Spolu bydlení s partnerem, platby, hypotéka - dík za rady ; - )

No prostě jak dojde na peníze není to jednoduche.

Samozřejmě Ale nenapadlo mne vyloženě si říct o "dej mi půlku za něco, co není tvoje" . Navíc, pokaždé to byl chlap, se ženskou jsem ještě zatím jako s partnerkou nebydlela , takže jsem jej mileráda nechala zaplatit vše, co chtěl - ono, když chlap chce, tak zaplatí

K tomu, co z hypotéky kdo v případě rozchodu vydyndá : v případě, že není svatba, tak leda kulový. V případě svatby a pak rozvodu náleží manželce polovina částky splátky hypotéky za každý měsíc trvání manželství, protože v době trvání manželství se hypotéka, ač psaná pouze na jednoho z partnerů, splácela ze společného jmění.

tak tady si snad na slovíčka hrát nemusíme, prostě jsi ho zkrouhla o pulku hypošky a energii, jen jsi to hezky zaobalila.

To s tou splátkou po svatbě mi nedošlo, zajímává informace.

Stačí si přečist pár deníčku tady a představa, že kupuji a prodávám byt každých 5 let mě děsí

Ono když je dnes trend dělat věci obráceně, že se se svatbou otálí až bůhví do kdy, nejdřív je všechno ostatní (děti, koupě bydlení), tak se pak řeší takovéto složité otázky. Kdyby se lidi nejdříve vzali, tak je potom všechno jasnější, co se vlastnictví bydlení týče. Jenže chlapi se k tomu ženění dnes obecně většinou moc nemají Málokdo dnes chce mít nějaké vážnější závazky k někomu druhému a to je možná trochu problém...

Jj, kolega si takto naběhl - koupil byt na hyp., našel si slečnu, oženil se, za tři roky se rozvedli, děti neměli, všechno platil on, problémy tak nějak nečekal... - a najednou dup, přišel papír, že jeho ex po něm žádá skoro dvěstě tisíc z výše zmiňovaných důvodů. Soud prohrál a dodnes splácí jak hypotéku, tak bývalou

Reaguji na panda08: Já jsem se na to dívala zase z té stránky, že v manželství by toto bylo právě jednodušší - vše na půl. Když jsou ti lidé nesezdaní, tak se vše složitě dokazuje a ty tahanice jsou složitější... Na druhou stranu když se manželé na výši majetku podíleli výrazně nerovnoměrným dílem, tak potom manželství nahrává vyžírkům (ať už je to žena nebo muž) Takže se pak na jednu stranu nelze divit mužům, že nespěchají do chomoutu Ono asi všechno má svoje... Peníze dělají a vždycky budou dělat mezi lidmi zlou krev, bohužel i mezi partnery...

No v dnešní době prodat byt je bohužel velice ztrátový projekt, takže zisk nehrozí Co před osmi lety stálo skoro dva mega, to dnes prodáš tak za třetinu ....

Asi tak

Panda08: Takže očividně jde jen o to, aby on, když se se mnou rzejde za trest nic nedostal! protože jak píšeš..obojí peníze přijdou cizímu člověku. Expřítel si s nima zaplatí kus bytu a pronajímatel asi dovolenou..nebo svojí hypotéku na nějakou vilku. Ale pronajímatel si to zaslouží víc, protože se "Se mnou ten parchant nerozešel"...
Vážně mi to přijde na hlavu...
to je přesně to, co mě napadlo po přečtení pár příspěvků tady. Podle mě tady v tom je zakopaný pes.

Pořád to zbytečně překrucuješ, takhle to primárně myšleno vůbec nebylo, ale tak budiž. Ono možná, až si jednou nabiješ pusu (což ti teda rozhodně nepřeju), pochopíš

přečetla jsem si celou diskuzi, koukám, že to mnohé rozohnilo, takové emoce jsem v tom nečekala...

pro pořádek dodám info - bydlím teď stále ještě v domě který patří naší rodině ale nevyužíval se , platím tam pouze režie, protože se zároveň starám o údržbu a rekonstrukce v domě a platím je ze svého, režie mě měsíčně vychází na 4000,-, náklady jako rekonstrukce apod. se pohybují výše, než tato částka....

s partnerem jsem se prozatím dohodla na následujícím - jelikož jeho hypo měsíčně dělá 12000,- a režie 4 000,- plus budu do práce mít o 20 km navíc oproti nynějšku, tak budu zatím příspívat čtvrtkou splácení hypo, pokud spolu vydržíme více jak 5 měsíců bydlet a nepodělá se to, já se finančně dám do normálu v té době a budu schopna mu příspívat i více, ale jde o to, že díky náhlým výdajům na opravy auta, které vlastním si nemohu dovolit v nynější finanční situaci se vydat tzv. z peněz když mám možnost bydlet v levnějším a "vlastním" a šetřit si na zlé časy...jde samozřejmě i o princip, že nemám nutnost stěhovat se do dražšího bydlení, pouze chceme pokročit ve vztahu dále a bydlet spolu...a dle mého názoru už možná finančně nezvládá vše poplatit ze svého, proto se mu hodí varianta "dej půlku"...

no to by mě děsilo....I jako do budoucna, kdybyste se vzali. Rodina by neměla mít náklady tak vysoke (byt, jídlo, energie ), aby je v případě nezaměstnanosti, urazu, atd mohl platit jen jeden partner a to I ten s nižšímy příjmy, nebo budete muset mít velkou finanční rezervu, na pokrytí těhle věci, aspon na rok.

Reaguji na Siiri: to je právě to, já si taky umim na sebe nabalit hypo a leasing a úvěry..to umí každej hlupák....ale další věc je, kterou asi někteří lidé v tu chvíli neřeší, je, co když přijde člověk o příjem, nebo se něco přihodí, kdo to zaplatí, aby nepřišel o to co tak usilovně platí...nerada bych aby to jednou padlo celé na mě, když mu nevyjdou finance...a v podstatě mi to nepřímo sám potvrdil, že se teď nedařilo, ale to je to, s čím měl počítat...a to za něj já v budoucnu nevyřeším ...

Přijde mi naprosto nesmyslné, abys mu platila napůl hypotéku. Kdyby byl byt jeho a nevázla na něm hypotéka, přece bys mu taky neplatila nájem, ne?

Pokud se chceš hodně nutně podílet, na vše bych měla papíry, smlouvy a potvrzení o platbách..kdyby něco, abys to z něj vyrazila při rozchodu.

Ale tady zase může on říct - jen byt je tvůj, proč mám platit za rekonstrukce. Co dostanu, když se rozejdeme, ale ty z mých peněz budeš mít zrekonstruovaný byt? A je to to samý, akorát obráceně.