Žena v domácnosti

anna tak tak

lollo
nechci se válet a nehtíky mám svý. Vlasy si taky barvím sama. Jediný, co jsem si dopřála, tak si prodlouži vlasy minulý pondělí.
Sice mam rada kosmetiku,ale někam chodit, kvůli tomu, to ne.

já nevím, a co je na tom tak dráždivého, když je baba doma, copak všichni musíme žít stejně??....dřív se pracovat muselo, jinak na to byl paragraf, ale máme jiný režim, v zahraničí ženy podnikatelů jsou doma běžně, nikdo na to divně nekouká, naopak, jsou to rodiny z vyšší třídy a tak je na ně pohlíženo a u nás máme pomalu nehezký cejch lemplovství, zahálky a já nevím, čeho ještě....za první republiky to bylo samozřejmé, že paní ředitelová byla v domácnosti, měla služku, chůvu, řidiče, švadlenu a patřilo to k bontonu a společenskému postavení muže...dnes se ženská může realizovat a pokud dělá to, co jí baví, má práci, která jí uspokojuje, něco v ní dokázala, je úspěšná, tak by bylo možná i na škodu, aby kariéru pustila ze zřetele, sice třeba potom doma nestíhá to, co potřebuje, ale zase domácí práce může udělat paní na výpomoc...žijme tak, jak chceme, a nehleďme na ostatní, které žijí jinak,s despektem jen proto, že jsme si ještě na mnohovrstevnaté modely nezvykly a asi dlouho bude trvat, než je přijmeme jako součást normálního života...zajímalo by mne, jestli by se podobné nepěkné hodnocení válejících se ženských objevilo i za dvacet let...i když V. Klaus hned po revoluci říkal, že bude trvat několik generací, než se nám změní myšlení, já mu to nevěřila, říkala jsem si, přizpůsobit se novému jde přece hned, protože já se vždy musela rychle přizpůsobit tomu, co mne potkalo, nějak se tomu postavit a myslet pozitivně a neškrábat se bebíčko a nebulet nad rozlitým mlíkem...

Natýska

Natýska: stará moudra jako že práce šlechtí ducha nejsou výmyslem komunisu a já doufám, že náhled na ně se nezmění. Mimochodem, já v komunismu "žila" jeden rok po narození, takže zase tak infikovaná nejsem.

Už Čapek naznačoval, co se stane s lidma, když za ně práci převeze někdo jiný. Že deformují.

Nicméně styl života máme každý jiný, Romům se taky nechce makat a vypadají šťastně. Ty taky vypadáš šťastně, tak záleží asi na hodnotách toho kterého jedince.

Mimochodem - skutečné hodnoty vznikají prací, často tvrdou prací. To snad nezpochybníš?

Lisa
tak to jsi mladší, než já. Řekla bych ti víc, protože máš dobrý nazory.
Ježíš, tim tě nechci urazit,ale jsi moudrá žena

A práce je pouze to, že člověk chodí někam do zaměstnání a dostává za to peníze?

Tak velkou část práce snad za každého dělá někdo jiný, ne? Dělba práce začala už hodně dávno.

Natýska
Gratuluju k báječnému muži , takových už moc není ....

Lisa A co je tvrdá práce??....práce v kanclu, kde, kdyby ten jedinec nebyl, nic by se nestalo, ráno kafíčko, pokecík, pak práce, sváča, oběd, nějaká pracovní pochůzka, při které se oběhnou butiky - já dělala vždy v kanclu a i za komančů, a někdy tedy tam bylo tam málo práce, že jsme spali na stolech a nebo četli knížky - takže jsem uvítala, když byla možnost pracovat na jiném oddělení na úseku, kde jsem se nezastavila....ale pokud vezmu v úvahu tu první mnou popsanou variantu, tak o tvrdé práci se nedalo hovořit, to jsem toho víc nadělala doma při úklidu a neměla jsem špatné svědomí, že toto někdo platí, ale nebyla to naše vina, prostě jsme neměli vytížení v té kanceláři a nebyli jsme sami, takových tam bylo dost....no a tvrdou práci odváděl můj partner a taky proto můžeme celá rodina žít, tak jak chceme, být spolu a užívat si společný čas....a to není o tom, že jsi narozená později, než já a podle sebe nejsi ovlivněná dobou, ale zas Tě ovlivňuje něco jiného, rodina, kamarádky, kolegové v práci - pokud ještě studuješ, tak spolužáci....promiň, ale trochu z toho vane závist a pohoršení nad tím, co neznáš v reálu, možná z toho trčí ta hesla z éry komunistů, že bez práce nejsou koláče, kdo nepracuje, ať nejí....já jsem taky ve vztahu zapracovala tak, že bych to nazvala těžce vydělaným chlebem, ale to by bylo zbytečné vysvětlovat detailně, když v principu máš odlišný názor....až potkáš někoho, kdo bude zastávat super post a budeš mít s ním vážný vztah a budeš chtít nějak vztah udržet a bude třeba s ním odejít třeba za moře, tak řekni, jak jsi se rozhodla...ono umět se rozhodnout trochu ve svůj neprospěch a dát přednost neporovnatelné kariéře toho druhého, taky není jen plácnutí hadrem o podlahu....

