Bez chlapa-zoufalost,deprese

Nenajdete, protože je to trochu nerealisticky nakombinované Vzdělaný člověk ještě nemusí být inteligentní a naopak. Chlap, který vůbec nekouří a nepije bude nejspíš nějaká neprakticky založená maminčina slečinka, nebo ajťák, což je někdy totéž , takže o manuální zručnosti a "mužnosti" nebo jak to říct, si můžeš nechat zdát. Chlap, který naopak bude nadšeně celé dny kutit a přebudovávat vaše společné hnízdečko bude spíš usedlý tatík, než animální typ se smyslem pro tanec a ještě k tomu obtloustlý od pivíček a knedlíčků. .. atd. atd.

Tak zas na druhé straně, velice opatrně dávkovaná špetka povýšenosti je pro sebevědomé chlapy výzva

tak on to sice může být ňouma, ale můžete spolu třeba začít cvičit, nebo mu poradíš, jak se oblíkat, rozmluvíš pití a pak ti ho ještě budou závidět...já tím chci říct, že je třeba (pokud teda momentálně není na dohled někdo dokonalý), tak si najít někoho, kdo má trochu potenciál a trochu si ho předělat...jo, jasně teď zase napíšete, že nemá cenu ho předělávat....

A jako když budeš milá i na hnusný chlapy, budeš vyzařovat spokojenost a normálně se se všema bavit i s těmi ne tak dokonalými, tak přece nebudeš za tu, která se spokojí s kdekým...ale prostě že jsi vyrovnaná a normálně se dokážeš bavit....a nejsi nějaká taková, která když vidí někoho nic moc, tak se s ním ani nebaví a opovržlivě a nadřazeně kouká....nebo je k němu divná

tak asi nevysíláš správné signály

tak to jo...normálně a v pohodě se bavit, ale zase se nenechat ochmatávat a tak podobně....ale fakt špetka

Cituji imoen: a co když jsem? sportuju, vařím, ráda cestuju, tančím docela obstojně, než jsem začala pracovat, hrála jsem na dva hudební nástroje, chodila do dvou sborů, jsem manuálně zručná, vyšívám, umím docela obstojně kreslit i malovat, dělat všelijaká přáníčka, jsem schopná si vymalovat byt, natřít schody, postarat se o domácí zvířectvo, porýt zahradu, mám řidičák a neřídím nijak zle, umím se pěkně obléct i učesat, chodím ráda do společenosti, do divadla, na výstavy, do muzea, nemám problém s operou, ani se skotskýma dudákama. co se mi ukáže, to se naučím. nikdy bych neměla na muže nárok, který sama nesplňuju (čekat svalovce, když jsem sama třeba slonice, nebo domácího kutila, když si sama neumím ani žárovku vyměnit, nebo tak něco

pod to bych se podepsala

Bucinek07 ak rozhodně chlap nechce holku, která si nestojí za svým a spokojí se s kdekým. To si pak té holky nemůžou ani vážit

Presne tak,a proto jsem pak prišla o toho ,koho jsem chtela já.Protože to byl fajn, zásadovej a hrdej chlap,takový,jakého jsem vždy chtěla (ale takový pak nestojí o holku,ktera se spokojí s kdekým .....takže nikdy víc

Jinak,je ti teprve 20,tenhle postup se dá pochopit třeba u žen nad 30 (je to individualni),ale ne u tak mladé holky Jeste si počkej.

můžeš to rozvést...nějak to nechápu...pokud jsi chodila s někým nic moc a objevil se pan dokonalý, tak přece stačilo rozejít se s tím původním....

A nemyslíš, že třeba přišel, protože jsi měla vztah a nikoho nehledala? Opravdu by přišel i bez toho?

Ale samozřejmě,že jsem se s tamtím rozešla....myslela jsem to spíš tak,že jelikož to byla jenom známost na preklenutí osamělosti,tak jsem dost zlevila ze svých požadavků....a teda ten pan nebyl žádná sláva....(neříkam,že to byl hnusnej upocenej starej děda,nebo blbeček )

A tak pak, až přišel ten správní a tak nějak logicky se zajímal a viděl,co bylo předtím,tak si jednoducho řekl,že vlastně mohu být s každým a nemám žádné extra nároky a nestojím si za svým- a on tohle nemá zapotřebí.

Jasně.je to trochu přehnanej postoj...ale upřimně to byl jedinej chlap,který mi zatím vyhovoval...a taky jsem do něj byla zamilovaná (což je u mě ocela težké,protože jsem asi docela "psí čumák).

Tak teď budu radši sama,aby se to už nikdy neopakovalo a nikdo víc si o mně tohle nemusel říct.

no, tak to si zase může říct, že jsi sama, protože tě nikdo nechce....sorry, ale názor, že protože jsi s někým horším než on, protože nemáš žádné nároky, je dost divný.....asi to byl nějakej namachrovanej frajer....kdyby jsi mu třeba řekla, že jsi s ním proto, že je hodný, atd(i když to třeba nebyla pravda), tak by si stejně zase něco našel.....

