Vztah kuřáka a nekuřáka

Když jsem se seznámila s mým přítelem tak nekouřil. Oba jsme na to měli stejný názor, že je to hnusný...Jenže po dvou letech chození se dal dohromady se svou bývalou kapelou, kde byli samý kuřáci. No asi víte jak to dopadlo Málem jsme se kvůli tomu i rozešli, protože já jsem mu dělala scény. Prostě jsem nechtěla chlapa smradlavýho kuřáka! Do té doby to byl můj "pan dokonalý" a najednou taková změna Nakonec jsem to začala tolerovat, hádky ustaly a je nám spolu dobře. Občas si neodpustím nějakou poznámku to je fakt, ale už kvůli tomu nevyšiluju. Pořád mě to trápí, ten smrad, tolik peněz, jeho zdraví! Párkrát se snažil přestat, ale nešlo to. Když si nezapálí tak je z něho nervní cholerik Já mu ale stále držím pěsti a věřím že to jednou zvládne...

Přítel kouří a jak to vypadá nehodlá s tím přestat. Můj názor na kouření zná, a proto přede mnou nekouří. Nesnáším ten smrad

Kuřáci jsme oba - já jsem přestala kouřit a nekouřila jsem 11 měsíců. musím říct, že to bylo krušných 11 měsíců. Kdo přestal kouřit a žije s kuřákem ví o čem mluvím...
Manžel byl hodně solidární ( nekouříme doma - chodíme ven ), přede mnou nekouřil, když přišel domu ihned zamířil do koupelny, oblečení hodil do špíny, dal si sprchu a vyčistil si zuby..Bohužel nos nekuřáka i tak ten hnus cejtí...Nebylo to ideální - v hospodě se trápil ( bylo to vidět,ale držel )...
Na konec jsem při dovolené se třema kuřáma, kdy na manžovi bylo vidět jak trpí povolila...Je to hloupé, ale nejsnadnější řešení...Kouříme zase oba ( 4 měsíce ) a já se vnitřně připavuji na další boj. Už vím, že to umím, ale člověk na to musí být vnitřně připraven a rozhodnut a to bohužel zatím nejsem...Ale vím, že jeden den se vzbudím a zase s tím seknu...

Manžel mluví o tom, že by přestat chtěl, ale bohužel snad jen pouze, kdyby mu dal někdo tabletku a on po ní prostě nekouřil.. Je to hodně těžké, on je velice silný kuřák a přikazovat nemá smysl...
Pravda je, že pro mě jako abstinující kuřačku to vedle něj bylo nesmírně těžké...A to už jsem si myslela jak mám vahráno

Každopádně jeden z mnoha argumentů bylo pochopitelně zdraví - jed taky dobrovolně nevypijeme, že ? Ale cigeretama si dobrovolně, nenápadně přidáváme hřebíček do rakvičky. O tom, že jsme otroci bílé tyčinky, snad netřeba ani mluvit - nekouříme protože chceme ( výmluva kuřáka ), ale protože musíme..Kdyby to tak nebylo, pak s tím kdykoliv sekneme...Penize ? Za rok jsem našetřila na dovču v Maroko - to bylo překvapení a neveřícné pohledy...Atd.atd.

Takže jako manželce silného kuřáka je pro mě snažší žit s cigeretou, ale kouřit nechci a opět budu bojovat..Ale nekuřák žijící s kuřákem je silnej člověk, protože to skutečně šíleně obtěžuje..A dnes už dokážu pochopit lidi, kteří se kvůli tomu i dokážou rozejít..Možná se to zdá jako přehnané, ale věřte, že to graduje a leze to na nervy, partner vám smrdí, nechcete líbat popelník, on odmítá spolupracovat, snažit se...A už to jede...

I když to kuřáci neradi slyší je to droga, jako každá jiná..Bohužel nenápadná a společensky přijatelnější, nicméně to nic nemělní na tom, že je to droga..Kdejakého alkoholika, či fe´táka lidi dokážou odsoudit bez mrknutí oka, ale odvykačka je daleko těžší, než u cigeret..A i tak to do sebe cpeme...

