Ztrácí zájem na začátku vztahu?

Reaguji na Cafareli:
Vážně, kašli na něj. Moc dobře vim, jak to bolí.. Že máš snahu mu něco vysvětlovat, dokazovat, protože ty důvody, který třeba uvádí, ti přijdou směšný, nespravedlivý a je to zoufalej pocit.. Ale asi bys měla připustit, stejně jako jsem to udělala já, že i když mu vyvrátíš všechny argumenty, nic se nezmění.. Jsou to spíš jenom záminky a chabý pokusy vycouvat tak, aby on byl "v právu" a neměl špatný svědomí.. Prostě hééérečka..

Máte pravdu, pořád trval na tom, že chce zůstat alespoň kamarád (bez sexu) a já mu napsala, že když konec, tak konec, žádný takový. Načež mi napsal, že srdce mu říká, že je idiot, ale rozum říká, že se rozhodl dobře, ale že si nedokáže představit, že mě už nikdy neuvidí a že když se tak zamyslí, že je mu z toho až špatně, že zjistil, že ten cit ke mně je tak velkej, že mě asi miluje a že udělal chybu-odpojila jsem se z chatu, tohle je schizofrenik, jj, blíženec

kdepak schizofrenik - normální citovej vyděrač a manipulátor. Hajz.lík jeden, doufám, že jsi teď opradvu uviděla, jaký je a už nepovolíš.. Protože stačí, abys náznakem dala najevo, že ho lituješ a on hned otočí a bude si zase vědom toho, že tě vlastně nechce a ihned tě odkopne. Nedokáže se přenést přes to, žes to skončila ty a chce to skončit sám.TOHLE jsem totiž zažila a je to pěkná levárna. Jemu je totiž najdnou zle a potřebuje být na koni..
H.

Ten se mnou dneska zacvičil, to je pravda, celý odpoledne jsme si psali, on pořád neoblomný a ve chvíli, kdy jsem napsala, že když konec, tak tedy konec a už mě nikdy neuvidí, tak mě najednou miluje, booože- za co? Fakt se už musím smát !

jo a až mu zase napíšeš, že ho miluješ a kdy se dáte dohromady, tak odpoví,
že je idiot, ale rozum mu říká, že tě musí nechat pro tvé dobro a že napsal sice, že tě miluje, ale nemůžete být spolu, protože si tě jako kamarádky moc váží a dává přednost racionálnímu uvažování a má k tobě tolik cti, aby to ukončil a bla a bla a bla

heh, já už ti můžu odpovídat místo něj

ty jo, to je fakt přesný, jo, to by mi napsal na 100 %, ne , já mu napsala, že nejsem masochistka a už neodepisuji.

Inspirace z telenovely? Fajn, že to bereš s nadhledem Přeju hodně štěstí, ať příště narazíš na někoho lepšího (ještě úplně nevymřeli).

Takhle jsem to úplně nemyslela. Když to vezmu podle sebe, tak po škole brigáda nebo sport - a nic z toho bych nenechala kvůli novému příteli. Takže jsem se s ním vídala tak 1-2 krát týdně, dokud jsme spolu nezačali bydlet. Zamilovaná jsem byla (a pořád jsem), ale já mám právě ráda pomalé začátky a takovou tu nejistotu.

Taky jsme každý jiný - mě trvá dlouho, než si k sobě někoho pustím, takže v tomhle ty kluky celkem chápu. Nemám ráda, když na mě někdo tlačí a chce mě celou pro sebe, když ho moc neznám - a je jedno, jestli nový přítel, nebo nová kamarádka.

No a pak jsou tu ti, kteří jsou zvyklí na sex snadno a zadarmo, a když zjistí, že by se museli moc snažit, tak z toho radši vycouvají - s tím se asi nedá nic dělat, ale kdyby někdo sepsal knížku s těma výmluvama, tak by to mohlo být zábavné čtení, když už nic jiného.

A teď tu O Červené Karkulce.

