Vztah kuřáka a nekuřáka

Ono taky záleží na kvalitě toho života, je lepší umřít hned, než se trápit několik let nebo být na dýchacích přístrojích.

A rakovina plic není rozhodně jediná nemoc, která kuřákovi hrozí-jsou to hlavně kardiovaskulární onemocnění (a to je nejčastější příčina úmrtí u nás).

Nemám ráda kouření ale i přesto jsem s přítelem kuřákem. Takovou dobu jsem s ním ale vydržela jen proto, že mě svým kouřením neobtěžuje. Když spolu jedeme v autě, tak prostě nekouří anebo se mě galantně zeptá, jestli by mi to třeba nevadilo. Doma chodí kouřit před barák a když někam jdeme, vždy se snaží kouřit tak aby na mě ten kouř nešel. Je sice kuřák, ale taky prý nemá rád když je doma zakouřeno nebo když někdo vedle něj kouří a kouř jde na něj, což mi přijde docela zvláštní. Jsem ale hrozně ráda jak galantní ke mě je...

Ale určitě bych jí s tou cigaretou neřekla, že jí to sluší

Laky bych ani za kuřačku nepovažovala, nicméně je dáno geneticky jaký máme předpoklad a sklon k rakovině. Bohužel toto riziko rapidně zvyšujeme - vším co bylo napsáno a kouřením to ještě znásobujeme...Jsem kuřák, ale argumentace - je tolik škodlivejch věcí, tak co řešit kouření ? Sama jsem se starala o 3 blízké lidi, kteří odešli předčasně a mladí - věřte, že všichni v této situaci litují, že mohli riziko min. snížit a to tím, že by nekouřili..Bohužel tu šanci už neměli
A´t se nám to líbí, nebo ne - kuřáci mají o 70% častější výskyt rakoviny ( proti nekuřákům ) infarktů atd.atd. A ignorovat tuto informaci nelze.
Jsem kuřák, ale rozhodně nehledám výmluvy a omluvy proto, že kouřím. Vím, že za to mohu pouze a pouze já a kouřit nechci.

Taky jsem měla kamarádku, která sportovala a nikdy nekouřila a zemřela na rakovinu plic, ale to bohužel není argumet.
Existuje odborný výraz - tzv."Churchilův syndrom", člověk, který kouří a pije o sto šest umírá ve vysokém věku, ale bohužel nikdo z nás nevíme dopředu zda tzv."Churchilovým syndromem" trpíme...

Ale kdo si chce kazit zdraví ( stejně jako to dělám já ), nechť si ho kazí, ale souhlasím s tím, že to nesmí obtěžovat okolí...Naprosto souhlasím s kuřáckýma a nekuřáckýma restauracema - nekuřák má možnost jít jinam, kde mu nikdo nedýchá jed pod nos..Stejně tak kuřák může jít do své a vypalovat...Zákazem kouření na zastávkách atd...

Pro zajímavost v Kalifornii se už nesmí kouřit NIKDE - dokonce ani v autě. Jediné místo kde si zapálíte je doma. A kuřáci jsou pomalu, ale jistě degradováni a je na ně pohlíženo skrz prsty...Kuřáctví se opravdu šouplo do škatulky, kam také patří - oficiální drogová závislost.

No tak od těch snad ani ohleduplnost neočekává nikdo.

Přesně, doslova - a ten můj je taky gentleman Přítel si cigarety balí a má to obvykle spojeno s nějakou zajímavou příležitostí, společností kamarádů a podobně - takže když s nimi tráví čas od času večer při klábosení a popíjení, padne cigaret dost, na druhou stranu pak k němu přijedu na víkend a tři dny si nedá ani jednu... Taky jsem si říkala, že "s kuřákem nikdy!", ale když on mi to holt prvních pár měsíců neřekl... ? Jak říkala dadabus a další holky, nejsem jeho máma, abych mu něco zakazovala, sám moc dobře ví, že cigareta není zrovna zdrojem potřebných vitamínů, ale když jsem si po cca šesti měsících vztahu stěžovala tátovi (bývalému kuřákovi), že milý můj kouří a co s tím mám dělat (inu, bylo mi sedmnáct... ) , zeptal se: "A kolik jich vykouří?" - "Průměrně tak deset..."- "Denně?" - "Ne, týdně..." - "No, tak to nedělej vůbec nic." ... a měl pravdu

Když jsem s přítelem před 6-ti lety začínala, tak jsem kouřili oba. Přítel kouřil krabičku denně, já mnohem míň. Přítel už víc jak 2 roky nekouří, jsem za to ráda, protože docela smrděl a mě to vadilo (jak sobecké, že?) a ze mě se stal příležitostný kuřák. Zapálím si když piju, na akcích nebo když jsem s kuřákem. Sama na cigárko prostě nejdu. Co vyloženě nesnáším, jsou slečny či paní s kočárem a v ruce cigáro, to jse prostě na přesdržku.

holky a nevadí vám líbat se s kuřákem, když jste samy nekuřačky? já si to jen představím a je mi špatně... a to kouří celá rodina, jen já jsem zatím držák....

