Alkohol a my ženy

Sama nepiji a co se týče výmluv nebo vysvětlování při přípitcích nebo vůbec, s tím nemám problém.
Jednak si musíte uvědomit, že lidi to v podstatě nijak moc nezajímá, takže každé vysvětlení je dobré. Např. zdravotní důvody - podrážděná slinivka - nikdo se dál neptá.
Za druhé, po létech vysvětlování to dnes řeším jinak - nechám si nalít málo ( to je běžné, že někteří lidé pijí jen málo), pak přiložím ke rtům a dělám, že piju. On se na člověka nikdo nedívá, každý se zajímá o vás jen chvilku, pak obrátí pozornost jinam, takže sklenici odložím, mám stále nalito (takže mi nikdo nenutí dál pít) a je to.
Lidi se časem rozpijí a pak už se o vaši sklenici nestarají.
Samozřejmě to předpokládá, že se chcete NEnapít a přitom splynout s davem a nikomu nic nevysvětlovat. Funguje to.

oskarovaa
Víš, tady je problém.
Aby si abstinující alkoholik, dával pití tak blízko k puse, a smočil do toho dokonce rty...to je hodně nebezpečné. To si zahrává s ohněm. Pokušení jako prase.
To bych neriskovala. Když nechci pít, tak nechci a každému je houby po tom, proč nechci. nevysvětluji.

Jak píšeš, lidi to stejně moc nezajímá.

Víš ona to určitě ví, že je alkoholička, a proč s tím nic nedělá - myslíš si, že je to snadné jenom tak přestat ? Já si dovedu velmi dobře představit, jaký má strach, že jí bude špatně, když přestane s alkoholem. A věř mi, že jí zle bude a hodně moc. Bude mít třesavku, až nebude moct skoro chodit, neujde jeden rovný krok, bude mít vidiny, bude chodit tak že se bude opírat o zdi. Bude možná zvracet ..... Opravdu to bude hrozný a maminka velmi dobře ví, jak to vypadá.
Proto je tak hrozné přestat. Vy si holky možná myslíte, že špatně člověku může být při abstinenci od heroinu nebo tvrdých drog, ale i při abstinenci od alkoholu je to zlé. Ta fyzická závislost tam je a tělo když nedostane svoji dávku alkoholu, tak se pořádně ozve.

No ale psychiatr by jí mohl dát léky při abstin. příznacích, ne?
Co se na to dává? Tiapridal? Haloperidol? Benzáky?

Mně nechtěli dát nic. A nemocenskou vůbec ne. Nakonec dali, ale s kecama.

venuše
ano při abstinenčních příznacích je možné naordinovat léky. Ale vážně už nevím, co mi doktor kdysi dal. Nemocenskou ? Záleží na tom, jaké máš s doktorem vztahy, moje doktorka byla rodinná přítelkyně, takže jsem neschopenku na týden dostala. Ale taková "léčba" nemá moc smysl, pokud se to nevezme zgruntu

Já vím,že to není snadné,taky vím jak jí bylo zle,když kdysi přestala,nemohla vůbec nic ...
Jen nevím jestli se z toho chce dostat ven?

Venuše
Ahoj, no to asi vyzkouším, protože teď jak je teplo, tak je to hlavně ta chuť na pivo, nejde mi o to abych měla v palici. Akorát teda nevím co budu pít, až budu mít zas období vína

Džusy?
Zkoušela jsi někdy místo svařáku horký džus s kořením? Dobrotka.

Holky nezlobte se, myslíte to dobře, ale pokud se někdo léčí ze závislosti na alkoholu, tak nesmí ani nealko pivo, ani cokoliv s příchutí alkoholu....
Ale na druhou stranu nevím, jestli u vás je závislost, jenom si na to dejte pozor....

eva1960
Evo, jsem abstinující alkoholik, nepiju alkohol něco přes rok (asi 14 měsíců).
A s nealko-pivem normálně žiju, s tvrdým chlastem přicházím běžně do styku. Kupuji ho, nalévám ho, vyrábím vyječňák.
To máš jako když někdo drží dietu a musí vařit pro druhé. Nedoporučovala bych to ostatním, co mají problém s alkoholem-páč je neznám, ale mně to vyhovuje.
Gazdince jsem radila pivo nealko, protože se nechystala abstinovat zcela. Jen se zalekla toho, že pije tolik piva.
Co se týče džusu, na tom snad nic není. Horký džus s kořením pijí i děti.
To by se nesmělo jíst ani ovoce, aby to neevokovalo víno nebo destiláty z ovoce vypálené...

Pokud má někdo skutečný problém s alkoholem, nepomůže mu žádná diskuze, ale psychiatr.

