Stres a přes veškerou snahu nezvládání školy

Já jsem v prváku a ve stresu jsem úplně moc....Mamka se mi odstěhovala do ciziny, jsem pouze s přítelem a dvěmi psy a jednou kočkou....Do toho mám ještě stresy s přítelem, který mě s.re. Absolutně nestíhám nic....Na pondělí se mám naučit asi 240 stránek a to jsem ještě ani nezačala....A navíc mě ta škola nebaví, tak ani moc nemám chuť se něco učit

Reaguji na Farmacy:
Chápu, že ted ti to asi připadá jako hrůzná situacew, ale věř mi, že i kdyby sis musela rok ke studiu přidat, tak se svět nezboří a i kdyby tě za to rodiče nějak tepali, tak se na to zapomene než školu doděláš...
Jestli jsi na farmačce, tak to je pekelná škola, nesrovnávej se se sourozencem nebo spolužáky, i já takový měla, štvali mně, ale nenaděláš nic
I já měla semestr, který se nedařil a nedařil a nedařil, to má asi dost lidí, tak si říkej ,že bude líp a časem se budeš tomu období smát a děkovat bohu, že to je za tebou
Hodně štěstí, Verča

Souhlasím s Verča11 normálně bych se sveřila rodičům a řekla jim jak to vidíš.. Ať si vás pak porovnávají jak chtějí, ty můžeš být lepší zase v něčem jiném než sourozenec . Jinak já jsem teď v prvním ročníků a také nezvládám takže nejsi sama ty už máš aspoň ten prvák za sebou

Souhlasím s holkama, rodičům se v klidu svěř, uleví se ti Je fakt, že já letos o testech ve škole doma vůbec nemluvím, alespoň se mamka tak nevyptává a mě to tolik nestresuje (přeci jenom znám svojí maminku ). Hlavně se tolik nestresuj a normálně se v klidu vyspi, z pár zkažených testů se přeci svět nezboří .. (jestli jsem to dobře pochopila z tvého předchozího tématu, tak jsme na stejné škole, ve stejném ročníku - a určitě nejsi sama, kdo se s tím takhle pere, já letos statistiku asi rovnou vzdávám a co teprv ti chudáci,co si přenášej třeba dva předměty z prváku )

Reaguji na Farmacy: Úplně tě chápu. Já studuji Bc. už pátým rokem, dodělávám si jen ty nejhorší předměty a ačkoliv jsem se na vše připravovala velmi poctivě, tak jsem přesto jeden předmět neudělala. Bohužel není oprava a tak po pěti letech musím Bc. skončit. Naši mě chápou, vědí že jsem si vybrala velmi těžkou vysokou školu. Horší to je s babičkou a dědou, ty mi školu financují a nevím jak jim vysvětlím, že prostě ani po těch pěti letech nemám Bc. Nejhorší je, že oni mě srovnávají se svým synem, který měl dvě VŠ...

Reaguji na anngirl: Takže si nepodáš znovu přihlášku, nenecháš si uznat předměty co máš a nezkusíš to znova? Já se právě bojim, že se mi to taky nepovede, protože pro mě ty předměty nemají hlavu ani patu a příjde mi, že ty nároky co na nás kladou jsou přehnané nevim jak to psychicky zvládnout že se mi nedaří. Jsem hodně citlivej, málo sebevědomej a hodně cílevědomej člověk a takovýhle situace nevím jak zvládat pořád jen břečím a trápim se tim, ikdyž vím, že tím nepomůžu ale nevím už co proto víc dělat...

Reaguji na Farmacy: Nejspíše nepodám. Od příštího roku se nám neuznávají předměty, které jsou hodnoceny známkou E a D, a jelikož těchto známek mám nejvíce, tak bych musela opakovat celé studium na což nemám nervy... Říkám si, že titul není vše, zdraví je přednější.

Reaguji na Farmacy:
Rozhodně bych nevěřila těm, kteří říkají, že se neučí nebo si to jen 2x přečetly....to je hloupost....pokud nejde o opravdu vyjímečně nadané lidi..... Další věc možná by to chtělo nachvilku vypnout, odregovat se a hlavně se pořádně vyspat....a dál nechápu proč se stydíš o tom mluvit s rodiči....vůbec se s nikým nesrovnávej ani se sourozencem...to je největší chyba. Myslím, že by se ti ulevilo kdyby jsi mamce řekla co tě tíží a trápí....Popřemýšlej o tom...nevím jak jinak ti poradit. VŠ je prostě boj...jaký máš vůbec obor jestli to není tajné?

