Ženy, které nechtějí mít děti

Ono asi hodně záleží na tom, jaký život jste žily doposud a jak moc se vám změní. Mně osobně se mění právě v tuto chvíli velmi. Žila jsem do teď velmi aktivní život, studovala, cestovala, dělala náročnější sporty (potápění), a mám svůj byznys, kde to teď bude cítit nejvíce - podstatná část toho, co jsem vybudovala, půjde do kytek. Exotické dovolené s velmi malým dítětem taky nejsou ideální (dlouhé lety, infekce, atd.), Středozemní moře mně nebaví (potápěči pochopí), a tak se dá pokračovat.

Jestli jsi před dětma žila srovnatelný život s mým a teď ti to nechybí, tak mně prostě bude. Na druhou stranu si myslím, že někdo, kdo měl děti hned ve 20, moje uvažování nepochopí, protože tu svobodu nezažil.

Je nás už skoro 7 miliard,nebojim se,že vymřeme.A z toho 1 miliarda hladoví,hrůza.A pak kdo je sobec.

Ano, a taky je v přírodě běžné, že samice mláďata odvrhne nebo usmrtí. I to se stává.

Důchodci pobírají dávky bez ohledu na to, zdali měli děti a nebo ne. Naopak, žena, která děti neměla, musí pracovat do pozdějšího věku než matky, takže vlastně obtěžuje stát méně, protože nikdy nepobírala od státu mateřskou a víc let odpracovala.

Bingo, a některé ženy prostě nevidí smysl v tom množit dále svůj genetický materiál.
Jak to tady ale čtu, tak bych byla raději, kdyby to byly jiné ženy, než ty, co se množí a množit chtějí.

Ano, je dobře, když sobci a egoisti děti raději nemají - sami jsou také slepou uličkou evoluce a tento genetický materiál si nezaslouží pokračovat..

Anebo takové kukačky - snesou vajičko do jíného hnízda. Malá kukačka se vylihne první a ostatní ptáčky vyhodí z hnízda.
Trochu mi to připomíná některé lidské matky, které si dítko pořídí a pak ho dají třeba v roce do babyboxu - nedávno se stalo.

Jen at děti maji,stát je potřebuje,už ted nemá kdo dělat na naše důchody.

To máš, holčičko trochu poletené, protože lidi, kteří vychovávají děti, živí dvacet - třicet let další osoby z jednoho platu, který ty máš jen pro sebe. Takže ty dva roky, o které budeš muset dělat navíc, jsou celkem pominutelné proti tomu, když lidé skoro po celý produktivní věk dělí plat mezi víc osob.
Ale nic, jen děti neměj, ale pak se nezlob na nikoho jiného než na sebe.

Není to trochu sobecké, mít děti proto, abys ve stáří nebyla opuštěná? Jistě to nebyl hlavní důvod, proč jsi je měla (doufám), ale stejně, připadá mi to vypočítavé. Taky nikde není napsáno, že děti se neodstěhují na druhý konec světa nebo se znesváříte a opuštěná budeš i tak (což ti nepřeju). Naopak přátelští a společenští lidé nebudou sami nikdy, ať mají děcka nebo ne.

máš pravdu, dochází k rozpadu tradiční rodiny...ale: lidi se tak nějak rozmnožují pořád, nevšimla jsem si, že by počet obyvatel na zeměkouli rapidně klesal, spíš naopak.lidstvo rozhodně nevymírá - Evropa ano, to připouštím, ale to nás pár bezdětných už stejně nezachrání, i kdyby každá z nás měla 10 dětí.

V Německu už existují studie, dle nichž bude Německo v roce 2050 islámský stát..... vývoj je nezvratný, to, že generace dnešních třicátníků a čtyřicátníků nemá ve větší míře děti než dřív, je jen pokračující trend, i za totality bylo běžné, že rodina měla průměrně 2 děti... a že to bylo období sociálních jistot. Pro reprodukci národa by mělo být číslo tuším cca 2,8 dítěte na ženu takže asi tak....

bezdětná žena nemusí zůstat opuštěná, ono když se dítka i při sebelepší výchově nevyvedou - a že těch případů je - zůstane člověk taky sám. to, že nemáme děti, neznamená, že nemáme partnery, přátele, jiné rodinné příslušníky..

a toho, že budeme zatěžovat stát, to snad nemůžeš myslet vážně. vždyť už je dnes každému jasné, že s průběžným důchodovým systémem je šmytec a generace dnešních třicátníků a čtyřáctníků skončí dost dobře bez výplat důchodu ze státního rozpočtu. všude se píše o směřování k osobní odpovědnosti při zabezpečení se na stáří, to jsi nikde nikdy nečetla?: někdo to vezme přes děti a ti bezdětní nesmí všechny své příjmy projíst a budou na stáří zabezpečeni stejně.

principielně jsem i proti vyšší dani pro bezdětné, neboť do budoucna ze svých současných vysokých odvodů neuvidím ani korunu. takže strach o to, že my bezdětné budeme břemenem daňových poplatníků není moc na místě....

