen ty a on se bude v duchu smát.

Reaguji na hyena 02:

Opravdu, nebude tak to tak hrozný? Chvílema se na to i těším ale znám se a pak mi bude všechno líto. Třeba uvidím poličku a hned si řeknu tuhle dělal když tu ještě byl, ale už tu není...a podobný deptací myšlenky. Dost mě bolí proč se prostě nesnažil a nemusel být vyhozen, proč neudržoval vztah, rodinu? měl většinou na vše jen blbý řeči než nějaký řešení.Akorát nevím jslti mě v duchu teď neštve ten pocit že vlastně odejít musí protože mu to bylo přikázáno, že už to nemůžu ani já ovlivnit .
Ale nemá cenu to ovlivňovat, tak rychle by se stejně nezměnil, kdyby měl aspoň práci.

Jsi teď štastná?

Reaguji na Terez16:

Ale jak může být někdo tak bez citu? Kolikrát mě urážel a pak se třeba i někdy uměl omluvit že to tak nemyslel, že to ve vzteku a že co by beze mě dělal podobně..no tak proč tohle připustil, jako nevím, pořád se vymlouvat na to že nemůže sehnat práci, to nejde do nekonečna.

Tak šťastná jako s ním nikdy.
Myslím, že ten tvůj, a můj ex jsou velmi podobné případy, takové manipulátorské pijavice. Ona ti spousta souvislostí začne docházet až časem, já se tak po 3 měsících úplně zhrozila, s kým jsem to žila.
A já nemám děti, takže jsem byla úplně sama (už nejsem )

Takový člověk jako on se už nikdy nezmění, akorát by ses trápila a ničila si život. Víš ono to pro něj bylo jednoduché - nemusel pracovat, ty ses o něj starala, živila ho, nechala ho u sebe bydlet a takhle se ti odvděčí.

Buď ráda za své rodiče, můžou se na situaci podívat s odstupem a mají pravdu. Už aby vypadl. Dokonce bych mu ten termín zkrátila, aby tam nevznikl prostor pro to, udělat nějakou blbost. Řekla bych mu, ať vypadne do neděle. Určitě má nějakého kamaráda, u kterého by ten týden strávil. A pak, kdykoliv bych měla slabou chvilku, bych sešla patro za maminkou a svěřila se jí, ona by jistě zabránila nějakému nerozvážnému chování.

Ahoj,já měla kdysi něco podobného,už je to pár let.Asi 10krát jsem mu řekla,ať odejde,vždycky to dopadlo jinak-neodešel.Pak už jsem to ale nevydržela a taky mu dala termín.Myslel si,že to zas bude ok,ale tenkrát jsem byla rozhodnutá.Brečela jsem,ještě,než odešel.A aby mě vydeptal ještě víc,chtěl,abych mu zabalila jeho věci.A tak jsem to udělala,bylo to peklo.A pak,když si pro to přijel,tak jsem se sebrala a šla ke kamarádce,řekla jsem,ať hodí klíče do schránky.No a večer,když sem přišla,už tam nebyl a já nebrečela,nic.Bylo mi dá se říct i dobře.Začala sem randit a pak jsem potkala mého současného přítele a teď jsem moc,moc šťastná a spokojená.A 18 mě taky není.Držím palce a přeju ať si taky šťastná.

Ahojky, moc ti fandím, něco podobného jsem si prožila asi před 6ti měsci a dnes jsem moc ráda za to, že to tak dopadlo, bylo to psychicky velmi náročné a ještě dodnes z něj své peníze dostávam.
Nebála bych se, že zůstaneš sama to je jen na Tobě, ale věř, že je lepší být sama než s někym takovým, jen by Tě utrapil.
Držím pěstí !

