Žena podnikatele

Tak to je dobře, pak bych tedy zůstala doma, s tím, že bych se do toho pustila... ale být jen ženou v domácnosti je málo a dlouhodobě by ti to lezlo určitě krkem.

ano.... určitě bych ale potřebovala chvíli odpočinout a pak bych se do toho vrhla

Jasně, to chápu, tak hodně štěstí!

Já byla doma dva měsíce a naprosto jsem z toho šílela.. ,,Odpočinutá" jsem byla cca po měsíci a ten další měsíc jsem chodila od ničeho k ničemu, chyběli mi lidi, chyběla mi práce, chyběl mi pravidelný režim dne. Protože i když jsem si řekla, že každý den budu vstávat v osm, tak právě proto, že mě celý den nic nečekalo, tak mě také nic nenutilo z postele vstát.
Za mě - být doma ne!
Prostě si to zkus a uvidíš . Sto žen, sto různých názorů a zkušeností. Musíš si tím sama projít, abys věděla, co ti vyhovuje. Držím palec

takhle, já jsem doma už nějakých skoro 5 let a já se fakt nenudím, režim mám, každý ráno vedu dítko do školky, taky ji musím i vyzvednou atd atd....je tolik věci co se dá dělat a nepotřebuju ani chodit do práce. Samozřejmě, že jsem měla plány, chtěla jsem mít franšízu s kabelkama z Itálie,ale chtěli po nás šílený prachy, takže to teď prostě nepůjde. Já to mám jednodušší v tom, že moje nej kamarádka má taky dítě a taky je doma, takže čas si vyplňujeme dost společně a spíš bych občas řekla, že fakt nestíhááááááám než abych se nudila

jo , ale tady je jeden rozdíl dlouhodobě nezměstnaný jsou ještě většinou flustrovaný z nedostatku peněz , což tady asi nehrozí. Když jsou peníze nemusíš sedět jen doma , můžeš se věnovat čemukoliv , ale je fakt, že se člověk jednou všeho přejí. Záleží na povaze jsou i takové ženy , které se úplně obětují pro rodinu a vyhovuje jim to tak , ale aktivní člověk se začne po nějaké době jaksi nudit.

to je dobrý nápad. Uvidíš sama , zatím si to uživej, ne každý má to štěstí.

No tak ono je i otázka, co člověk doma vlastně dělá. Já než se postarám o dům, o zvířectvo (i když máme jen kocoura a psa), o zatopení, zajdu klasické kolečko pošta - banka - sem tam nákup, tak je dopoledne fuč, do toho nějaké účetnictví, administrativa, velký úklid domu, natakování popř. umytí aut... Rozhodně se teda nenudím
Ale mně to třeba vyhovuje, já když si vzpomenu na ty roky "pracovní" předtím, neměnila bych. O zdraví ani nemluvě, jsem teď v pohodě, žádné nervy, stres a to se na zdravotním stavu chtě-nechtě projeví. Do "klasického" zaměstnání pro mě nemá smysl jít, nehledě na současnou situaci na trhu práce, odpovídající zaměstnání za slušnu mzdu prostě nenajdu.

tak určitě, pokud jsou děti, je to o něčem jiném

Jen pro úplnost bych ještě doplnila frustraci manželek zavřených v satelitním městečku - také mají volnost a peníze, ovšem i u nich je mnoho "ale"...

A třeba o miminku zatím nepřemýšlíte? Nějakou dobu si odpočinout, začít vymýšlet pokojíček pro dítě, navíc by ses mohla všemožnš detoxikovat, jak je to teď před otěhotněním v módě... Odpočatá bys měla i větší šanci otěhotnět a z hlediska, které popisuješ, je to ideální doba. (A schválně to formuluji takto, protože z mnoha jiných hledisek to ideální doba třeba vůbec není).

