Závislost na jídle

Reaguji na panda08:
To je úplně jako já . Před rokem jsem jedla jen zdravě, úplně jsem se do toho vložila a dost zhubla, ale pak se to zas nějak zlomilo a od té doby to jde zas z kopce a nedokážu se donutit, aby to bylo jako dřív..

Zdravím , měla jsem to samé, postupně jsem si začalo uvědomovat, že pokud budu pokračovat v tom, jak se stravuji, mému tělu to rozhodně neprospěje a moje váha bude vyšší a vyšší Všechno jde, když se chce! Chce to úplně změnit jídelníček a rozložit si porce na 4x - 5x denně.. a hlavně nevynechávat snídani a pohybovat se! Pokud aspoň měsíc vydržíš, uvidíš, že už to pak půjde čím dál tím víc a tvoje tělo ti bude dlužníkem

Reaguji na panda08:
Tak to ti vlastně závidím, protože já se sebou spokojená nejsem a svou současnou postavu beru pořád jen jako přechodnou , jako že tak to nebude pořád, že jednou zhubnu, ale bojím se, aby to někdy bylo, protože nejsem absolutně schopná se k tomu přinutit a když už začnu, je to za chvíli zase v háji..

Hlavně to chce být sama se sebou spokojená , když jsem zhublaa začla jsem na sobě vidět i ty nejmenší pokroky, začala jsem se mít i více ráda a o to přeci jde .. chce to velkou motivaci a pokud vydržíš, výsledek se určitě dostaví a především to děláš přeci hlavně pro sebe.

Tak se hlásím do klubu. Tohle téma jsem taky chtěla založit, ptž mám taky pocit, že jsem závislá na jídle. Mám to přesně tak, jak píšete, neustále myslím na jídlo, kdy co budu jíst, neustále něco uzobávám, občas se přejím. Poslední dobou ulítávám na sladkém a těstovinách, dřív jsem to tak hrozný neměla. Taky nejsem tlustá, "jen" oplácaná, chtěla bych zhubnout pár kg, jenže to vydržím pár dní a je to nanovo. Já prostě miluju jídlo!

mám ten samý problém taky furt přemýšlím, co budu jíst. Jím i když nemám hlad ( Připadám si jako ten pán ze Slavnosti sněženek čas 1:38 http://www.youtube.com/watch?v=YazP00gYb-Q

Tak tohle téma mě docela nadchlo holky....už jsem si myslela, že je to jen můj problém! U mne už to trvá docela dlouho....něco dojím a už myslím na to, co jiného si dám! A když se "snažím" hubnout, tak se najím cca ve 12 a pak jen čekám až budou 3, abych si zas něco dala....fakt nemoc

Jo měsíc, to je docela oříšek. Já to nikdy nevydržím ani tři dny!

Taky často přemýšlím nad jídlem, jím ráda, ale umím se ovládat.
Jako závislost na jídle jde podle mě označit spíše to, když dokáže někdo spořádat např. 10 hamburgerů najednou a nemá dost. Symptomy jsou popsány např. tady v angličtině: http://foodaddicts.org/quiz.html
Podle mě začne teď hodně lidí tuhle novou nemoc "závislost na jídle" používat jako výmluvu k tomu, aby mohli jíst více. Jelikož oni za to přece nemůžou, vždyť jsou nemocní. Tak stejně jako když se řeklo, že extistuje závislost na sexu a nevěrníci se pak taky najednou měli na co vymluvit.
A co to způsobí? Více záletníků a více obézních.

Uplně přesně to samé jsem měla taky cca před měsícem..začalo to nevinně sušenkama a pokračovalo to naprostým přejídáním hlavně jsem ulítavala na tom, že jsem si koupila nějaké dortíčky v Paul, zalezla s nimi do postele a jedla do té doby, než jsem se nemohla ani pohnout, jakmile se to trochu strávilo, všechno jsem dojedla
No díky bohu jsem si uvědomila, že se takle se svojí hubenou postavou určitě rychle rozloučím.. no a taky těch peněz co jsem utratila za jeden den! Vždycky jsem si jenom prohlédla regály s buchtičkama a šla, tehdy mi bylo fakt do breku ale teď na nic takového ani nemám chuť jak jsem si odvykla

No v první řadě si musíme každý uvědomit, že všichni jsme závislí na jídle, jako každý živý tvor. Takže pokud máš prostě jen občas chutě, je to normální, ale potom jsou tu opravdu lidé, co na jídlo myslí pořád. Byl o tom snad i nějaký dokument v televizi. Ti lidé jsou opravdu zoufalí, jedí i přes to, že hlad nemají, jedí dokonce tak hodně, že se z toho klidně i pozvrací, ale stejně nepřestanou. Pokud se tedy obáváš, že jsi závislá(i když takhle je to podle mého špatně řečeno), tak se zkus zamyslet, jestli jen prostě nemáš chutě a potom s tím zkus něco udělat. jestli opravdu pořád myslíš na jídlo a opravdu ti to ovlivňuje život, tak bych zašla za tím psychologem

Já to měla taky, ale když sem jedla samý nezdravý věci bylo to horší. Mám to pořád akorát sem ty nezdravý vyměnila za zdravý a docela sem i něco zhubla

Já jsem měla např. v kuchyni krabičku se sladkostmi.. a vždycky když mě honila mlsná, prostě jsem otevřela krabičku a něco si z ní vzala.. to samé platilo s ledničkou. Krabičku jsem nahradila ovocem, a do ledničky kupovala jen ty věci o kterých jsem věděla, že tam patří.Jinak chuť na sladké je způsobena rozkolísanou hladinou cukru v krvi, takže jíst potraviny s nízkým glykemickým indexem a sytící schopností ( hodně vlákniny) A když už máte chutě.. dejte si raději hrst oříšků nebo jogurt s ovocem

Mám to stejné,miluju sladké,slané nemusím to jím celkem málo ale když vidím sušenky,dortíky tak si nemohu pomoct.Je to jako mor.Vše do sebe nahážu,ne proto,že bych měla třeba chut,hlad ale prostě proto,že to tam tak leží...pak mám výčitky svědomí,řeknu si "a to bylo naposled".Vytráví mi a jedu od znova...pěkně už mi z toho naskakují kilečka - zatím "jen" 2 kg ale i to je moc,před létem