Tak,když to po sobě čtu - nafackovala bych si ! Musím to zakopat - udělám asi pohřeb své krabičce co mám doma

protože nekouřím, ale s kuřákama se stýkám - základní pravidlo - u mě doma jedině na balkoně, oni byli zpavidla ( partneři, známí ) naučeni u sebe doma kouřit jenom v kuchyni

kouř mi vadí jen z jednoho jediného důvodu - smrdím po něm, vlasy, kůže, oblečení - takže po návštěvě - př. od rodičů - šup se dezinfikovat do vany a do pračky

restaurace vyhledávám spíš nekuřácké, popř takové, kde je dostatečné odvětrávání

Já bych kuřáka vedle sebe nesnesla, ten smrad nemám ráda, vadí mi to i na zastávkách, nebo když jdu na akci a přijdu domů a smrdí mi vlasy, oblečení...fuj.

ještě jsem si vzpoměla na výrok jedné mojí kamarádky - silné kuřačky, která začínala mít vztah - s relativně použitelným chlapem - on jí začal líbat, přestal a řekl jí - doslovná citace - jdi si vypucovat zuby, je to, jako bych líbal popelník -

Kuřáka bych nesnesla. Nejen, že bych se o něj bála zdravotně, ale je to i dost sobecké, přece jen ty svinstva co vdechuje, pak taky vydechuje, a já si zdraví ničit nenechám. Bývalý kouřil, kvůli mně přestal, ale pak začal tajně a mě tvrdil, že nekouří, samozřejmě jsem to poznala, takže když smrděl moc, tak spal v jiné místnosti. Jeho máma i táta kouřili celý život, máma toho nechala a táta ne, klidně kouří před ní, což mi přijde dost sobecké. A vždy kouřili, i když jsem tam byla na návštěvě, což mi vadilo natolik, že jsem tam omezila návštěvy na minimum.

Taky bych nemohla chodit s člověkem, který je prosáklý pravidelným kouřením. I kdyby tam byly dobrá chemie mezi náma, tohle by ji zabilo. Zajímavá věc k povšimutí je, že ten nekuřák je téměř vždy žena. To chlap nekuřák, ten by s kuřačkou ani nechodil !! jen 1 takový pár znám, ale jinak fakt ne.

Reaguji na mufallo:
Mě právě začal i jinak vonět, teda smrdět, člověk je tím tak načuchlej, že prostě má pak i jinou tělesnou vůni.
Jo to mi taky řekl, že i když kouřil, tak že by kuřačku nechtěl.

Kdo kvůli druhému přestal, tak to má být, vztah mu za to stál

I když kouřil, kuřačku by nechtěl? No to je mi pěkný názor... No vlastně, ani smradlavej bezdomovec jistě nic nemá proti čistým šatům, že?

Jojo, myslím, že plno lidí, hlavně chlapů dělá věci, které by mu u protějšku vadili.

Myslím, že to není pravidlo! Já sama kouřím (sice málo, jen když se jdem bavit, sedí se, pije atd.) a partnerovi to vůbec nevadí, nikdy neřekl půl slova. On je sice člověk velice tolerantní, ale myslím, že je plno jiných mužů kteří to nevidí jako problém. Jinak nesnáším kouření doma, na zastávkách a nechápu kuřáky, kteří si zapálí v okruhu lidí, kteří nekouří! Je to zlozvyk, takže se snažím své okolí obtěžovat co nemíň to jde a pokud to situace nedovolí, nezapálím si!

Souhlas

Reaguji na Ivčáááá:
Takových jako ty moc není. Co mě dost šokovalo bylo, když jsem byla teď na dvou srazech, a na jednom kouřili u těhotné holky a na druhém dokonce před dětmi, v uzavřené místnosti.

Mě kouření dokonce tak odpuzuje, že když vím že někdo kouří ( a obvykle to z něj cítit je), tak ani žádná chemie nevznikne...Asi nějaký pud sebezáchovy, protože žití s kuřákem by mě zabilo.....

Tak to oceňuji . takových kuřáků znám fakt málo........