Život s vysokým IQ

Tak tak.

Já sama nemám IQ geniála, ale samovzdělávání mě vždycky bavilo, ale někdy je těžké potkat lidi na stejné vlně. V životě člověk pozná lidi, které to VĚDĚT moc nezajímá. Potom je složité najít si přátele atd., ale zase má pak člověk kolem sebe ty opravdové lidi.

Jinak geniálové to mají vždy složitější. Počkala bych. Nikde není dáno že se zašije jen v sobě. Pokud chodí do školy, tak je to jen jedno velké plus, jak může využít svůj čas a myslím, že ho využívá smysluplně. Jsou lidé, kteří lidi k životu tolik nepotřebují tj. je spousta lidí, co se potřebují cítit, že mají kolem sebe spousta lidí a ve výsledku těch pravých přátel je stejně málo, proto mi tací lidé nepřijdou divní, protože se vlastně věnují sobě po svém. Horší je, když to nějak překáží tomu člověku, ale na tom se dá také pracovat..

pamatuješ si svého dědečka jako malé dítě?

Reaguji na berryblue:

Pokud si myslí, že je to pro ni nejlepší, nechala bych ji tak.

Mám osmiletého brášku, IQ 140. Hodně času tráví sám, pořád něco vymýšlí, hraje šachy na tabletu, učí se, čte si. Moc se do kolektivu vrstevníků nezapojuje, raději se baví s rodičema a dospělýma. Taky mám obavu, že to bude mít v dnešní společnosti, která je spíš zaměřená na extraverty, hodně těžké. Ale moc ho obdivuju, je to můj miláček.

Reaguji na VeronikaEma: Jinak brácha je měřený standardizovaným IQ testem z Menza.

Reaguji na VeronikaEma:
On se nějak "srovná", pokud bude chtít. Spíš bych ale řekla, že možná ani nebude chtít tak nějak zapadnout, že nebude mít potřebu. Koneckonců proč taky, co mu můžou ostatní lidi nabídnout? Nedělej si starosti, on se zařídí po svém a tak, jak mu to bude vyhovovat. Z vlastní zkušenosti můžu napsat, že podobní lidi ani nemají potřebu se s někým dalším stýkat, vystačí si sami, protože prostě časem pochopí, že je těžké najít někoho, kdo je jim podobný a s kým by se mohli bavit dle svého a koho by jejich způsob myšlení nešokoval.

Reaguji na mau-mau: On se s nikým moc nestýká, v tom máš pravdu. Jeví se jako outsider, protože mu leckdo nevyhovuje. Já bych radši, aby byl s inteligencí pořád tak vysoko než aby se srovnal

Reaguji na VeronikaEma:
To srovnání se jsem myslela tak, že si poradí s okolím a jeho postoji k němu. Je fakt, že v dětsví je těžší se vyrovnat s tím, že člověk úplně (anebo vůbec) nezapadá, ale postupem času už to nebude tak řešit, navíc bude mít víc možností, jak se dostat mezi lidi, kteří by mu případně vyhovovali, zatímco teď je asi odkázaný víceméně na školu.
Jestli mu jeho "samota" vyhovuje, tak bych ho nechala, ať si žije po svým. Ale jestli by si radši našel nějaké kamarády ve svém stylu, tak já myslím, že dneska v době internetu by to neměl být takový problém. Heslo: "Hledá se spolek exotů"