Život se psem - Vaše názory, zkušenosti, mít psa nebo ne?

chápu, náš předchozí pes umřel skoro v 19 letech. Ono mimo tý práce okolo pejsa, je taky hodně denervující, že už smrt čekáš za každým rohem... Je to těžký... Vážím si tě, že to zvládáš.
Já bych taky psa, pokud nezvratně netrpí nenechala uspat.
Dost lidí stáří psů a s ním spojené nepříjemnosti jako nemoci, inkontinenci atd. řeší poslední injekcí u veta a často ani nejsou u toho, protože by to "prostě nevydrželi". To mě vždycky hrozně na.e.e... Ale to už odbíhám od tématu...

Jaňous
To je celoživotní problém nás přehnaně zodpovědných Spousta lidí při prvním problému nechá pejska utratit, jde do dalšího a má pořád krásné vzpomínky a čisté svědomí...Ale zase bych to tolik nepřeháněla, co my víme, co se stane zítra, malého pejska si klidně kupte, ideální velkost vidím takovou, aby se dal nosit a vešel se do tašky, při nejhorším si ho doneseš třeba do práce a i ve stáří bude vše stokrát snažší, já jen varovala před velikým v bytě, tak hodně štěstí a radosti s minipsíkem!

jo . Ono je důležitý si to pořádně rozmyslet, přiznat si svý možnosti a priority, ale stejně si vše zcela naplánovat nejde... I kdyby, až bude pejsek starší přišli děti, tak se to dá zvládnout. Problém je, když má někdo doma pejsa, který mu přerostl přes hlavu a přijde mimino...
Nevidím dominanci v každém projevu a pes není stroj a tudíž není nic 100% (snad mimo Rexe), ale je třeba důslednosti ve výchově i výcviku, v kárání i odměnách. Hmmm, to už je ale jiný téma...

Adela
to je ako starosť o starého človeka, musíš mu vynahradiť to, čo ti on za tie roky dal..., máš pravdu, lepšie je to však s menším plemenom...
Ja mám dvoch psíkov, fenočka, stredný kríženec /9rokov/, psík, yorkshir/2roky/...
je pravda, že psíkom podriaďujem svoj život, ale prečo by som to pre nich nespravila, veď oni my všetko vracajú nezištnou láskou...
Sindušku som si tiež zaobstarala, lepšie povedané dostala, ako 19-ročná a vôbec som ani netušila ako bude prebiehať môj život ďalej, bývala som však s rodičmi a o to je starostlivosť o psíka jednoduchšia, keď som chodila do školy, bola sama doma a tiež sa prikláňam k tomu, že celú tu dobu spala, zo školy som vždy išla domov, takže vydržala od 7.15 do 15.00 a niekedy aj dlhšie, myslím, že rekord bol 16.30...
Momentálne už dva roky bývam len s priateľom a Sindušku som si samozrejme zobrala so sebou, je to moja Láska, keby mi priateľ povie, že spoločné bývanie len bez psa, tak by som zostala naďalej bývať s rodičmi, proste bez nej ani na krok...veľmi dôležité je však mať rodičov, ktorí sa vedia v čase tvojej neprítomnosti o psíka postarať, psík si ich určite získa...
Za veľkú výhodu pokladám, že si psíkov môžem vziať do práce, sú somnou v kancelárii a strážia ma, aj tak stále spia, iba keď niekto príde, ožijú, ale môžu sa vyvenčiť kedy potrebujú...
Dodka mám pol roka, zachránila som ho pred utratením, pôvodne so zámerom darovať ho do dobrých rúk, no a samozrejme po pár dňoch čo som sa oňho starala už mi nikto nebol dobrý na darovanie, tak som si ho nechala..., priateľ to videl na rozchod, že dvoch psov ani za svet, rozdýchal to však,no a samozrejme, že teraz Dodka miluje, tak ako ja, takže odporúčam aj dvoch psíkov, pokiaľ sú doma, zabavia sa spolu...,žiadna starosť mi nepribudla, venčím, tak ako som venčila, možno dlhšie, lebo Dodko potrebuje minúť energiu, ale určite nie hodinu ráno...je to tak 15-20min, niekedy aj menej...
No zhrniem to asi takto, ja už si bez mojich dvoch havkáčov život neviem predstaviť, aj keď raz zrejme aj to príde, taký je život. Na venčenie si zvykneš, bude to samozrejmosť, nebudeš to pociťovať ako príťaž, budeš ešte viac v prírode, pretože sa snažíš pre psíka spraviť ešte lepší program ako pre seba, je dôležité mať zástupcov v čase neprítomnosti. Na vašom mieste by som do toho išla, podľa tvojho prístupu sa psík u vás bude mať úžasne...
A ešte by som radšej uvažovala o psíkovi z útulku, nejakom mlašom, aktívnom kríženčekovi. Kríženci sú viac odolní voči chorobám, inteligentnejší/vlastná skúsenosť/. Psík z útulku sa ti určite prispôsobí a hlavne bude ti neskutočne vďačný za lepší život...
ešte jedan rada, ja sa k psíkom správam ako k človeku, rozprávam sa s nimy, vysvetľujem im a oni my rozumejú aj sa podľa toho správajú a na slovo poslúchajú...
Držím palce, daj vedieť ako ste sa rozhodli..., dúfam, že správne
Ozaj a ešte k plemenu JR, kamarátka ho má, je pravda psík je aktívny, ale dá sa to s ním zvládnuť, majú ho v byte a tiež nevenčia niekoľko hodín za deň, najviac jej však vadia ostré chlpy, ktoré tieto krátkosrsté plemená majú, vysáva niekoľko krát za deň...tu by som ti odporučila psíkov s dlhšou strsťou/opäť vlastná skúsenosť/...

