Žena podnikatele

Můj sen je podnikat sama za sebe, ne nějaký velký příjmy, prostě aby mě něco bavilo a něco jsem z toho měla i jako kdybych byla někde na HPP. Ale přítel by mi pomohl do začátku podnikání mého, takže bych to měla bez nějakých problému. Není pravda, že bych tam byla od rána do večera..... nemám v úmyslu dělat nějaké služby jako kosmetiku atd. Chci být doma ale nechci tam být jen tak. Ale něco svého samozřejmě.

přesně tak to myslím

Tak to je dobrý hihi

Podle mě je určitě důležitý zůstat alespoň trochu nezávislá na platu partnera. V okolí jsem se setkala s tím, jak muž opustil kvůli milence po dvaceti letech svou ženu, která na něm byla absolutně finančně závislá. Nemusím asi vysvětlovat, jak na tom byla špatně po rozvodu. Samozřejmě to nikomu nepřeji, jen říkám, že i takové věci se dějí a je lepší mít jakousi "jistotu"- třeba v zaměstnání.

ano, s tím souhlasím. Ale dělat to co mě baví. Já si myslím, že ženy podnikatelů to mají ohodně těžší..... milenky se mají spíš dobře... :/

Ahoj, jsem doma od léta 2009 a nestěžuji si. Mám to jiné jen v tom, že přítel pracuje v zahraničí.

Reaguji na LaArleta:

nejdříve jsem pracovala jako každý jiný, poté jsem byla několik let doma (manželovo přání) a starala se o domácnost o manžela jak bych to jinak řekla udržovala jsem domácí oheń ovšem jelikož jsem aktivní člověk začalo se mi to po několika letech dost zajídat, nyní zase pracuji , ale ne u manžela a jsem spokojená dokonce trávím v práci hodně času , kolikrát víc než manžel
Jinak pokud jsem byla doma můj běžný režim denní byl vyspinkat, uklidit , uvařit , nákupy, zařizovala jsem co bylo potřeba, věnovala jsem se sobě , nehtíky, solárko, masáže , kafíčka s přáteli atd. A na konci dne jsem se usmívala na mažela , když se vrátil domů z práce Takže kdybych to měla celkově shrnout, taková dobře placená služka se spoustou času pro sebe
Jinak pokud jde o peníze , ikdyž jsem byla v uvozovkách bez příjmů , nikdy jsem o peníze škemrat nemusela u nás je kasa společná a nikdy mi manžel ani nenaznačil něco ve stylu ty jsi doma tak budeš poslouchat a nemáš nárok na nic. proto jsem nikdy neměla pocit, že jsem na něm závislá a nesoběstačná.

Člověk má dělat to, co v určitou chvíli uzná za vhodný ...pokud chceš být doma, tak zůstaň a buď ti to bude vyhovovat nebo nebude a najdeš si nějakou práci jinou. Vždyt když nejde o život, jde o *** a kdyby si ted měla přemýšlet co bude za 20 let ..jo, dobře chápu, že musíš myslet na budoucnost, ale co by člověk z toho života měl, kdyby se jen strachoval tím "co kdyby"
Užívej si života, do práce můžeš jít kdykoliv

[cituji=mikkýsek]

děkuji za příspěvek.... Je vidět, že to někde je tak a někde onak...... ale asi bych byla přece jen radši doma, starala se o ten domácí oheň a sama měla časem něco pro sebe menší butik nebo tak. Určitě bych nechtěla být jenom doma to určitě ne.........

Reaguji na LaArleta:
Já jsem takto doma už několik let a jsem spokojená. Samozřejmě pomáhám partnerovi s administrativou a účetnictvím, ale to čítá - když už - pár hodin denně. Než jsem se stala "ženou v domácnosti", pracovala jsem 16 hodin denně, obstarávala několik firem, od cestovní kanceláře po reklamní agenturu. Byla jsem tak neskutečně unavená a vyplivlá, že už jsem nemohla dál. U nás ta změna vyšla ze zdravotních problémů, které jsem kvůli stresu měla..

Nemám to také ze stresu? Jelikož mě baví být ve firmě.... to ano, jsem živá a mám svým způsobem nastarost kolem 20 lidí ve firmě.... poslední dobou ale jsem hrozně unavená nic se mi nechce, venku svítí sluníčko a já si říkám, když už jsem u počítače tak to dodělám tak co......... atd atd a pak nestíhám... jsem z toho na prášky.... jak to mám řešit s partnerem?

Reaguji na LaArleta: pokud můžu napsat svůj názor, tak bych doma nebyla, ono tě to strašně odřízne od světa, od lidí a dlouhodobě to je jen špatně. Člověku ten kontakt se světem chybí. A jen starání o domácnost, nákupy a zařizování všeho kolem nemůže nikoho dlouhodobě naplňovat.

Minimálně bych si našla aspoň někde poloviční úvazek, abych měla režim, ráno vstát, někam jet, být s lidma....

Ona představa být doma je lákavá, ale člověka to přestane brzo bavit. Stačí mi, když si vzpomenu na zkouškové, kdy jsem byla zalezlá doma, v teplákách, s drdolem na hlavě a už mi z toho brzo hrabalo.
Nebo zkus třeba také nějaké podnikání nebo něco, co by tě bavilo a naplňovalo. Ale být jen doma, to se brzo zblázníš. Máš výhodu v tom, že nemusíš honit každou korunu, tak se můžeš pustit do něčeho, co třeba není tolik výdělečně, ale co by tě bavilo, třeba něco vyrábět, dělat vizážistku...já nevím, cokoli k čemu máš bližší vztah než k firmě přítele.

Ale věř mi, že jinak začneš hrozně upadat, když budeš jen doma. Stačí se podívat na dlouhodobě nezaměstnané, on ten kontakt a režim prostě neskutečně chybí.

s tím souhlasím vlastní podnikání co mě bude bavit.......

Reaguji na LaArleta: a máš už nějaký nápad?

ano