Reaguji na redzac:
Nevím, čím to, ale mě to dokonce nějak přitažlivě voní - ale příteli bych to nepřiznala A možná je to taky tím, že si, jak jsem psala, ty cigarety balí, čili používá jiný tabák, nevím - protože když si dá někdy "normální", koupenou cigaretu, smrdí mi to...

V době, kdy jsem nekouřila mi to vadilo a to hodně... Když kouřím ,tak to tak necítím i když to cítit je...

Reaguji na Bruce78:
mě by třeba zajímalo,proč s tím člověk vůbec začne?...a že mu to tak zachutná...jak sem psala už předtím byla sem příležitostný kuřák,ale bylo mi z toho špatně točila se mi hlava...začla sem se potit a měla sem akorát zkaženou náladu...no a včera sem se dívala na youtube na videa-a už je z příležitostného kuřáka-nekuřák

Myslím, že je to individuální. Já osobně jsem začala ve dvaceti a to naprosto náhodu - bylo mi nabídnuto a prostě mi to zůstalo... Takže z blbosti.

Každopádně jsem věčná bojovnice a nekouřila jsem 5 měsíců a teď 11 měsíců, ale bohužel stačí jedna, dvě a už to jede...Taky mám velký problém s manželem, který je opravdu silný kuřák a i když je v momentě kdy jsem v ,,odvykačce ,, tolerantní, tak kouří...Kdyby nekouřil myslím, že bych měla vyhráno Ale ani tak to nevzdávám, neb nechci smrdět, kazit si zdraví a být otrokem...atd.atd... bohužel momentálně nejsem připravená...je třeba se pevně rozhodnout, mám to vyzkoušené - pouze chtít a táhnout to nejde...Pak se člověk strašně trápí a stejně dřív, nebo později selže..V hlavě se to prostě musí otočit a pevně se rozhodnout

Reaguji na Bruce78: a oba s manželem byste naráz přestat nechtěli? Takhle samostatně to třeba nepůjde...víš, že byste se mohli podpořit...oba.... třeba by to bylo lepší. On nechce přestat?

To, už tu taky bylo, ale bohužel....On je chytrej chlap, takže argumenty chápe, ale pouze v rovině teorie...V praxi mu to nejde Když na toto téma zabrousíme, je mu to nepříjemné a až tohle, až tamto - spousta výmluv, proč né zrovna teď...já za dobu co jsem nekouřila jsem ušetřila 40 tis. ani to nebyla motivace O zdraví jsme mluvili tisíckrát, jak jsem psala byl i přímo u toho, když se se mnou staral o blízké nemocné ( silné kuřáky ) a bylo to fakt smutné..Zkoušela jsem kde co včetně debat o děcku, co by na to říkal, kdybych otěhotněla a pálila jednu za druhou, neb jsem tak silnej kuřák, že prostě se na mě nemůže zlobit, ale nemůžu přestat...prostě nic
Ale je pravda, že když já nekouřím je opravdu tolerantní a jak již bylo napsáno hodně spolupracuje a ,, alespoň,, tím jeho počet cigeret zredukuju..Nicméně se stále točíme v bludném kruhu..
Pro mě by to pochopitelně byla ideální situace, kdyby jsme s tím sekli oba, ale k tomu jsem skeptická ..
Ale nechci se tím nechat pohltit a psychicky se na svůj další den D připravuji a půjdu do toho...

já jsem asi čuně, ale mě to i "chutná"...možná je to tím, že jsem dřív taky kouřila...

jinak já jsem opravdu moc ráda, že jsem to donutila přítele omezit a dohoda je, že pokud se někdy v budoucnu rozhodneme mít mimi, tak to hází do koše a cigáro už nikdy neuvidí ani z dálky... Samozřejmé je, že nekouří, když je mi špatně, když jím, když jdu spát a povinně si hlídá větrání.