Známe... už by si ale mohli vymyslet něco jinýho...
Prosím tě, smaž si toho citovýho vyděrače odevšad, ať ty bláboly vykládá někomu jinýmu.
A k tomu "zůstaneme kamarádi", to taky známe...kdyby mu to s tou druhou náhodou nevyšlo. Blbec!

ach jo, chudák malej, on se tak strašně trápí

:

ale prostě je muž šlechetný, který myslí jen na druhé a ani trošinku na sebe, on je to vlastně hrdina, muž s velkým M

je mi z něho fakt zle....

Přesně tohle jsem zažila i já..
Když jsem mu řekla, že na nějaký kamarádství fakt kašlu a že to znamená, že už se prostě nikdy neuvidíme, tak on se rozbrečel ! Na ulici plný lidí ! Ježiš, to byla ostuda.. A přesně jak píšete, jakmile jsem začala povolovat a utěšovat ho, utřel slzu a celý to otočil.. Přišel s tím pokračováním příběhu, s tím jeho "chci být s tebou, ale.." (vlastně nechci..)
Už nikdy víc.. Máš štěstí, že tohle nemusíš řešit osobně, to je to vydírání ještě o tolik horší. Já jsem dost přecitlivělá a až moc se snažím soucítit, neubližovat.. Ale v tomhle případě je to fakt jenom komedie.. Naštěstí mi to došlo hned, jak jsem pak přišla domů, že ten rozhovor dopadl přesně obráceně, než jak jsem původně chtěla, a že mi na tom fakt něco nesedí, že tohle už normální fakt není..

oni jsou opravdu jak přes kopírák, mě připadá, že tuto "schopnost" mají muži již v genetické výbavě. Žádný chlap nechce jen kamarádit, zvlášť poté, co už mezi těma dvěma něco proběhlo, vždy jsou to zadní vrátka, to je můj názor. Prostě on si bude užívat, balit holky, což by nemohl, pokud by byl se mnou-a to je hlavní důvod, proč to ukončil, o tom jsem přesvědčená, nikoliv ty důvody, co mi vyjmenoval-ale na druhou stranu mě zase nechce až úplně ztratit, tak si vymyslí pohádku o kamarádství, aby byl v kontaktu pro případ, co kdyby.

Reaguji na morgen: A kontaktoval tě pak ještě? Zkoušel to? Já jen jestli se mám připravit po včerejšku na nějaké druhé dějství, nebo už ne

podívej, to je individuální, mně se třeba stávalo, že když už jsem z toho byla celkem venku, moc jsem na něj nemyslela a začalo mi být fajn, tak se třeba ozval, přišel a zase jsem byla tam, kde předtím....a když už to zase vypadalo, že ho mám na háku, tak mě zase strhl zpět.
Ale ono to stejně nikam nevede, protože on si pořád povede svou . že tě chce jako kámošku a třeba se s tebou párkrát vyspí, ale budeš se trápit a trápit, než ti dojde, že ti to vlastně kromě trápení nic nepřináší.
Já v takovém případě radím buď brát všechno, nebo nic, protože když to bude tak napůl, tak on se tě akorát tím scházením a třeba sexem nabaží, přestane si tě vážit, budeš pro něj vždy dostupná....a po pár schůzkách s tebou on z toho bude venku, nebude nic cítit a ty v tom budeš až po uši. A zase tě nechá.
Pokud se vyjádří, že chce zkusit vztah, tak mu dej šanci, pokud začne kecat o sexu a kamarádství - tak odstřihni kontakt a to úplně.

Jelikož nemohu založit své vlastní téma, protože nesplňuji skryté požadavky serveru, naštěstí jsem našel jedno podobné.

Nepřímo mě sem vlastně navedla přítelkyně, protože jsem u ní pozoroval, že chodí sem, trochu mi o tomto serveru řekla(ano, vím že se jedná z 98% o ženské věci), ale o to je to vhodnější místo na můj dotaz.

