Věřící + ateista?

tirafa
Já se s ní o tom nehádám ani nijak nediskutuji, ona má na prvním místě víru, prostě se pousměju a myslím si svoje, pokud teda nezasahuje tam kam nemá.

Je mi líto, že jsi tak ironická. Já také nikomu neberu jeho přesvědčení a ani se nikomu nevysmívám. Jen chci dodat, že to jsou fakta, to je historie! Já jsem si to nevymyslela.

To jsi upřímná, že nechceš něco udělat jen tak, pro klid v rodině.

A stím smilstvem plně souhlasím. Navíc pokud člověk jakiu dobu např. fakt hřeší a pak se nechá pokřtít tak jako najednou je neviný, bez hříchu? -Nehci nikoho urazit, ale toto je pěkná blbost.

to má spousta náboženství, že sex až po svatbě, jestli to spíš nemělo fungovat jako ochrana toho, nechytnout nějakou tu chorobu, nebo předejít případnému těhotenství před svatbou jako ochrana toho, zajistit dětem oba dva rodiče - v té době byl otec živitel, a tudíž otec zajišťoval rodině zdroj obživy. - Tedy to nesesmilníš bych brala jako formu ochrany před pohlavními nemocemi, a zajištěním jakés takés úrovné pro narozené děti.
Což je v dnešní době tak trochu za vodou

Ani nevíš, jak Ti rozumím. Nejhorší je, že 99% tzv. křesťanských názorů ze kterých se staly kritéria pro přijetí druhého člověka, nemyslím do církve, ale obecně přijetí, jakože toho člověka přijímám se vším všudy, vycházejí z mylných a špatných představ a interpretací.

Pro klid v rodině můžu dělat určité věci, ale tohle přesahuje moje přesvědčení, nevidím žádný důvod(snad jen ten klid )

V tomhle mi taky mluvíš z duše, hele:muž ublíží ženě (stluče ji, je jí nevěrný a ona se dozví), ona má šrám na duši,muž jde ke zpovědi, odmodlí otčenáš-hle a je čistý, Bůh mu odpustil...sakra ale co ta žena, která to nese v sobě?? On neublížil Bohu, ale člověku, své ženě, které právě před Bohem slíbil věrnost a tak.To mi taky přijde divné a i pro tohle tam nechci-myslím přihlásit se křestem k církvi. On

Jasan, tak mělo to své opodstatnění kdysi v těch dobách, kdy to vznikalo. Kdo si to všakl vymyslel? Člověk, nikolv Bůh! Církev zakazuje prezervativy, hormonální antikoncepci, ale ten posun ve všem je tak velký, že teď už jsou její názory jaksi opravdu mimo....

Bohužel o těch faktech ne každý ví, jinak každému přeji jeho víru, bo si myslím, že každý by měl v něco věřit, a není opravdu důležité, co je to za náboženství.

Po celá staletí šlo všem různým králům, panovníkum, politikům o získání moci nad ostatním světem, mít moc ekonomickou, politickou, čímž se nechci nikoho dotknout, ale mimo Hittlera křesťanství v tomto směru hrálo dost vysokou roli.

Je dobré věřit v Boha - ať už má jakékoliv jméno, dodržovat to svoje desatero, které je téměř ve všech náboženstvích a víceméně se jedná shodné nebo podobné záležitosti.

To je naprostá pravda. Už jsem to psala na různých diskuzích, že víra je záležitost srdce a vlastního poznání, nikoli věc církve se všemi jejími zcestnými dogmaty.

To jsi napsala moc hezky.

no jistě, taky proto, aby si kluk musel vzít hollku, kterou mu rodičové vybrali, přece by nezhřešil a nezamiloval se do jiné, se kterou by třeba počal to nemanželské dítě, pak by ho dotyčná rodiči vybraná nevěsta nechctěla, a jí už by taky nikdo nechtě, bo by přišla do řečí, že si měla brát toho, co si začal s jinou a ještě s ní počal - tedy zase peníze, postavení

No vysmívat se dá čemukoli. Já se nevysmívám ničemu, co se náboženství týče. Raději.

A ještě něco: nelíbí se mi křesťanství a církve, protože člověka zastrašují, je to vina, jsme viník, pokud nebudu taková a maková, nedostanu se do království nebeského k Bohu...ale ale, tak pokud mne sem Bůh poslal, tak je mu šumák, jestli jsme v církvi nebo ne, asi je důležité, jak ten žiivot žiju, kolik radosti a lásky rozdám, jak se budu k druhým chovat a tak... Každý z nás se asi v těžkých chvílích obrací k Bohu, ať už zvednutím očí k nebi, nabo myšlenkou, ale ten Bůh je v podstatě všude, doma, venku, v lese, u vody, to je ta příroda a vše, co je kolem nás....kostel k tomu, ybych se spojila se svým prapůvodem, opravdu nepotřebuju. Taky se mi víc líbí východní filozofie....

Nádherná myšlenka, taky mi mluví ze srdce!

tkanicka
Něco jsem Ti stáhla z internetu.

Židovské Velikonoce (Pesach)

Jako významné a již nábožensky organizované svátky se Velikonoce objevily poprvé u Židů. Byly to svátky přesnic (pascha; hebrejsky pesach = přejití, ušetření) slavené na památku vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Připomínalo se jimi Hospodinovo milosrdenství, když při hubení prvorozenců v Egyptě přešel domy Židů, které byly označeny krví beránka. Svátky se slavily vždy čtrnáctého dne měsíce nisanu.

Křesťanské velikonoce

Pro pravidelně praktikující křesťany jsou Velikonoce slavností vzkříšení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve a patří k nejstarším svátkům vůbec. Na počátku našeho letopočtu byl o Velkém pátku ukřižován Ježíš Kristus, Spasitel lidstva, a v noci ze soboty na neděli pak vstal z mrtvých. Tato noc se proto nazývá Velkou nocí. A protože křesťané věří v posmrtný život, zvěstuje se v tuto dobu, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí.

Pohanské Velikonoce

Pro většinu Čechů zůstávají Velikonoce původními pohanskými svátky jara a plodnosti, které slavili už staří Slované a Germáni. Jsou oslavou jarní rovnodennosti (slunovratu), zániku zimy a vítáním jara, kdy se země probouzí k životu a pole čekají na své zúrodnění. Jako připomínka návratu stěhovavých ptáků z jihu se dříve pekly takzvaní ptáčci – uzlíky

Odkud název Velikonoce?

Název Velikonoce je odvozen od Velké noci, kdy ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Avšak žádný ze zachovaných historických pramenů neudává přesné datum. Tradice klade neděli po "Velké noci" na první jarní úplněk, kdy slaví svůj velký svátek Pesach i Židé.

Protože je to tady zvyk a je šumák, jestli to pojme židovsky, křesťansky nebo pohansky, je to určitý symbol něčeho (dosaď si kdo chceš jak chceš ) a je to přece hezké, jak vánoce, tak velikonoce...tak proč ne?