Sourozenci Vašich partnerů

U něj je to nejspíš ovlivněné tím, že má jenom jí.

Tak bych jí v klidu řekla, že jsme o tom mluvili a že přítel s mým názorem/postojem souhlasí - což je pravda (a jeho o obsahu rozhovoru poté informovala). On proti ní do přímého střetu podle mě nepůjde, ale dal ti volnou ruku Nebála bych se jí tolik, je to jen člověk....

spíš saň

Vycházím s nimi skvěle. Celá jeho rodina je úžasná.

Přítel má bratra, se kterým si rozumím, je fajn, mám ho ráda, lepšího si asi přát nemůžu.
Ale abych tě uklidnila, minulý týden se nám stala fakt šílená situace, leželi jsme s přítelem ráno v posteli a jeho brácha šel do vinohradu a oslovil mě omylem jménem přítelovy bývalé (naše jména jsou ve zdrobnělině podobná) myslela jsem, že mě trefí, ale hrozně hezky se mi večer omluvil

Taky tak, jsem za to moc šťastná

No můj přítel má 2 sourozence. A oba jsou příšerní Ne, že bych byla rozmazlený jedináček, mám bratra, ale ten je normální. Je chytrý a studuje vysokou, zatímco sourozenci od přítele nemají žádné cíle. Jeho bratrovi je 19 a šel na nástavbu s maturitou, aby nemusel pracovat. Doma nic nedělá a furt řve. Sestře bude 12, neumí poznávat hodiny, neumí si odemknout a hraje si s panenkama. A navíc, jako bonus, s ní přítel sdílí pokoj.

ona je postižená? Dyť hodiny se snad učej už v 1. třídě né?

Tak přesně tak to je i u mě! Přítel má sestru, ze začátku nejlepší kamarádka, ale později se ukázalo. že to byla jen přetvářka a po sléze otočila proti mě. Celkem jsem se v ní zklamala, protože jsem myslela, že bychom spolu mohly dobře vycházet. Přítel i jeho sestra bydlí pořád s rodiči a jsem ráda, když není doma. Je to taková zvláštní holka, nemám si s ní už co říct po předešlé zkušenosti, tak se maximálně pozdravíme a tím to končí. Když jsou u přítele všichni doma, přeju si, ať z tama co nejdřív zmizíme, není mi to příjemné.

Reaguji na Ellenuschka: No je ehm, "postižená" Její obvyklá věta je "JE TO MŮJ ŽIVOT!" po které následuje hysterický záchvat pláče, takže už se s ní ani nikdo nesnaží nic učit. Mamka s ní napíše úkoly ve stylu, že jí přítel nadiktuje výsledky a pak si jde hrát za barák na hřiště..

Reaguji na Nattalka:
tak to je taky blbý, že tam vlastně takhle bydlí. My máme s přítelem bydlení jinde, ale ona za ním/námi/psy chodí každý den. Je to ubíjející, jelikož je to opravdu každý den bez vyjímky, nikdy se nestane, že by jí bylo špatně, musela někam odjet, měla jinou práci nebo cokoliv. Prostě každý den. Když je její manžel doma, tak jezdí s ní, ale ten mi nevadí, ten se do ničeho nemontuje. Kdežto ona má snahu se tam o vše starat a do všeho mluvit. Povinné návštěvy u nich již naštěstí máme za sebou, to jsem si vybulela, že takto tedy ne.

kristepane, naskakuje mi husí kůže, když si takový dítě představim. Být to moje dcera, tak ji řežu od rána do večera, tohle si přeci nesmí dovolit!

Můj přítel má o tři roky staršího bráchu, který má za sebou poměrně divokou minulost, ale dneska je to super chlap do nepohody. Mají spolu skvělý vztah a já bych svého "šváru" označila jako dobrého kamaráda. Každá akce s ním stojí fakt za to a když je potřeba pomoct (s čímkoliv), neváhá sedat do auta a jede...totéž platí i o nás v jeho případě.

Pak má ještě o dvanáct let mladší ségru a ta je taky docela v pohodě - nicméně je mezi námi docela velký věkový rozdíl, takže společné názory zatím nemáme .
Dřív mi lezla trochu na nervy, protože je vychovávaná defacto jako rozmachanej jedináček, ale za poslední tři čtyři roky se docela vyklidnila a je to v cajku.
Společný mejdany se sourozencema mýho přítele a jejich drahýma polovičkama řadím mezi ty nejpovedenější
A vlastně - jsem ráda, že "je máme"

Taky mi to tak přijde, jakobych jí vadila. O jeho matce nemluvím. Ty dvě jsou naprosto to samé a bohužel musím souhlasit....

V některých rodinách to slušně opravdu nejde. Když s nima jednáš slušně a mile, ještě tě odpálkují a vůbec to nepochopí....takže nic jiného mnohdy nezbývá..někdo má hold delší vedení.

Tak to mi něco připomíná...nechodíš náhodou s mým přítelem?? To je demence takové chování, já už se tomu fakt jenom směju.... Přijde mi, že to dělá schválně přede mnou, aby mě naštvala! Někdy opravdu přemýšlím, kdo z nás je jeho přítelkyně!

Teď jak jsem si na to vzpomněla jsem se zase rozčílila. Jak jsme si kdysi ještě dávno psaly, ona mě prudila, tak jsem jí napsala, ať se laskavě stará o sebe a na to mi napsala, že kdyby mi měla napsat všechno, co jí na mě vadí, tak je to na hodně dlouho Ach jo! Pak jsem s ní myslím ještě řešila něco na fb, byl tam nějaký spor, tak jsem si ji všude smazala, nasadila styl ignore a od té doby je klid. Ale taky si vzpomínám, že nastalo pár situací, kdy jsem stála mezi partnerem já a jeho sestra a on se zastal vždycky jí. To mě hrozně zamrzelo a zároveň naštvalo, ale říkám, to už je delší doba, teď se neřešíme.

Není to o žárlení, ale o tom přístupu a jako promiň, ale když vidíš, že to dělá uplně naschvál před tebou, jinak ne, tak komu by to nevadilo, že se ti plazí po příteli zrovna když jsi u nich, že ho kouše, škádlí, pusinkuje, hladí, pořád mu něco dělá a hlavně abych to viděla! Nebo ho přede mnou oslovuje miláčku, volá si ho do sprchy, aby jí přinesl krém, lehá si na něho, když vidí, že se s ním chci rozloučit, ale jaksi kvůli ní nemůžu, tak prostě odejdu, když někam jdeme tak mu říká: Kam mi zase odcházíš? A kdy se mi vrátíš? A jako největší extrém mi přijde to, že jdou spolu do sauny (vyjímka), samozřejmě uplně nazí, ona se před ním převléká, chodí si doma v průsvitném tričku bez podprsenky a tak bych mohla klidně pokračovat. To mi přijde už jako docela úchylné a nechutné. Hlavně mě štve to, že ani přítel jí neumí nic říct!

Snaží se tě naštvat Asi tě fakt nesnáší a chce, abys na ní žárlila, no. Já bych se na to vykašlala a dala jí najevo, že je mi k smíchu a žárlit na ní opravdu nebudu...Třeba by jí to přešlo...

Chovala se tak už před tím než tě poznal? Tozn. od mala se k sobě takto "fyzicky" mají? Kolik jí je? Není třeba v pubertě?