Ztrácí zájem na začátku vztahu?

No on bohužel stihl přijít ještě v době, kdy to bylo čerstvé a já jsem všechny slzy vybrečet zatím nestihla, ještě jsem ho chtěla.. Kdyby mu to trvalo o trošku dýl, už bych ho taky nechtěla..

bohužel někteří myslí jen na sebe...pochybuju, že nějaký muž nějak zvlášť řeší, jak ti bude, když tě nechá
On třeba si myslel, že by to mohlo vyjít, pak ho to zase přešlo a zjistil, že to není to ono vysněné....tak zase najde další - zase ho to přejde atd, co je nové je vždycky lepší...oni mnozí hledají něco, co neexistuje....a až jednou najde tu svou vysněnou, tak ho ona nebude chtít, to je zákon schválnosti
Ale platí to i pro ženy.

Já bych mu na to neskočila.

Jo, když tak nad tím přemýšlím, asi čekal nevím co, že díky vztahu dostane jeho život jiný směr, nějaký smysl a bude šťastný a podobný věci, ale tak to fakt většinou nefunguje Na začátku možná, když je člověk čerstvě zamilovaný, ale postupem času se musí vrátit do reality a ty problémy tam jsou pořád, nezmizely jenom díky tomu, že na ně nemyslel.. A asi to tak měl pokaždý, no... Třeba mu to konečně dojde, po těch několika pokusech, že zkoušet pořád nový a nový vztahy není to řešení a záchrana, kterou hledá..

Myslím a obávám se toho, že on si tu svou dlouholetou bývalou zkreslil do tý podoby, že ji bere jako vysněnou a že už nikdy nic takovýho nepotká.. Nebo to spíš hledá a nenachází...

No nic, prostě jsem měla jenom smůlu.. Do týhle doby jsem měla perfektní vztahy, tak mě to prostě asi jednou muselo potkat, abych si pak zase začala vážit těch normálních obyčejných kluků..

Neboj, já teď zpětně už taky ne...

No jsem ještě relativně mladá (píšu relativně, protože nejmladší už teda taky nejsem..) a tahle zkušenost se mi do života bude určitě hodit..

Reaguji na Spirulína:
Četla jsem, co jsi psala, je to tak, že některá ženská to s chlapem prostě umí, jiná ne, myslím si..

Reaguji na Adka:
A mohla bys prosím tě jmenovat některá kritéria, která máš při výběru partnera? Zajímalo by mě to

To záleží na tom, co je důležité pro sebe, ta moje asi pro Tebe nebudou důležitá. Možná jsi tolerantnější člověk než já. A třeba já jsem byla téměř 4 roky sama než jsem narazila na nynějšího přítele podle mých představ. Mimo těch, které jsem již nastínila na předchozí stránce:
- je pro mě podstatné, aby měl rád zvířata a měl k nim vztah
- nekuřák a abstinent
- sportovec
- žádné profily na seznamkách, sociálních sítích, FB...
- aby byl spíše samotář (já jsem, proto vím, že by mi to s příliš společenským člověkem, který kolem sebe má rád hodně lidí neklapalo)
- inteligentní, galantní
- nechci rozvedeného či s dětmi (člověk si ušetří dost problémů)
To je pro mě asi základ, aby mě ten člověk zajímal a chtěla jsem ho poznat více.
Jsem náročná.
Ale já přesně vím, co chci, to hledám a jdu si za tím. Nejdu do vztahu s tím, že si partnera předělám podle svých představ, nebo přimhouřím oči, když třeba kouří, ale jinak je fajn....
Od začátku se snažím minimalizovat třecí plochy.

Tak se mi před chvílí ozval ten "můj princ" na fejsu ve zprávě,že i jemu prý neni lehce, že si mě strašně váží, že jsem ho totálně dostala , ale..... Co jsou ty tečky? Jsou normální ty chlapy? Když jsem tak úžasná a tak si mě váží, tak proč tohle? Proč se obtěžuje vůbec tím, aby mi psal nějakou zprávu.když vztah a city se mnou nechce? Vím, vím, co mi napíšete, jen jsem se potřebovala svěřit, nějak mě ta zpráva dostala, opět přišly vzpomínky-jeho slova, věty, pohledy,....Doufám, že už brzy vybrečím pro něj všechny slzy a bude KLID !

Přesně! Mně tenkrát taky říkal, jak jsem skvělá, jak mě má rád, jak mu na mně záleží, že jsem pro něj prý ideální partnerka, ale... No co mu na to říct? Radši nic, že..

Tak držím palce, ať je to co nejdřív za tebou... Já tomu "mýmu" popřála hodně štěstí, ať najde to co hledá, a uzavřela jsem to... Smutný je, že ho mám pořád ráda a vlastně to myslím vážně, fakt mu přeju, aby byl šťastný (i když jsem tenkrát doufala, že to bude se mnou..)

Reaguji na morgen:
Reaguji na Cafareli:
Držím palce, ať příště narazíte na fajn chlapy. Věřte, že jsou, jen se člověk musí obrnit trpělivostí a hledat.
Myslím si, že má jistý vliv i to, zda chlap vyrůstá v úplné rodině. To osobnost člověka a jeho postoj ke vztahům také formuje.

Kam na tohle chodí?

Právě že to nemusí být komedie - hrát si na nedostupnou. Ale když si uvědomuješ, že ti řídí čas, tak proč nevzít ty otěže taky do svých rukou? Když si domlouváš sraz s kamarádkou, tak se taky asi dohadujete na dobu, která se hodí oběma. Tak proč by to měl mít někdo jednodušší jen proto, že je to kluk?
Mě přijde divné, když si holka najednou přeorganizuje život kvůli skoro cizímu člověku. To si myslím, že je celé "kouzlo" té nedostupnosti - prostě si z nové známosti neudělat prioritu č.1. Žádné nucené vypínání telefonů, počítání do 10 než telefon zvednu atd.

Reaguji na Zuziik:

Jenže když je člověk konečně zas po víc jak třech letech zamilovanej, tak už nechce dělat věci sám, ale s tím druhým. Chci být hlavně s ním, chci s ním trávit čas, povídat si, mazlit se, chci s ním chodit na procházky, na drinky, na disko, chci s ním cestovat a užívat si. Zaplácat si schválně týdenní rozvrh vším možným tak, abych na něj neměla čas, mi přijde nesmysl. To jsem mohla snad dělat, když jsem byla sama. Já nepřeorganizovala svůj život, já mám celkem dost času, abych si svoje věci (i třeba tu kámošku) stíhala, když on je třeba v práci.

Reaguji na Cafareli:

Smaž si ho z FB. Mně to pomáhá, okamžitě ho odstřihnout, vymazat odevšud, pokud možno dát do ignorace, aby ti od něj nic nechodilo. Není nic horšího než ho vidět online a užírat se tím, že nepíše