Když začneš "zoufale" hledat, tak většinou nikdo nepřijde. Aspoň to tak bývá.

Zkus jen tak tu seznamku - buď si inzerát dej, či jen tak pročítej. Já si dala a nic moc, ani jsem se s nikým nesetkala. Prostě mi tam ti chlapíci nic neříkali. A pak jsem si jednou pročetla a našla. Odepsala. Dva dny jsme si psali sms, pak se viděli na dlouhým rande, po týdnu jsme spolu bydleli. 14.2. tomu budou tři roky, co budem spolu.

Už jen to psaní s někým tě může rozptýlit,ale zase to nechce si psát X měsiců. Teď se ten život žije tak nějak rychlejc, takže spousty fajn chlapů může být i takhle na seznamce. Není to jen seznamka pro zoufalý

hmmm...no,ono to tak jednoduchý nebylo.

Namachrovanej frajer to nebyl.( a taky si nemůže nikdo myslet,že mě nikdo nechce ...akorát mě fakt málokdo vyhouje.Třeba je chyba ve mně )
Taky bych se asi ptala sama sebe,jestli se mnou můj partner není jenom proto,že zatím na něho zbyly pouze ošklivé,nebo nešikovné,nebo jednoduché holky...ale to je fuk.
Říkam,je to velice zjednodušený příklad.
Hlavně,tohle vlákno není o mně.

Pointa je,že si myslím,že zakladatelka by měla opradu být radši sama,než si začínat s někým,kdo ji nevyhovuje a nesplňuje její požadavky.Protože jak jsem pochopila,tak ven a na rande chodí...takže nebude problém tom,že by o ní nebyl zájem.
Spíš v tom,že nepotkala to co si přála.
.A v tom případě je to jako z bláta do kaluže (nebo jak se tomu u vás v ČR říká )

Dycky sem si přála chlapa, kterýho budu muset učit jak se slušně oblíct nebo mu budu něco rozmlouvat.

A jak víš, že nejsem?Jak víš, že se s takovýma nebavím? Bavím se se všema úplně normálně a v pohodě, ale nehodlám s takovejma, co se mi nelíbí nebo sou pod moji úroveň něco mít. Je tu řeč o vztahu, ne o přátelstvím a normálním se bavení.

Ahoj holky,

musím s Vámi souhlasit, že není dobré být s kdekým jenom proto, aby člověk někoho měl a nebyl sám. A věřte, že vím o čem mluvím, protože já jsem v minulých letech měla takový strach ze samoty, že jsem takových vztahů do kterých jsem šla jen proto abych nebyla sama zažila několik...A nikdy to nebylo ono a vždy to z mé strany skončilo (někdy po dvou letech někdy po půl roce, někdy po třičtvrtě roce). Dnes jsem sama téměř rok, sice to není vždy růžové, ale snažím se to zvládat A to jsem na tom hůř než Vy ostatní, protože mně je už 34 pryč

Já si rozhodně nemyslím,že by mé nároky byly přehnané a nereálné. Ale přesně jak říkáte, slevovat ze svých nároků nechci a brát každýho už vůbec ne

Reaguji na Nikoletka2:
v podstatě jsme na tom skoro stejně.. Je mi 23 a pořádný vztah jsem nikdy neměla.. Chybí mi to, takže jsem si to tak trochu vynahrazovala sexem.. Jenže potom, co jsem se do všech 3 částečně zamilovala, jsem zjisila, že radši budu sama než zažívat tohle.. Nic to nevyřešilo a spíš mi to ublížilo.. Teď jsem sama.. Můj kamarád má názor - nevybírej si a ber prvního, kterýho potkáš (asi čekal, že mu hned skočím okolo krku ) To opravdu ne.. Nechci dokonalýho chlapa.. A ani nečekám, že bude mít bůhví jaký vlastnosti.. Ale chci, abych s ním byla šťastná, měla takový ty motýlky v břiše, když na něj budu myslet a rozuměla si s ním.. Jenže já když se s někým seznámím, tak mě chce jen do postele..

Tak upřímně řečeno opravdu nevím, co máte všechny s těmi "motýlky v břiše". Já je například nikdy necítila a bláznivě zamilována jsem taky nikdy nebyla a vůbec mi to nebrání si žít šťastný život se člověkem, kterého "jen" mám ráda. Do vztahu jsem šla víceméně racionálně, bylo mi kolem 30 a žádný vážný vztah s chlapem jsem do té doby nikdy nezažila. Tak jsem to chtěla zkusit a myslím, že mi to celkem vychází, máme se rádi a čekáme spolu dítě. Takže za mě, když dotyčná osoba za to stojí, nemá smysl čekat na nějaké dodatečné "signály" lásky. Opravdu pro společný šťastný život to podmínka není - můj názor podpořený zkušenostmi.