Nemyslím si že by měl být člověk sobec a egoista protože nechce děti.Neni to logické,nemůžu být sobec vůči něčemu co neexistuje.Naopak člověk,který chce aby po něm něco zbylo je spíš sobec,ne?

Popletené to máš ty. Ty to hodnotíš ze svého pohledu - nakolik dílů musíš rozdělit mzdu. Jenže hellusha hodnotí, zda větší ekonomický přínos má bezdětná pracující žena nebo žena s dětmi, která produktivní věk tráví na státních dávkách a ještě jde dřív do důchodu. Je jasné, že pracující bezdětná z toho vyjde lépe. To, že někdo má děti, je tovje iluzorní hodnota, nikoliv ekonomický profit pro společnost. Těm dětem totiž hradí stát zdravotní péči, dotuje školy, atd., stejně jako hradí zdravotní péči matkám na mateřské a rodičovské dovolené, atd.

Dítě jsem tedy porodila ve dvaceti, ale jinak tvůj postoj dostatečně chápu, bo jak jsem psala, hned po tom, co jsem jí ze sebe vyprdla - což tedy doma používámě běžně, bo všechny malé děti v naší rodině vědí, jak se rodí - jsem se zapřísáhla, že žádné další dítě mít nechci.
Tenhle názor mě držel celých 15 let, teď si druhé dítě přestavit dokážu, ale je to i o tom , že s tím prvním jsem zůstala bez manžela s holým zadkem, teď mám zázemí a to rozhodování je o něčem jiném

Ano, bylo to na palici, tři roky na MD zůstat v úplné izolaci a poslouchat ostatní matky, jak básní nad tím, že se jejich potomek vyčůral na noční, a že mu rostou zoubky a že začal chodit - tohle je přeci přirozený vývoj dítěte a to jejich věčné srovnávání, jak je je jejich potomek nejinteligentnější, nejlepší, nejčilejší . . . tak tohle to tedy nemůžu rozdýcha ještě dnes, když některé ty matky slyším
Nebylo příjemný, když jsem se někam chystala, na něco těšila a dostala horečky.
Ale celkové mě nikdy nijak neomezovala, jen jsem prostě něco místo teď udělala zítra.

Život po porození se změnil, myslím si, že jsem ho s dítětem měla daleko víc kvalitnější a barevnější než před ním.
Cestovala jsem i do zahraničí, poznávala jsem, chodila jsem do společnosti, udělala jsem si kariéru, stihla jsem cestu do školky, ze školky, do kroužků z kroužků, i první přespání u kamarádky a první diskotéku a první její lásky a nepotřebobala jsem u toho být ani vdaná.
Dcera mi v ničem neomezovala, ba si myslím, že s ní byl ten život veselejší, rozmanitější.

Jenže to je přece hrozná blbost, co si myslíš, jeden jediný důvod, proč by to tak mělo být?
Možná některé aktivitu budeš muset na čas odložit, některé omezit, ale co je to jeden dva roky v životě?

Téééda čumím kam se to zas rozjelo, urážky, napadání. Máte tohle vůbec zapotřebí. Já nevím každý máme právo na názor a na to jak si chceme zařídit život. Je snad každého věc jestli chce být rodičem a starat se o jedno nebo pět dětí ( pokud se tedy opravdu stará dobře a je dobrým rodičem ) nebo žádné dítě nechce ať má k tomu jakýkoliv důvod. Děti si nepořizujeme přeci z povinnosti rozšířit populaci ale z toho že chceme mít dítě, vychovávat ho, milovat ho, starat se o něj atd... Když někdo tohle necítí, oki, dělá správně že si dítě nepořídí.
Tohle musí každý cítit sám a já osobně podpořím ženu která nechce být matkou a nebudu jí říkat jak je báječné být maminka ( ikdyž pro mě je to krásné ). Nechceš, nechtěj je to tvoje věc a já tvoje rozhodnutí respektuji.
Nejenom ženy které děti nechtějí by si měly své rozhodnutí pořádně uvážit ale i ženy které si děti chtějí pořídit. Být matka, není jen legrace. Dítě není kytka, která když vám uvadne tak jí vyhodíte. A možná kdyby více žen nad tímto faktem více uvažovalo, rozmýšlelo a popravdě si řeklo jestli na dítě mají ať už po psychické, či materiální stránce. Bylo by méně deprimovaných mamin a ubrečených dětí.