Je tu ještě jedna věc, o které se tu nikdo nezmínil... Myslím že je moc důležité, abys byla nejdřív vdaná! Ono to sice zní hezky, jak si rozumíte a tak, ale firma je jeho, ty můžeš být rok krásně doma, a pokud by se cokoli stalo, zůstaneš bez prostředků a s dírou v životopise, a to by se ti pak práce sháněla těžko. Myslím že manželství je do určité míry obchod - něco za něco - pokud se s přítelem shodujete v názoru, že muž má zabezpečit ženu a žena se má starat o rodinný krb, tak ok - ale abys to měla legálně podložené! Pokud budete manželé, ty strávíš nějaký čas v domácnosti a pak se rozvedete, bude mít on ze zákona ještě nějakou dobu na tebe vyživovací povinnost, takže bys měla možnost najít si práci a postavit se na vlatní nohy...
Tohle nepodceňuj...

Byla jsem jeden čas v domácnosti a už bych nechtěla, tedy do té doby než budou děti - to je pak něco jiného. Partnerovi jsem také pomáhala s firmou - už to nedělám, našla jsem si svou práci, baví mě a cítím se tak lépe.

Na tvém místě bych si s ním promluvila otevřeně a začala podnikat, když je to tvůj sen

Obecně nemám nic proti tomu zůstat v domácnosti, když někoho baví uklízet a starat se o domácnost. Na druhou stranu si myslím, že chlap může ženu kopnout do zadku vždycky třeba po dvaceti letech - a mít v životopisu, jak jsem dvacet let vytírala, stlala postele, uklízela a vařila - to je tedy opravdu málo. Pohybuju se v celkem v movité společnosti a slečny a ženy většinou normálně pracují nebo podnikají, pokud nejsou zrovna na MD. Chrání tím sebe. Předmanželská smlouva to může trochu "pojistit", ale né každý muž ji podepíše v takovém znění, jak by ženě vyhovovalo a né pokaždé je průběh rozvodu předvídatelný.

Ženy jež nejsou vdané a jsou v domácnosti podle mě riskují. Až se na ně muž vykašle a to může udělat i ten nejspolehlivější, budou muset radikálně změnit životní styl, hledat si práci s praxí uklízečky a to třeba ve 40 letech atd. Ale je to každého věc.

Toto také chápu...

taky to tak cítím... to zdraví

Děkuji za příspěvek... potěšil... je pravda, že potřebuji odpočinout a o miminku už mluvím, plánujeme příští rok to zkusit. Docela máš pravdu, nějakou dobu si prostě odpočitnout.... já totiž vůbec už nevím a nějak nemůžu jsem z tý práce úplně hotová myslím si, že když to takto nahodím příteli a promluvím si s ním, že mě pochopí? Včera jsem i uvažovala, že bych si i teď ten rok dodělala angličtinu individuální kurz. Nebylo by to vůbec špatný. Co myslíte? Já totiž nevím stále jak mám příteli říci co mě trápí.... včera jsme se tak nějak škádlili a já jsem se ho jen tak zeptala, zda by měl možnosti, zda by mi splnil co chci... on že ano ale zálěží samozřejmě že co... ale na to jsem mu už neodpověděla a dost ho mrzí, že jsem mu své tajemství neřekla.... takže se na to budu dnes chystat mu to povědět, jelikož já jinak před ním žádná tajemství nemám... ale mám takový zvláštní pocit, bojím se, že mě nepochopí

To je zajímavé.... svatbu plánujeme příští rok... ale my to myslíme vážně už delší dobu... a mně nejde o životopis.... začala bych podnikat kdyby něco... i tak to je můj sen.... takže životopis fakt neřeším... myslím si, že kdybych byla doma, byla bych stejnak stále jako na firmě.... takže toto mě netrápí.... Jsem z rodiny podnikatele.... nechci to brát nějak to.... ale prostě já takovýhle věci zas tak neřeším, i když ano... teď bych si chtěla prostě odpočinout, dodělat třeba jazyk a pak plánovat už miminko a mezi tím začít pomalu to podnikání, až budou děti větší abych měla to, co mě baví.... myslíte že jsem prdlá? :/