Nikdy bych nečekal, že to budu psát někde na netu do diskuze, vždy si totiž vše vyříkáme a o "cizí rady do našeho života" nestojíme. Ale jelikož už nevím jak dál, obracím se sem. Sorry, že je to tak dlouhé, ale je to potřeba.

Jde o to, že mojí vinou(díky vzniklým depresím) jsem začal řešit kraviny (to že šla někam ven s kamarády,apod). Dřív jsem to neřešil, je to přece normální si někam zajít, ale deprese a déletrvající špatná nálada udělala své. Přítelkyně to chápala (to jsme o tom, že mám deprese ještě nevěděli), nějak se mi snažila vycházet vstříc a mé chování tolerovala.
Bohužel jsem to ****** po několika dnech tak,že jsem na ni v podstatě bezdůvodně vyjel a začal křičet, prostě taková opravdu hnusná hádka. Za vše jsem se omluvil, protože takový normálně nejsem a nikdy ani nebyl.
Problém je v tom, že toho na ni bylo za těch několik dní už tolik, že tohle už byla taková ta silná tečka.
Vše jsme pak v klidu rozebrali, já přišel na to, že mé nálady byly z deprese(která ještě trvá) a taky jí o nich řekl. Zpozoroval jsem jednu věc a to,že už se ke mě tak nemá. Proto jsme to řešili. Jsme spolu pár let a celou dobu nám to dokonale klapalo i přes občasné hádky.

Teď mi říká, že je vše v pořádku, že mě pořád miluje, že se mnou chce zůstat, ALE že teď nemá potřebu mi takové věci jakoby říkat. Tzn., že už to není v smskách a třeba i osobně takové to "ťuťu-ňuňu", "chybíš mi, těším se na tebe", "miluju tě" apod.

A teď konečně k otázce - holky jak to máte? Já tohle nikdy nezažil, že by to holku až tak zasáhlo. Nevím co si mám myslet, to potřebujete čas na "zotavení"? Nechápu to, když mě miluje, chce se mnou být, proč je problém to tomu druhému i říkat? Navíc jsme toho spolu zažili už dost, i nějaké ty hádky, tohle muselo být asi horší,jinak to nechápu.

Vím, že je to rozumná holka, myslím si, že by mě nelhala (snad ani ne v případě, aby mě neublížila, třeba ještě více kvůli těm depresím). Prý sama neví jak tu "náladu" popsat. Jsem zmatený. Jinak připište jak bych se měl podle vás zachovat, dát ji více volného času nebo spolu nadále trávit čas jako obvykle? Při loučení mi řekne, že mě miluje, ale já nevím, jestli to není takové to, abych nebyl ještě víc smutný. I když jsme spolu strávili pěkný den, vím, že tam pořád není vše ok.

Doufám, že mi místní "babinec" (myšleno jen v dobrém) poradí. Přece jen holky uvažují trochu jinak. Díky za rady.
ps: admin by mi to mohl šoupnout do nového tématu,díky.

pps: nebranim se to tu řešit obecně, kdyby něco více, tak už spíš do SZ

No já jsem takový odstrašující případ ve všech směrech, takže tu radši nebudu moc rozebírat, jakým způsobem a jak dlouho mi trvalo, než jsem to tak nějak uzavřela...

Přibližně tímhle stylem jsem se v tom plácala ještě pár měsíců, až jsem ztratila iluze a zjistila, že na vztah bych ho už vlastně ani nechtěla..

Takže tobě radím, aby sis upřímě ujasnila, co vlastně chtceš, kdyby to záviselo čistě jenom na tobě. Chceš ho na vztah? V tom případě utnout kontakt, protože to vídání by ti jenom ubližovalo... Nebo si dovedeš představit, že byste byli kamarádi? Ne "kamarádi", ale vážně jenom kamarádi... V tom případě s ním klidně kamaraď, pokud to pro tebe nebude problém, ale jenom v případě, že bys ani ve skrtu dušičky ani trošku nedoufala v něco víc... Někteří chlapi jsou skvělí kamarádi, mnohem lepší než partneří...