Ženy, které nechtějí mít děti

Souhlasím, to je smutné. Jako v případě Chlopa, kterého jeho děti hrozně omezují, má přeci zamluvený kurt a kam má ty děti dát

Znám v okolí několik žen, které původně děti vůbec nechtěly a teď jsou rády, že je mají. Až teprve po porodu zjistily, o jaké štěstí a radost se chtěly v životě připravit.
Jedna z nich je dokonce moje sousedka a ta kudy chodí, tudy nabádá všechny, co s dětmi váhají, ať neblbnou a hned do toho praští.....
Normální je pro ženu plodit děti, nenormální je děti nechtít....to je pravda pravdoucí.
A my zasloužené matky bychom měly ty váhavé střelkyně i ty zapřísáhlé odpůrkyně mateřství přesvědčit, že dítě je dar a né přítěž a břemeno, jak tady některé dámy prohlašují.
Kolik žen by dalo všechno na světě za dítě, které mít nemohou a tady čtu takové nechutnosti o omezování vlastního života, atd.......
Život bez dětí je prázdný, nenaplněný...tohle přece potvrdí většina.

No a já znám pravý opak, dítě nechtěla, měla, opustila. Já její dceru momentálně vychovávám, vím, že to není ojedinělý případ, jen se o tom moc nemluví. Kdo, děti nechce, neměl by je mít. A hlavně by nikdo nikomu neměl kecat do jeho života, jak ho má žít.

Veruno
o tom už tu řeč byla - nikdo nemá právo říkat, že je život bez dětí nenaplněný (donekonečna se tu můžeme trumfovat příklady- znám bezdětné páry, kde se dva dohodli, že děti mít nebudou a život si zařídili tak, jak sami chtěli a naopak mám kamarádky s dětmi, které na mateřské nejsou se svým současným životem spokojené- a ty zase uvedeš spoustu opačných příkladů- v tom, jak naplněný tvůj život bude, nehraje roli bezdětnost (řeč je o dobrovolné bezdětnosti). Pro tebe je mít děti to nejkrásnější v životě, pro jiné zase ne, nezbývá než respektovat (chápat to nemusíš). A výraz "zasloužené matky"- nemělo to být "zasloužilé matky" jako za komunismu, kdy byly bezdětné ženy považovány za skoro nehodné života, jelikož bez dětí stejně neměl jejich život smysl? Stejně tak nepochopím, jak někdo může určovat, co je tzv. normální? Snad to, co se odchyluje od normy, ale kdo ji určuje? Většina?

veruna
ano dítě je dar,ale ne povinnost,ať si to každá rozhodne sama podle svého uvážení,snad jen,doufám,že ty matky,které cítili omezení ve svém životě s dítětem to moc nepřenášely na své děti......

veruna

Nevím proč by mě měl někdo přesvědčovat, já to tak necítím a ani žádné biologické hodiny mi netikají. Nevylučuju těhotenství v budoucnu, ale to opravdu tak za 10 let nejdřív. Ani bych pro žádné dítě neměla podmínky. Studuju VŠ, mám občasné brigády, ale na full time práci nemám při studiu čas, živí mě z většiny rodiče. Přítel studuje v jiném městě a s penězi je na tom podobně. Bydlím na kolejích a doma u rodičů - vlastní bydlení s přítelem zatím nemáme a jsme rádi, když se vidíme a konečně můžeme strávit celý víkend spolu - jen párkrát do roka. Chceš mi tedy říct, že bez dítěte mám prázdný život? Já si naopak myslím, že ho mám až moc plný a nemám čas na svoje záliby tolik co dřív. A po škole? Mám si pořídit dítě? Jak potom dopadnu na trhu práce, když zůstanu doma a nenaberu zkušenosti? A co bydlení? Mám se nechat vydržovat svýma a přítelovýma rodičema? Jo, oni by to utáhli a mají mě rádi, takže by teoreticky nebyl problém, ale k vysávání konta rodičů se nesnížím, už tak je stojím teď dost peněz. Až mi bude 30 začnu teprv přemýšlet jestli si dítě vůbec pořizovat a jestli to opravdu sama chci a jsem schopná mu zajistit kvalitní podmínky k životu. Pokud ne, dítě prostě nebude a tečka. Zatím je mi daleko milejší škola, práce, cestování a čas strávený svobodně s přítelem.

veruna

I dar může být občas břemeno

Mně zase přijde nechutná značná netolerantnost, která se tu začíná objevovat.

