Změny počasí - vadí vám?

Když je hnusně, tak se mi nechce upravovat ( líčit, dělat nějak vlasy)
za 1. je to všechno v háji co vylezu ven
a
za 2. tak nějak to bojkotuju. Nemám ani náladu vypadat hezky

ne, mně změny vůbec nevadí. naopak jsem uvítala, když dneska začalo sněžit, vždyť to tak krásně vypadá přes okno

Já myslím,že určitě to lidi ovlivňuje.Některý jsou citlivější než jiní,kteří si to jen neuvědomujou.Zvířata taky-třeba zimní spánek u medvědů,tak já mám sama přes zimu něco podobnýho.Únava atd.Příroda je naše matka jsme na ní napojený nejsme oddělitelný,jak se cítí ona-podobně to cítíme i my.Mě na to pomáhaj drahý kameny.

„… před bouřkou, když klesne tlak, tak to sem na umření." "No to já taky, co tam máš dál.“… Omlouvám se, moje oblíbená vesnička středisková.
Změny tlaku taky cítím, když má přijít déšť jsem malátná a ospalá, když se chystají změny počasí, bolí mě jizvy, hlava, klouby - ne všechno najednou, ale prostě už ten můj barometr znám, tak je mi jasný o co jde.

Vadí, mám nízký tlak, což k tomu asi taky nepřispívá. Třeba dneska jsem extra unavená a motá se mi hlava...

Naprosto ti rozumím, ale nesmíš se vzdávat při prvním náznaku. Samozřejmě musíš vycítit kdy jít a kdy ne, protože zahrávat si s tím neni dobré, ale tvoje tělo by se naučilo vstávat s pocitem, že ti bude špatně, takže zatnout zuby a jít. Když ti neudělá líp, půjdeš domů, nikdo tě nikde nemůže držet, pokud ti opravdu není dobře (pakliže ti už bylo 18 let). Občas nejít a vyválet se z toho může pomoci, ale právě rozpoznej kdy je to jen ,,strašák,, a kdy vážné.

Změny počasí cítím doslova v kostech, děsně mě bolí zlomeniny. Mám čerstvě zlomenou ruku (z 09/2010) a ta mě teda bolí příšerně, je to horší než po operaci. Dost mě bolí i loket, kudy mi do ruky vedly dráty, takže taky nic moc. Do toho naštípnutý obratel.
Bavila jsem se o tom s fyzioterapeutkou, nejhůř jsou snášeny přechody počasí k lepšímu - když se má ochladit, lidem se obecně uleví. U mě to platí, já v "jarní" dny přímo nemůžu pomalu ani chodit.

Reaguji na HannnahS:
jo,tak já nepobírám změny z hezkého počasí na šedivé....opak mi nevadí
ale takový příjemný letní deštík v tropických vedrech nemá chybu

Nápodobně, mě taé bolí všechno. Například před sedmi lety jsem na lyžích měla úraz- vyhoupla jsem se na zledovatělém sněhu a narazila na tyčové zábrany na konci sjezdovek- dopadla jsem tak, že jsem skončila s ošklivou zlomeninou stehenní a kyčelních kostí. Dali mi tam dráty, šrouby a sádru okolo břicha a celou nohu až ke kotníku. Půl roku jsem ležela.
Každopádně když je sebemenší změna, cítím takový tlak/bolest, že nemůžu ani chodit. Jsem tak utahaná, že jdu spát. Do toho mě začne bolet hlava. Připadám si jako když mám revma .
Každý si ze mě dělá srandu, že když třeba prší, jestli už mě něco bolí.
Jakmile už je po déšti, jsem nejšťastnější člověk. Nesnáším zimy, mám hrozný bolest.
Nejlepší je, když jedu třeba do Egypta, tam si můžu běhat jak chci

Reaguji na vicky:
No někdy to je tak napůl, že do tý školy jdu a vím, že ten čerstvej vzduch mi udělá dobře. Ale jakmile vstanu a motá se mi hlava, tak vím, že už to ničím (krom toho dalšího spánku) nenapravim teda zatim.. Tak snad něco objevím. No tak 18 už mi není takže to problém není, přednášky na VŠ máme většinou taky nepovinný... ale pak to musim shánět, opisovat a blbě se mi to učí.. takže je to prostě mínus

Mám to stejně a je to doslova peklo.Loket jsem měla zlomený cca před 17lety a jak je změna bolí jako čert,mám čerstvě po úrazu (09/2010 - na 2x zlomaná noha a mám jí tak nějak skoro železnou ) a to nemůžu skoro chodit
Dost mě i kolísá tlak.

Tak s tím souhlasím,jak se oteplí je to o dost horší,než když se ochladí.
Velmi často si připadám jako zdárná důchodkyně

Mívám ... - ročně.. bohužel...
Já mám tedy tohle: http://psychologie.doktorka.cz/obdobi-zimniho-smut ku---sad--sezonni-afektivni-porucha/