DEXI , MALINDA, VELIE

Holky děkuji , kdyby jste věděli jak mě drží nad vodou vaše příspěvky, víte o čem mluvíte a když říkáte že bude fajn tak snad bude. jen mi to on stěžuje tím že se nehádá, není nečučenej, je ochotnej, odpovídá mile atd. Což mě tím neoblafne, on měl během 2let takhle střídající se stavy, pár dní milej, potom zase idiot a tak pořád dokola, cokoliv se ho dotklo i to že jsem si třeba a někdy i ze srandy zaťukala na čelo. Hned to bylo co ho jako urážím, to že třeba před pár dny mi řekl krávo a nebo jinak urážek už zapoměl. Co bylo jeho osoby se ho neskutečně dotýkalo. S ním se dalo prostě vyjít jen když on měl svůj den ,jinak nic.
kdyby aspoň chodil do práce tak bych třeba přimhouřula oko ale on pořád jen tvrdí jak ji nemůže sehnat a k vůli 40ti Kč na hodinu brigádně nkam nebude, že je lepší být doma. To je názor jak noha od "živitele rodiny".

Jen mám obavu že je milej rpotože si myslí že se to mezi námi urovná ale na tp jsem už malej pán. Musí jít když se to rozhodlo "dole". Oni ho taky mají totiž tak nějak plný zuby..vidí co jim nasliboval, co nasliboval mě a nic z toho a to je nadzvedává ze židle, pak vidí že nechodí do práce a ikdyž vždy sehnal nějaký peníze co byly dolů potřeba (nedoplatky) tak oni vidí že pravidelnost žádná a práce taky ne , takže už ho tu nechtějí. přitom mi do života jinak nemluví ,partnery taky nevybírají ale prostě takhle rozhodli. A já nevím jestli mám být za jejich rozhodnutí naštvaná( jsem dospělá a neměl by mi nikdo do něčeho mluvit) a nebo vděčná protože tohle mě zachrání. SNAD.

Ahoj,myslím,že vaši Ti asi do života mluvit nechtějí,ale už jim asi došla trpělivost.Buď za to ráda,že už je takhle rozhodnuto.Těš se na to,až odejde,těš se,že začneš žít jinak a vybereš si k sobě fajn chlapa a nebudeš se trápit a mít nervy a depky.
On se teď chová jinak,to je jasný, hraje divadlo,myslí,že si to rozmyslíš.Ale je to jen herecký výkon.Nechápu,jak se chlap může válet doma a nechat se od ženský živit,lenoch.

Reaguji na Malinda:

Jen aby se nějakej pro mě ještě našel hodně lidí říká jak jsem hezká (nebudeme si nic namlouvat, makeup) ale na ulici mě chlap nesolí ,jen koukaj takže co,to ho mám srazit nákupním košíkem? Chodím nejčastěji do Lidlu a tam jsou důchodci. Nemám růžový vyhlídky

Jinak ano, on vlastně vstával brzo za ty 2 roky jen asi 3 měsíce co měl práci ,jinak spí do oběda stále to svádí na to že dřív dělal kuchaře a má převrácený režim (to je ale už minimálně 3roky co ho dělal a nebo prostě nejde brzo spát protože se mu nechce a když druhej den nikam nemusí tak proč by nespal (jeho slova) ..no naši mají jinej názor, třeba kdyby něco dělal aspoň kolem baráku když oni jsou celý týden v práci, ale on je z 99% (to 1% je to že dřív když se ještě snažil tak něco sem tam udělal,nechci mu křivdit že vůbec nic) zašitej tady nahoře a snad mu ani nevadí že nevystrčí nos dlouhý týdny z bytu . Kdyby aspoň sám od sebe vstal a odvezl kluka do nebo ze školy, do kroužku..to jenom když mu řeknu a to jsem ještě většinou viděla tu neochotu. Věděl třeba že se blíži hodina kdy se musí jet pro dítě a kdybych se ho nezeptala jeslti to udělá tak bude čumět do počítače...

Kolikrát jsem mu to řekla že proč neodveze malého a prej mu to mám říct (třeba když jsem nemocná ,on mě nechá ráno klidně vstát místo aby vtsal bez říkání a hlavně násilného buzení), jenže mě se to příčí se ho doprošovat přece aspoň když mi není nejlíp měl by vyvinout iniciativu sám od sebe.

Uffff