Reaguji na tarabell: Já vím, že bych o tom asi měla mluvit ale nemam na to sílu, vždy když na to pomyslim tak se rozbrečim a naši mě i znaj takovou, že vše jsem viděla na začátku černě, říkala jak to nezvládnu a pak se to vždy nějak podařilo, takže už mě spíš berou s rezervou a když za nima přijdu tak to stejně podle mého názoru budou brát s rezervou a říkat si v duchu ,,vždyť ta naše holka to stejně udělá,, a přitom ani neví jak je to studium těžký a že některý věci prostě mi nejdou natlouct do hlavy když jim nerozumim nevím, jak jim to mam říct aby to co říkam brali vážně, protože už opravdu nevím co víc pro to studium udělat Studuji školu zaměřenou na ekonomii, ikdyž pro někoho kdo třeba studuje medicínu to zní jako ,,lehká,,škola tak to tak opravdu není, statistika, operační výzku, daně atd. nejsou opravdu sranda a už né s učitelema, který si myslí že každý musí být rozený statistik, matematik atd...

Reaguji na Klariska1241: Na pondělí 240 stránek? Jak to chceš stihnout prosím tě? To bych neriskovala ani já a to na učení dost kašlu

Jinak pro zakladatelku:
Nedá se ještě změnit škola, obor? Vybrat si něco, co by ti víc šlo, čemu bys víc rozuměla? Já takhle přešla na jiný obor a jsem spokojená. I když učit se musíš všude. Sestra má ekonomii jen v jednom semestru a taky z toho byla na prášky. Neumím si představit to studovat tři roky.
Anebo co doučování? Protože ona jiná rada opravdu není. Pokud nad tím sedíš celé dny a neustále to nejde přes beškerou snahu, viděla bych to opravdu na změnu oboru. Studium nemá být sebevražda

Reaguji na Farmacy:
Já tě chápu ale jde o to, že tobě samotné by se ulevilo kdyby jsi to nedržela v sobě. I já jsem si prošla tím co popisuješ a určitě jsem nebyla jediná ani poslední....stres, hodně zkoušek, období kdy to prostě nejde....Je to opravdu náročné.
Když se setkám s názorem, že vysoká je pohoda, kam člověk nemusí, když nechce...má spoustu volna a 4 měsíce prázdnin tak bych "vraždila" to může říci člověk, který vysokou školu viděl jen z chodníku.....sám nikdy nestudoval ani jeho rodina....což tak většinou bývá.
Co třeba nějaké doučování od některého spolužáka, kamaráda....? A platí co jsem psala s nikým se nesrovnávej, odreaguj se....dej si od toho chvilku pokoj a nevěř lidem co říkaj, že se nemusí učit....i kdyby tak ty prostě musíš....Zaměř se sama na sebe....a sestra má uplně jiný obor nebo i jinou školu...ta by ti nemohla poradit nebo pomoci s učením na ty zápočty?

Reaguji na tarabell: Děkuju moc za podporu já doučování právě scháněla už na začátku semestru ale ač se to bude znát jako lež tak jsem OPRAVDU nikoho nesehnala, ptala jsem se ve vyšších ročníkách i spolužáků a nikdo buď si nechtěl udělat čas a nebo tomu taky nerozumněl, takže jsem se musela spolehnout sama na sebe a na to co najdu třeba na internetu. Zkoušim pořád hledat, ale zatím marně

Ahojky...mam to samé....som v tretiaku na farmácii....a je to teda dosť o hubu...koženkový zadok, žiadny kamaráti len škola a škola.... s priateľom sa vídam len o weekendoch a aj to len v noci lebo cez deň sa učím... Bežne mám skúšky typu: Organika- 720 stranová kniha plná vzorcov a reakcií...tam teda biflovanie nepomôže.....
Najhoršie je to,že podporu nemám ani u rodičov, pretože mama je učiteľka a keď domov dôjdem s Ečkom ,je zle...nikto ale nevidií to, že z anatómie som potrebovala 75% len nato ečko...pričom na každej inej škole by to bolo už C....
Bežne robím zápočty na 3x alebo aj skúšky...ale vieš ako sa hovorí, ťažko na cvičisku, ľahko na bojisku..... tak prajem pevné nervy a veľa síl... hlavne to nevzdávaj!