Vztah s mladším mužem

Reaguji na rozmery:

předně mysli na sebe a na svoje děti a pak myysli na nějakého chlapa

pokud jsi z nějakého vztahu odešla, měla jsi důvod, a ten může být jakýkovliv

nikdy nejsi zodpovědná za život někoho jiného , a tím více nejsi zodpovědná za život nějakého svého partnera, ať toho minulého nebo toho současného

určitě jsi tomu minulému říkala, co ti vadí a on měl určitě čas na to, aby to odstranil a třeba se choval jinak

podívej, jsi mladá ženská, a pokud začněš jiný život s jiným partnerem v jiném městě - je to tvoje rozhodnutí

a pokud ti chce být oporou, minimálně ze začátku, opravdu zvaž, co je pro tebe a tvé děti nejlepší

máš děti a nějaké bývalé, tak víš, že nikdy takky nic nemusí být věčně, a jak se číká, ani láska k jedné slečně

jediné, co by nebylo dobře, vázat se na jednoho nebo na druhého

jsem na tom podobně..na jedné straně manžel ( finanční zázemí lepší) ,jsme spolu 24 let...děti už jsou dospělé, k němu cítím lítost, zvyk ? ...je pravdou, že doma pomáhal, snažil se..ale vytáčela mě jeho apatičnost, probíhali dost hádky, i když přiznávám, že více z mé strany...vadilo mi na něm už snad úpně všechno..jeho zlozvyky...už i jak míchal lžičkou kafe...Takže po příchodu domů jsem měla po 10 minutách po náladě a nebavilo mě ani nic doma dělat..po s.e.x.stránce mě už nepřitahuje...ale je hodnej, snažil se..čím víc se snažil, tím víc mě to odrazovalo a lezlo na nervy...nevím co se mezi námi stalo.......Na druhé straně muž ( 32) finanční zázemí horší, ale ne, že bychom nepřežili) o 10 let mladší než já,galantní, pracovitý,všímavý... vím, že mě miluje, udělá pro mě vše co si přeju i nepřeju, má to v hlavě srovnané...Nikdy jsem takovou lásku od nikoho necítila.( ale někdy mám pocit, že mě tou láskou zadusí, nevím jestli to je vyhrocení tím, že se mnou chce být a ted nemůže)....chce být se mnou..i já ho miluju... ALE !! pořád nevím, rozhoduju se , poradí mi někdo ??

Já trochu oživím téma svým problémem - mám přítele, je o šest a půl roku mladší, jsme spolu necelé 4 měsíce, náš vztah byl krásný, takový, jaký jsem si přála, plný lásky, pohody, nemusela jsem na něj nic hrát, sám se zajímal, kdy mám čas, chtěl mě vídat, dělal si na mě čas, psal mi smsky, říkal, že je to mezi námi vážné, že doufá, že spolu budeme dlouho, neměla jsem důvod nevěřit... Ale poslední 3 týdny to jde mílovými kroky do háje, až jsme si včera řekli konec. On se ted nachází v docela zásadní životní změně a to nástup do práce. Říká, že ho ta práce změnila. Je furt unavený, prý mu přijde, že čas hrozně letí a on nic nestíhá. Začaly mu asi chybět koníčky, hlavně jeden velký a ten je docela časově náročný... A ted neví, co chce. Oba to prý vidíme asi jinak, asi je opravdu moc mladej, málo samostatnej (jeho slova). Miluje mě, ale nechce mi prý už ubližovat. Takový řeči mám teda nejradši.
Já bych ráda věděla, jestli jste se dostaly taky s Vaším mladším přítelem do podobné situace, kdy najednou nevěděl, co by. Nevím, jak se k němu mám chovat, jestli dělat trochu mrtvýho brouka, nebo mu říct, že teda ok, necháme tomu volný průběh, když budeš chtít, ozvi se, sejdeme se? Já ale nechci, aby to zůstalo jen takové volné, já chci vztah se vším všudy, tak, jak to bylo dřív, tak nevím, jestli je tohle řešení...

Reaguji na Kollyasek:
Tak záleží, kolik vám je, ale jestli je on po škole, a nikdy předtím pravidelně do práce nechodil, je to pro něj asi zásadní změna.
Mám taky mladšího přítele, sice jen o velmi málo, ale mladší je,. A taky je pořád unavený, nevyspalý (a taky hypochondr), občas mám dojem, že ač jsem starší o necelé 2 roky, supluju mu mámu brrr.

To právě taky nechci, nejsem holka na telefon, a větu typu "dáme si pauzu" chápu po svém, vím, jak se v takových případech chovám já, takže si dokážu představit tu druhou stranu...

Reaguji na hyena 02:

Nechodil, no. Baví ho to, ale hodně vysiluje.
Taky nejsem holka na telefon

Dovolím si rozvířit téma ... rýsuje se taky vztah ona sice vdaná, děti, ale s manželem jen bydleji protože nemá kde spát .... ja svobodný a o 8 roku mladší, problém je, že se oba bojíme ,ona reakce moji rodiny a okolí já zas toho ,že je starší ...mám obavu,že jsi prostě nebudu stíhat , jaký na to máte názor? Píšu to sem protože moji kamarádi mi samozdřejmě nic špatnýho neřeknou a potřeboval bych opravdu poradit

Reaguji na jirkaaa24: Ahoj...tak já jsem zastáncem názoru,že věkové rozdíly mezi partnery jsou dneska už přežitek.Ve svém okolí mám několik případů,kdy model mladší muž-starší žena může perfektně a šťastně fungovat,a jedná se většinou už o delší,časem prověřené vztahy.A nezřídka si žena přivedla do takového vztahu dítě...Já ale cítím z tvého příspěvku obavy.Sám píšeš,že se bojíš že jí nebudeš stíhat,to nechápu... a také toho,že je ona starší...mohu se zeptat proč??Pokud jen z důvodu věkového rozdílu,tak bych to neřešila,věk je jen číslo a pokud si rozumíte,milujete se,není v podstatě ani co řešit...Spíše je asi třeba si uvědomit,jestli se cítíš dostatečně vyzrálý pro takový vztah..mimo jiné jestli jsi schopen a ochoten přijmout fakt,že děti nejsou tvé vlastní,že třeba časem budeš-pokud tedy počítáš s tím,že by z toho mohl být vážný,trvalý vztah-spolu se ženou o ně pečovat,vychovávat je,vytvoříš jim zázemí..Možná prostě nejsi na tohle zatím připravený,a proto máš obavy.Možná jen z kroku do neznáma....(jéé ale jak já ti v tomhle rozumím,ale to je mimo mísu...)
Každopádně vím,že je to těžká situace,a upřímně řečeno netuším,jak vážné to mezi vámi je,ale teď si musíš sám-bez jakéhokoliv ohledu na názory kamarádů a všech ostatních-ujasnit,co a jak vlastně chceš...Srovnej si vše v hlavě,a jdi za tím..Přeju Ti,aby si se rozhodl správně,hodně štěstí!!