ahojky všem tady, za prvé gratuluju všem, co tenhle problém zvládly, a dnes jsou abstinující alkoholičky.
Přečetla jsme diskusi celou, někdy to bylo hodně smutné čtení, když děti touží pomoci matce, aby nepila atd. Hodně rad už tady padlo, ale jedna myslím ne, nebo jsem ji přehlédla. Mám zkušenost s alkoholiky ve svém okolí, a můžu říct, že případ od případu je to opravdu jiné. Někdo se vzchopí a silou vůle opravdu nepije, někomu pomůže léčebna, někdo tomu zase propadne. Kamarádka se v únoru vrátila z léčebny, kde jsem ji osobně vezla totálně namol, a kde ji nechtěli přijmout ani na záchytku, jelikož nespáchala žádný přestupek ani trestný čin. Nakonec jsem je jaksi ukecala, ona druhý den nastoupila léčení. Bohužel, vydržela abstinovat ani ne měsíc, a jede v tom ještě více, a navíc má pro sebe omluvu, že ona to přece zkusila a nic, takže pije dál. Druhý případ se týká muže, který pil 17 let, denně pivo + tvrdý alkohol, kvartálně 3 dny alkoholové túry do mrtva. Léčebna pro něho byla strašák, nikdy by tam nevlezl. Hledala jsem pomoc, jelikož po jedné akci už fakt nemohl, ale věděl, že sám to nezvládne, léčebna nepřicházela v úvahu, psychiatr taky ne, a nechtěl vyměnit alkohol za jinou berličku, tudíž ani za antabus. No, a tak jsem mu našla Anonymní alkoholiky /AA/, poprvé jsem byla s ním, a říkala si, oni jsou nějací divní, tam ho už v životě nedostanu, i on měl pocit podobný. Další týden se rozhodl, že tam zkusí zase zajet, no a už tam jezdí rok, a naprosto abstinuje, bez léčebny, bez antabusu, dnes si na alkohol ani nevzpomene, je šťastný, že se zavčas probral. Scházejí se tam lidé, kteří tímhle prošli a abstinují, dodávají si sílu nepít, je tam super parta, no pro mého známého se tohle stalo závislostí, jednou za týden tam prostě musí jet, ale je to hezká závislost.Tím chci říct, že když někdo skutečně pochopí, že je na dně, přizná si to, a chce s tím opravdu něco udělat, má šanci uspět. Ale ten, kdo čeká, že nastoupí do léčebny s tím, že ho tam ONI vyléčí, je předem odsouzen k neúspěchu,protože vždy je to o tom, sám nad sebou převzít zodpovědnost a něco s tím dělat. Takže pokud třeba holky tady mají problém, možná by nebylo od věci, zkusit zajít mezi ně. Je to anonymní, nepovinné, nikdo vás do ničeho netlačí, je to bezplatné. Ne každému to sedne, ale za zkoušku to stojí.

balzamina
napsala jsi to moc pěkně a naprosto výstižně. Pokud někdo nepozná že spadl až na dno a vlastními silami se začne hrabat nahoru, tak mu nepomůže žádná léčebna, žádný antabus, nic. Anonymní alkoholici jsou velmi dobrý nápad, já jsem třeba v léčebně byla moc ráda, když jsem si mohla o svých problémech popovídat s lidmi, kteří si to taky prožili. Zkuste si povídat o těchto problémech a pocitech s někým kdo nepije, nepochopí to.

eva 1960
naprostý souhlas ve všem, kdo to nezažil, nepochopí.
Venuše
dovolím si oponovat. Uznávám, že v první fázi může psychiatr pomoci, zvlášť u těžkých stavů, kdy už má alkoholik např. delirium, nebo pokud je alkoholismus spojen s nějakou formou deprese nebo psychozy, tam se to samozřejmě bez patříčných léčiv a bez toho, aby byl pacient pod lékařským dohledem, neobejde Pokud ovšem toto vyloučíme, znám opravdu hodně alkoholiků, kteří to zvládli bez psychiatra. Pro někoho naopak je přístup psychiatrů hodně neosobní, má pocit nerovnoprávného postavení /pacient-lékař, abstinent-alkoholik/, pocit, že toho lékaře např. jeho problém až tak nezajímá, nebo mu není příjemné o tom hovořit před člověkem, který to zná z učebnic /pokud i psychiatr není bývalý alkoholik/., atd. Jde o to "restartovat" mozek, a ne jen potlačit chuť na alkohol. Tímto samozřejmě v žádném případě neznevažuji práci psychiatrů, ani nechci nabádat někoho k tomu, aby tam nechodil. Jen podotýkám, že ani psychiatr není všemocný.A spoléhat jen na lékaře, je cesta vedle.

balzamina
psychiatr je důležitý tam, kde pacient má vůli se léčit. Většinou na to přijde až po určité době abstinence. A hlavně co je nejdůležitější, je důvěra k psychiatrovi a vzájemně dobrý vztah.
U mého prvního psychiatra jsem měla (a jinými pacienty potvrzený) pocit, že námi pohrdá, že ten kdo spadl na dno je nějaký odpad společnosti, u druhého psychiatra - byla to žena doktorka - jsem u ní viděla jakýsi úžas, že vysokoškolsky vzdělaná žena může takhle dopadnout.
No až ten třetí mi vyhovoval.
To je opravdu cesta na dlouhou trať.

balzamína
To máš pravdu, psychiatr alkoholika nespasí. Ne sám o sobě. Ale to nikdo a nic. Ani rodina, ani motivace, jen ajen on sám.
Mně psychiatr pomohl, protože jsem pěla psychický problém, kvůli kterému jsem vlastně s pitím začala. Tak tam to mělo smysl. Ale psychiatr se věnuje i alkoholismu jako takovému, mj, může podat léky na zmírnění absťáku.

Anonymní alkoholici jsou zase jen pro určitý druh lidí (tak jako ty léčebny), kteří přijmou jistý řád, disciplínu...AA nerozdýchávám, protože mi připomínají sektu, a vymývání mozků, sorry, tak to cítím.
Rozumím ale zcela tomu, že to pro někoho může být cesta. Neodsuzuji to jako takové, popisuji jen jak to působí na mně. Subjektivní dojem. Zkusila jsem to a prchla jsem. Zjistila jsem, že to nepotřebuji, že to zvládám sama.

Jinak k tomu psychiatrovi-že nemůže pochopit alkoholika, protože jím sám nebyl...to je trochu zvláštní tvrzení. To by nemohl žádný lékař léčit žádnou nemoc, kterou si sám neprošel. A to jistě chápeš, že nejde...
Nemusí ho přesně chápat a vědět co cítí, přesto je schopen mu pomoci.
Chlapi jsou i porodníci a nikdy vlastní děti neporodí. Kvůli tomu taky neříkáme, že nemůžou dobře odvést svou práci...