Ztrácí zájem na začátku vztahu?

Reaguji na penicilin: Podle mě jí to dost vadí ty hádky, byla jsem s přítelem 6 let a také na mě často bezdůvodně vyjel, a mě to od něj strašně oddalovalo, až jsem neměla ani chuť s ním intomně neco mít, prostě mě zraňoval, ono se řekne, hádka, o nic nejde, ale jeden šrám k druhému a v ženské se může udělat blok, každá jsme jiná, já to tak měla, a čím víc jsem se od něj vzdalovala, tal on zase vymýšlel, že asi někoho mám, když jsem taková a vedlo to k dalším hádkám a už spolu nejsme, jinak to nemohlo dopadnout, přestala jsem si ho vážit a tím pádem i milovat. Věřím, že na tom ještě nejste tak špatně, tak zkus být galantní, nesleduj, jak se chová ona, začni u sebe, kytka, večeře, malý dáreček-spíš pozornost, a třeba se to u ní vrátí zase do "normálu", a hlavně, žádné hádky a křičení. A ty deprese nějak řešíš s lékařem?

pokud by se něco podobného stalo mě, rozhodně bych nechtěla, aby na mě přítel tlačil - spíš bych chtěla, aby mi dával najevo lásku, případně mi udělal radost nějakou drobností - třeba jen, než půjde spát, nechat jí na polštáři růžičku, přinést oblíbený film, než půjde do práce do školy, přihodit jí do tašky čokoládu se vzkazem, že jí přeješ hezký den.. jak říkám nic násilného a netlačit..
Pravděpodobně je v situaci, kdy si myslela, že tě zná a tohle ji šokovalo, takže přemýšlí, co je vlastně špatně..
Nech ji, ale nepředstírej nezájem, netlač na ni, a dej jí čas.
Pokud tě opravdu miluje, srovná se to, pokud jsi ale zasel silnou pochybnost, může se stát že se rozejdete.. to je prostě život.

Reaguji na Cafareli:

předběhla jsi mě .. tady je ale vidět, že na spoustu ženských platí to samé..

Mno my se právě skoro vůbec nehádáme. A když je to hádka, je to spíš prkotina, prostě oba to přejdeme jako nic. Tohle bylo horší. Já nejsem takový ten typ co se rád hádá, ona taky ne. Navíc já se za tu dobu změnil tak, že na ni právě netlačím, prostě jsem se vrátil do stavu, kdy jsem se choval tak jako dřív (bez depresí) a vsázím na to, protože s tím dřív nebyl problém.

Reaguji na Emma_Belle:

No něco podobného mám v plánu. Já jen že je to pro mě takové divné, ale chápu to - to, že si ke mě udělala takový malý odstup s vyznáváním citů.
Jen nevím, jak přežiju ty dny (týdny?) nejistoty.

Depresi neřeším s lékařem, já žádné léky brát nechci. Snažím se na to přijít sám, zotavit se duševně, je to ale těžké. Nemáte chuť na jídlo, pociťujete úzkost, samotu, nemáte zájem se bavit s okolím, nic vám nedělá radost, jediné co mě vždy vyléčí je přítomnost přítelkyně, u ní jako pro mě nejbližšího člověka taky logicky hledáte nějakou oporu. Já to mám ztížené tím, co jsem popsal v předchozím příspěvku, takže jsem na to tak trochu sám.
No bude to boj no.

Díky za ohlasy, když přidá ještě někdo jiný špetku jiného názoru, budu taky rád.

Řekla bych, že její zájem o tebe se snižuje a to vinou stereotypu a hádek s ní. Ono, když je holka s tebou, tak se chce cítit dobře, třeba že se spolu budete smát, různě se škádlit. A pak taky zabiják vztahů je stereotyp - že děláš pořád to samé dokola. Já být tebou, tak ji nějak překvapím, prostě aby to nebylo pořád to samé. A hlavně zapomeň na hádky a výčitky, ale zase jí nelez do zadku a nenaháněj. Asi ji pozvi někam jinam než obvykle a dej si záležet, aby to bylo fajn. A potom ji nech zase chvíli v klidu doma, aby na to mohla myslet, jak jí bylo dobře.
A nikdy neřeš s kým si holka píše a takový blbosti, jestli tě má ráda, tak nezahne, takže musíš se chovat tak, aby neměla důvod zahýbat.

Musíš v ní zase vyvolat zájem, aby tě chtěla....myslím, že ho začíná ztrácet...

Reaguji na pulspuls:

Nevím sám kde je pravda, ale ty hádky byly opravdu minimální, nevím no. Spíš jak hádka, tak se řešila kravina. Třeba 3x-4x ? Pak velká hádka a teď tohle?
Je hrozné si představit,že by se to posralo. O to horší je představa, že by se pak ukázalo, že ten vztah asi neměl takovou sílu, když neustál své první malé zemětřesení.

ps: dát si třeba od sebe 3-4 dny pauzu a nevidět se, to v tomto případě spíš uškodí,že?