Vážně si myslíš, že se dá něcí názor (životní postoj, přesvědčení) zevšeobecnit, vztáhnout na všechny.

Na druhou stranu, planeta je přelidněná... takže nemít děti, u někoho, kdo je nechce, je také svým způsobem zásluha.

Ale prdlačky. My jsme byli zvyklí (píšu v minulém čase, neb těhotná jsem utahaná a po zakouřených barech taky nelítám) chodit ven večer několikrát v týdnu a užívat si se vším všudy, což s dítětem nelze. Neumím si představit, že půjdu do baru a po půlnoci se vrátím ke kojenci načichlá kouřem a přiopilá.

Přesně.

Nezlob se, ale žádné super tělo to není a fér by to bylo, kdybys hodila fotku před a po. Navíc jí nejsou vidět prsa...
Vyjmenuju znova zásadní změny (neplatí u všech, ale u většiny ano):
- rostou prsa (a pak splaskávají) - neopravitelné cvičením, životosprávou (plastika)
- rostou bradavky a dvorce - neopravitelné cvičením, životosprávou (plastika)
- strie - neopravitelné cvičením, životosprávou (ničím, ani plastika)
- povolené břišní svalstvo / rozestupy - někdy neopravitelné cvičením, životosprávou (plastika)
- křečové žíly a hemeroidy - neopravitelné cvičením, životosprávou (chirurgie)
- hormony mohou rozjet problémy s akné (nemyslím obyčejné pupínky, ale vážné kožní onemocnění), s alergiemi, zhoršit současná onemocnění té žney
- část žen má po porodu potíže s močením (úniky), další část se sexuálním životem,
a tak by se dalo pokračovat.

Občas se mi zdá, že některé matky svým způsobem jenom přejí ostatním ženám, aby si to taky zažily a zkusily. Nebudeme si přece nalhávat, že dítě žádná omezení nepřináší a přináší jenom pohodu, klid, radost a "náplň do života".

hanuliska
nevím kolik ti je ,ale pokud studuješ a ani nemáš svoje bydlení ,kariéra v nedohlednu ..tak je přece samozřejmé ,že dítě ve tvém životě ještě nemá místo ,veruna spíše myslela ,ženy s bydlením s dlouholetým přítelem či manželem .,prostě už starší ženy a ne studentky

Psala jsem o tom, co jsem si přečetla z tvého příspěvku (ů) a z toho, jaký na mne udělaly a stále dělají dojem, když si je znova čtu. Teď píšeš o svém dítěti jinak než předtím a píšeš, jak ho vychováváš a maximálně se mu věnuješ. Předtím jsi své vlastní dítě nazývala spratek, což je pro mne nepochopitelné (i kdyby to byla pravda). Jinak jsi mne nepobouřila ničím, jsi mi lhostejná, stejně jako absolutní většina lidí na netu - pouze jsem reagovala na to, co píšeš a jestli jsi to psala s nadsázkou (jak uvádíš nyní), tak jsi tam tu nadsázku měla vyjádřit nebo být prostě smířená s tím, že někdo ji v tom nemusí vidět.

pliska
Je mi 22, ale vadí mi některé řeči - jak si zejm. starší generace myslí, že žena patří k dětem a k plotně, za to bych vraždila. A ani až budu starší, nechci aby mi někdo doporučoval co mám dělat. Přece máme svobodnou volbu, antikoncepci, tak proč být za tu divnou, když mám ráda svůj život a skoro bezstarostné mládí a příliš nečekám změnu svého názoru.

hanuliska

měla jsem na mysli ženu připravenou plodit děti - se vším všudy. Od bydlení, práce až po milujícího, po dítěti toužícího partnera. Ženu, která studuje nebo řeší jakékoliv existenční problémy je blbost tlačit do založení rodiny, ale o tom jsem ani nepsala, tak nevím, proč to tady předhazuješ. Dávala jsem zde jen příklady ze svého okolí, že ani jedna známá nejprve dítě nechtěla a teď jsou doslova z dětí nadšené a ani v jednom případě nezůstalo jen u jednoho dítěte.

Hanuliska- jsi mladá a na rozhodnutí máš času dost. Tady jde spíš řeč o době, kdy už je to "bezstarostné mládí" téměř pryč a rozhodnutí, jestli děti mít nebo ne se pro ženu stává fatální volbou se všemi důsledky.