pumpkin Díky, však jsem mu už dnes hlásila, jak jsem ho chválila na omla....

Mikyska

Lisa Skutečné hodnoty se tvoří i kvalitními rodinnými vztahy, já jsem tedy na to pyšná, že máme pěknou rodinu a k té deformaci z toho, že se někomu přenechá práce..ty neznáš pojem diverzifikace činnosti??...a navíc, Ty sama jistě žiješ i díky tomu, že část práce za Tebe dělá někdo jiný, troufnu si říci, že většinu, jinak bys žila možná v prvobytně pospolné společnosti a pěstovala si obilí, lovila zvěř a udržovala oheň, pokud pracuješ, tak si myslím, že tam chodíš hlavně proto, aby jsi měla za co žít, abys měla zač koupit mouku, abys nemusela pěstovat obilí, abys mohla koupit kus kuřete a ne si ho chovat sama a teplo Ti do obydlí asi také dodává nějaká firma, ne??...i toto je přece přenechávání práce jiným a rozhodně netrvrdím, že by Tě to deformovalo....nevím, proč máš tak vyhraněný názor...nebo ráno vstaneš s heslem, pracuj a posílíš mír?....choď do práce, těš se z toho a buď spokojená tak, jak to máš nastavené...jsi na začátku života aktivního a nikdy nevíš, co přijde za pár let...člověk míní a osud mění....

majdalena

Jo, zrovna tato myšlenka se mi honí hlavou, když to tady pročítám. Chodím do práce a že bych si připadala nějak ušlechtilejší?

Je zde zmiňována "lenost" těch, které do práce nechodí. Ovšem jistě se najde i lenoch, který do práce prostě chodit musí, že? Navíc, je rozdíl mezi prací a "chozením do zaměstnání". Mě osobně práce baví, ale nebaví mě chodit do práce a býti "sprdnuta" za pozdní příchod, ačkoli za mě práci nikdo neudělá. Nemohu nezmínit povzdechy některých, rovněž "ušlechtilých," kamarádek, které prostě do práce musí (manžel není až tak schopný, ochotný nebo není žádný) a nezdají se být právě happy ze scénáře - hektické ráno, kdy není skoro čas se nasnídat, učesat ... vypravit děti, běžet na MHD, kde se tlačí s dalšími ušlechtilci , po náročném dni (za většinou menší než průměrnou mzdu) běžet na nákup, domů (případně pro dítě nebo s ním na kroužek), další směna v domácnosti atd. Pěkný zaběhnutý kolotoč. A čas na sebe, své blízké jaksi nezbývá. Myslím, že by svou ušlechtilost rády vyměnily za "nudnou péči o blaho rodinného krbu" a to i za cenu ztráty kapky té své "ušlechtilosti"
Myslím, že je rozdíl, když někdo pracuje pro radost nebo i pro charitu, dejme tomu 4 hodiny denně a jeho příjem není až tak podstatný, než když někdo prostě musí do práce, která navíc stejně nenese kýženou odměnu a ať mi nikdo netvrdí, že výdělek není důležitý. Nevím, mně složenky platí peníze, nikoli má sebezáslužnější práce.

Záleží i na muži. Někteří nesnesou, aby se žena "válela" doma a ačkoli by byl její příjem ani ne desetinový, tudíž takové kapesné, nesnesli by, aby se práce vzdala. Jiní jsou schopni více, než dobře uživi sebe i partnerku, děti a chtějí mít doma pohodu a příjemnou, spokojenou, usměvavou ženu, nikoli vystresovanou, strhanou osobu. Takže tak, co člověk, to názor.

Natýska

Asi tak, viz má poznámka o "chození do zaměstnání"

Maria

tak já mám pocit, že čas nemám a když ano, tak na úkor např. spánku (a ten, jak známo, omlazuje ..)