Reaguji na penicilin:

Já bych řekla, že žena chce muže s vlastním názorem a hlavně ne někoho nudného.

Takže já myslím, že na ní strašně visíš a vůbec tě nebaví být bez ní a to prostě není nic atraktivního na muži. Být tebou, tak začnu chodit ven s kamarády, dělat koníčky bez ní, aby viděla že jsi chlap, co má hodně věcí na práci a ne někdo, kdo zoufale čeká až ona přijde domů. Zabav se bez ní a tím, že na ní nebudeš mít tolik času, tak ona si začne tvého času a následně tebe vážit.
Pak taky žárlí lidi, kteří nemají dost sebevědomí a hádky taky na atraktivitě nepřidají.
Když jsi s ní, buď v dobré náladě, třeba pochval, že jí to sluší, nebo ji naopak něčím poškádli, jen ne žádné deprese, hádky i když chápu, že je to těžké.
Udělej jí onen krásný večer - ale něco nového a pak bych se třeba pár dní neozvala - ona si v hlavě srovná, jak jí s tebou bylo dobře a po pár dnech bez tebe bude chtít přídavek a bude se těšit na tebe.

neškodí, pokud předtím uděláš krásný originální večer při kterém jí bude absolutně skvěle a potom pár dní nenapíšeš....bude celá nažhavená a bude se bát, že třeba takový večer chystáš pro jinou

pokud chceš pauzu teď potom, co o tobě má negativní obrázek, tak si utvoří ještě více negativních pocitů o tobě během pauzy

Za nudného se snad nepovažuju, názor vlastní určitě mám. Tady je dobré se zamyslet i nad tím,že ona se taky jednu dobu tak cítila a já ji vyšel vstříc. Nechci si teď nic nárokovat, ale naznačit, že za ten vztah musí bojovat oba a ne jeden. Přesto díky za názory.

ale ono když jí nemáš co nabídnout - jen hádky, deprese, tak o takový boj nebude mít zájem

když ukážeš, jak jsi skvělý, v nějakém dobrém světle při něčem novém, tak třeba zjistí, že bojovat chce a stojíš jí za to

Ale tak dělej jak myslíš....ale ze soucitu s tebou stejně moc dlouho nebude

Já osobně bych odbornou konzultaci hned nezavrhovala.Jen odborník ti řekne máš-li opravdu klinickou depresi (a z té se sám nedostaneš) nebo jen (vlivem nepříznivých okolností) prožíváš těžší období a jsi přecitlivělý.
Partner by ti v takovém případě měl být oporou, o tom není třeba diskutovat, ale já z těch příspěvků (možná se pletu) mám tak trochu pocit, že odpovědnost za své aktuální psychické rozpoložení tak trochu házíš na ni.Viz. řekne mi, že mě má ráda, ale já nevím, jestli je to upřímné, chodí se bavit i beze mě....

Reaguji na Lauritta:

imho to dopadne tak, že s ním se doma bude nudit, léčit ho z deprese atd

A pak pozná kluka se kterým se bude bavit, bude jí fajn a bude dělat nové věci.....kterého si asi vybere? A to pak klidně celý vztah zahodí.
Takže já myslím, že když na vztahu on nezačne trochu makat, tak s ním bude ale spíš ze zvyku, soucitu. A ty deprese a podobně bych řešila s někým jiným než partnerkou, ono některá partnerka by to s tebou řešila, ale trpělivost té tvojí už přetekla.

Reaguji na pulspuls: Proto také píšu, že by svůj stav měl jít konzultovat s odborníkem.pokud má opravdu klinickou depresi tak rada ať si najde nějakou zábavu a koníčky je jako radit pacientovi s přetrženou achillovkou ať se to pokusí rozchodit.

Reaguji na Lauritta:

tak já vycházím z toho, že on napsal, že s odborníkem to řešit nechce, ale bylo by to asi nejlepší
případně si aspoň koupit nějaké prášky bez předpisu, třeba magnesium, hořčík, třeba to pomůže

On by měl začít pracovat hlavně sám na sobě a své psychice, protože problémy které ve vztahu mají pravděpodobně pramení z jeho psych. stavů a vždy je nutné napravovat příčinu a ne následky.
Každopádně už jsem psala výše, že na mě to dělá dojem, že tu odpovědnost za své rozpoložení přičítá partnerce (je mi fajn jen s ní atd.) a to je samozřejmě špatně.
Peniciline šťastným se musíš učinit ty sám, nikdo jiný to za tebe neudělá a pak mohou být šťastní i lidé v tvém okolí.A pokud opravdu trpíš klinickou depresí tak není žádná ostuda obrátit se pro pomoc k odborníkovi.Nikdo jiný neposoudí jestli jde opravdu o nemoc nebo jen o přecitlivělost.