táto veta sa mi páči, myslím, že si to presne vystihla...
PS: ospravedlňujem sa za dĺžku môjho predošlého prípevku

Já už bych si život bez pejska nedovedla představit. Máme dvě fenečky z útulku a život s nimi je krásný. To víš, když zvířátko zestárne a onemocní, je to stejně smutné jako u lidí. Také jsem to zažila a myslím si, že náš předešlý pejsek měl tu nejlepší péči, co jsme mu dokázali dát až do svých skoro sedmnácti let. Umřel v klidu u nás doma a my jsme byli v poslední chvíli s ním. Byl to ale pořádný záběr na nervy, jako když odchází právoplatný člen rodiny.

karamelka
geniálne si to vystihla...

Holky děkuju vám všem za zkušenosti a rady!
Asi do toho půjdem
Jen mě strašilo to, ja kse všude píše o JRT, jak je aktivní a potřebuje spoustu pohybu...což já chápu a jsem na to připravená, ale ono když někde píšou, že s ním chodí třikrát denně na dvouhodinové procházky a tak podobně, tak nevím, co si o tom mám myslet..Chci se psovi věnovat, ale taky máme své povinnosti...

jacky neznám, ale můj pes byl za mlada hodně hyperaktivní a i teď má dost energie. Chodila jsem s ním ve všední den přes hodinu ráno, 1/2 hodiny hned když jsem se vrátila z práce a pak 2-3 hodiny večer – stejně jsem měla pocit, že by si klidně jěště dal repete. Přes víkend byly výlety a procházky.
Tak to v podstatě děláme i dnes, jen večerní procházky jsou něco okolo hodiny.

Já myslím, že nejlíp by ti poradil nějaký chovatel. Lidi toho napíšou... Tady jsem namátkou našla jeden link:
http://www.jackrussellterier.com/czech/czech.htm

Ahoj, my máme 2 čivavy a jsou to opravdu nenároční psíci a určitě se hodí i do toho nejmenšío bytu...jsem moc ráda, že je máme, určitě pejska doporučuji...

Jaňous
já se taky připojuju a přimlouvám, abyste si vzali pejska z útulku. Já mám fenku z útulku, je trošku neurotička, ale je možné, že to má po mně a nikoliv vlivem traumat z dětství
Pokud se zajedete podívat někam do útulku, tak tam uvidíte starší pejsky, a určitě tam všichni nebudou deprimovaní a nešťastní. Myslím, že tam najdete pejska veselého a aktivního. A taky uděláte dobrý skutek

Je fajn, že si nad tim tak lámeš hlavu, protože to neni rozhodnutí jen tak, ale v tomhle se řiď taky instinktem. Jak jsem psala, já si pořizovala pejska ve dvou a taky jsem byla ještě studentka, teď pracuju, bydlím sama a také se to dá zvládnout. Rozhodně je to v něčem omezující, po práci zkrátka musím jít domu, nemužu jít např. na nákupy nebo s kamarádkou na kafe, nejdřív se musí venčit a nejlépe vybrat takové vyžití pro mě, kam můžu vzít i pejska s sebou. Ale já jí mám jako dítě, takže mě to vlastně nevadí, naopak mě stresuje, když nejsem s ní. Teď třeba si hraje s plyšákem, holčička moje, a jen ten pohled na ní mě hrozně potěší.

Páááni, to já už se musela nadobro rozloučit celkem s 4 pejsky a byli 10-15 let. Jejich stav se zhoršil rychle a moc dlouho netrpěli, doktoři jim pomoct nemohli, bylo to zkrátka stáří. Ta 10letá byla chorá odmala a rychleji stárla, a že se dožije deseti žádný doktor nehádal.

Holky prosím jak naučit pejska na vodítko? Já to zkouším, ale hrozně u toho piští, jak kdybych ho týrala myslíte, že si někdy zvykne?

u nás je to taky zatím rekord, Pupík vulgo Bubák Krasoduch byl kříženeček pointra, našli jsme ho jako štěně s parvou, zápalem plic a rýhou na krku od drátu. Byl báječnej. Umřel po procházce na níž byl stále vůdcem smečky, nabaštil se, usnul a už se neprobudil. Za 2 měsíce by oslavil 19 narozky. Takový odchod bych přála všem svým blízkým i sobě.

mrkni sem

http://www.muj-pes.cz/vychova-a-vycvik/chuze-na-vo ditku-210.html

jack je naozaj divoch,ale nie každý.máme doma dva týždne jacka a je to to najlenivejšie zviera ake som doteraz mala má výbeh do záhrady,ale tam ide len občas vatšinou s nami,celý den sa vála v postely a ked s nim idem do parku tak ho musím pomalinky na kolenách prosiť aby sa vôbec postavil.... ohlodávať nabytok sa odnaučil hned,je moc šikovný a bystry ale má veľmi veľa okusávacích kostičiek...

Po dvou týdnech společného soužití nemůžeš posoudit, jestli je to lenoch nebo divoch, počkej tak kolem dvou let, až bude po pubertě a tak... První měsíc se teprve zžívá s novým prostředím, třeba se jenom ještě "neotrkal"