Těhotná měsíc po augmentaci

Holky mají pravdu, věk na to máš a přítel se určitě umoudří. Říkáš, že je ten pravý. Pokud ano, pochopí to. Když půjdeš na potrat, tak to bude konec vztahu. Myslím, že už to mezi vámi nebude ono. Drž se!

skuša
..to že jste spolu "jen"půl roku bych neřešila.Nezáleží na tom jak jste dlouho spolu,ale jakej máte vztah a jestli se máte rádiLidé se přece rozchází i když jsou třeba spolu 5,10let.
Mám kamarádku a ta otěhotněla v tu nejmíň vhodnou dobu-s bývalým manželem se rozváděla,neměla kde bydlet as přítelem byla JEN 1měsíc.Ale rozhodla se,že to dítě chce a to i za cenu že na to bude sama.Samozřejmě byli všeci v šoku a rozhodně to nebylo vůbec jednoduché.Navíc si tím hodně zkomplikovala rozvod.Ale rozhodně toho nelituje.Přitel si ji vzal,mají nádhernou holčičku,klape jim to a už jsou spolu skoro tři roky.A můžu říct,že tak se starat chlapa o dítě,jsem ještě neviděla
Dokážu si představit,že musíš být pod hrozným tlakem.Ale zkuste to s přítelem ještě promyslet,nic není tak hrozný jak se na první pohled zdá.Určitě by jste to zvládliale pamatuj,že svoje rozhodnutí-potrat už nebudeš moct vzít zpět.A i kdyby se přítel s tebou rozešel,tak by ti určitě pomohli rodiče,nebyla bys na to sama...
Tak hodně štěstíčka,ať už se rozhodneš jakkoliv

skuša
Ahoj pridam sa aj.Mam 23 a trojročneho syna s priatelom s kt som bola 4 roky po porode ma nechal naála som si dalšieho kt berie mojho syna ako svojeho s kt som pred rokom otehotnela kedže sme mali krizu vo vztahu a ja trochu zdravotne problemy tak som kvoli nemu šla na potrat povedala som ze ako nahle sa vratim z nemocnice už ho nechcem vidiet ja som nemala narkozu ale tabletku to dieta mi padlo doma do WC aj s pupočnou šnurou poviem ti ze radšej budem mat 10 deti ako vyčitky svedomia čo samozrejme mam a mimochodom s partnerom mi to aj utvrdilo vztah snazime sa o druhe ale nikdy si neodpustim ze tomu malemu som nedala šancu

Skušo, tak jakpak jsi na tom? Rozhodla ses?..

SÚHLAS! Pre mňa by ten chlap prestal spĺňať predpoklady celoživotného partnera.

skuša, držím palce, aby si sa rozhodla tak, aby si to neskôr neľutovala, nech je to akékoľvek rozhodnutie.

já mám v tomhle jasno,žádný chlap na světě by mi už nestál za to si nechat vzít miminko,které sama chci..nikde není totiž psáno,že ten chlap pak s vámi bude do konce života..vím,o čem mluvím,zažila jsem to a není den,kdy bych na to nemyslela,je to ta největší bolest,co v sobě nosím a to už dvě milovaný dětičky mám..stále počítám,kolik by mu bylo,jak by vypadalo..je to nekonečný příběh..rozmysli si to dobře,už to není miniinter.,je už velké,vlastně téměř hotové Tvé dětátko..Hodně síly a štěstí..

Laky
Omlouvám se,ale Laky je chytrá jak radio.Nejsem věřící a neodsuzuji potraty,jsou situace,kdy je prostě život ku..a atd.,ale že BO dětí můžeš mít..miminko v 9.týdnu už není pár buněk,rozhodování je mnohem horší,asi jsi neviděla dokument němý výkřik,kde je natočen potrat uvnitř..

...........je to plod...mimino je až se narodí.
Tady většinou radí "naivní náctky" nebo bezdětné holky.
Mě je to celkem jedno,v občance jí nemám...třeba si na mě někdy dotyčná vzpomene.
Každopádně jí držím palce ať tak či tak.

No,jak myslíš..Mně je 30 a mám děti 2,jak jste na tom vy ostatní?

Laky
ty si ale bez chrbtovej kosti baba

dastien
nejsem,ale vím moc dobře co to je mít děcko a znám jeho nároky....čím je starší,tím je to nákladnější a bez partnera,který se taky stará by to bylo náročné.
Mám jen asi jinak poskládané priority a nemám ráda náhody....a především dítě by mělo být tak nějak plánované.Když vidíš,jak různě poškozená děcka se můžou narodit,tak tím víc by to mělo být hlídané a plánované....to není hračka,ale závazek na celý život.

Laky
ja som ostala sama s malým ked som mala 21 a zvladam to

dastien
ok....je ještě maličký...náš syn je 18ti letý,má před sebou ještě dva roku placené střední školy,asi pak nějakou vysokou.Malé dítě má malé nároky....pak už je to horší.

Nemá smysl se dohadovat, každý máme jinak postavené hodnoty a priority. Jasně že dítě znamená zvýšené finanční nároky, ale to je tak vždycky ať už s partnerem a nebo bez. Je ale otázka jakou oporou do budoucna by vůbec takový partner byl, když už teď o svoje vlastní dítě nestojí.
Nikoho neodsuzuju, ale při představě že bych to dítě chtěla, si neumím představit jak bych mohla dál žít s chlapem který by mi k takovému rozhodnutí dotlačil, to teda fakt ne. Já uznávám právo ženy se rozhodnout, ale svobodně a je to zase jenom žena která by měla říct konečné rozhodnutí a pokud jí má chlap rád tak by to měl respektovat.

Laky: promiň že to tak napíšu, ale za mámu bych tě teda nechtěla! Ty lituješ toho že máš dítě? Že za něj platíš? Štve tě že chodí do školy a studuje? Vadí ti, že ač má placenou školu, bude jednou moct dělat to co ho baví a ne sedět v Tescu za kasou kde si na něj za pár korun každý otevře pusu?! Jak můžeš říct že si může udělat dětí kolik bude chtít?! Ty nepoužíváš rozum?! Mám kamarádku která se snažila 5 let se svým manželem otěhotnět a vím jaké to pro ní bylo strašné když po každém umělém oplodnění se radovala že bude mít miminko a nikdy se to nepodařilo a když teď vidím jak se raduje že jim schválili adopci, když vidím s jakou láskou se na miminko těší i když nebude její biologické tak mám radost i za ní, to štěstí co má v očích se nedá k ničemu přirovnat. Ty podle mě patříš k těm ženám který jdou klidně na potrat a nic si z toho nedělají, život jde dál, podle mě by sis šla klidně z nemocnice a přemýšlela nad tím co si koupíš k obědu a neměla bys vůbec žádný výčitky svědomí. Takovýhle lidi jako jsi ty asi v životě nepochopím a radši snad ani nechci, jen ti můžu říct že jsi pěknej sobec, lidi jako ty by snad ani radši děti neměli mít!