Šli byste na schůzku s úplně cizím člověkem

No a jaký je to rozdíl, když toho chlapa potkám v baru? V tom baru ho taky neznám a může mi o sobě nakukat romány. A takové to, že pak některé ženy z dotyčným jdou hned ten večer domů toho se bojím víc já. Není nic špatného se domluvit a sejít se někde na kafe, kde jsou lidi. Buď ten člověk sedne nebo ne. Pro mě možná varianta být se střízlivým než s opilým. A jak se asi seznamovali lidi dřív, když nebyl internet? No třeba i cestou z práce na zastávce a nikomu to divné asi nepřišlo. Domluvilo se místo, čas a nic se dlouho neřešilo dneska vidí každá v takovém úchyla ale zase abych to jen nebránila, tak mamku takhle oslovil chlap na ulici, tak si s ním dala schůzku a spíš mu šlo o to jedno, tak tu schůzku ukončila. Vzala si tágo a čau.

To je to samé jako když jedete metrem a líbí se vám tam nějaký chlap a strašně moc vás přitahuje. Tak se nezvednete, protože je vám to trapné? Pak vylezete z metra a říkáte si: jéé měla jsem za ním jít Ten, kdo takhle někoho osloví na ulici má velkou odvahu a né každého bych hned zatracovala pokud mi nepíše nějaké oplzlosti

Mě takto oslovil kluk na ulici, už po mě mrkal v tramvaji.... Vystupovali jsme náhodou na stejné zastávce. Dali jsme se do řeči, dal mi na sebe číslo. Za týden jsme šli na kafe. Po pěti letech jsme se vzali a teď jsme spolu už 11 let. Máme spolu dvě malé děti a já mám toho nejlepšího chlapa na světě.
Takže, milé dámy, myslím, že má cenu to občas vyzkoušet, pokud je vám daný člověk sympatický. Držím palce!!

Nechci se snažit být nějak vtipná, ale každá první schůzka je vždycky vlastně s cizím člověkem
Pokud se někdo seznamuje, většinou o tom druhém nic krom jména neví.
A seznamují se kdekoli, oslovují se na ulici, v knihovně, na zastávce,na discu.
a hlavně na discu běžně člověk plouží s cizím klukem a nebojí se.)
Takže proč ne, ale na rušném místě.
Pokud má člověk strach, může si dát pak sraz s kamarádkou. Jít pak někam na nákup, nebo odejít jinam. S tím, že kdyby náhodou ji pak ten onen třeba sledoval....ale kuš, to snad ne.)

A teda mimo jiné, se mnou takhle začal pán flirtovat ve frontě na salámy.
No, upozornil mě s milým úsměvem, že ta prodavačka obsluhuje jeho, že si musím počkat.
Ale jestli prý mám takový hlad, že by mě pozval na oběd. No ještě že jsem vdaná, nemusím to řešit

Já bych šla pokud bych byla sama,nevidím v tom problém,nikdy sice nevíš,co to může být za chlapa,ale nebála bych se toho Na první schůzku bych zvolila místo,kde je více lidí,někde ve městě odpoledne na kávu a pak by se vidělo...Lepší poznat někoho venku,než třeba na diskotéce,kde chodí chlapi jen lovit,teda většinou.

Stalo se mi to dvakrát, jednou to bylo úplně mimo, ten chlap byl o hodně starší než já a bylo mi 16, takže to byl nejspíš nějakej úchyl a nebyl vůbec hezkej
Ale podruhý už to bylo lepší, ten dotyčný byl sympatický a milý a dal mi svoje číslo ale nikdy jsem se mu neozvala, jelikož jsem byla zadaná a stále jsem, i když s někým jiným u mě bohužel nemají šanci

Stalo se mi teď něco podobného, ale odmítla jsem. Nevím, k člověku kterého neznám nemám prostě důvěru a ani nemám chuť se s ním seznamovat a tu důvěru budovat, když ho vůbec neznám. Samozřejmě je to můj subjektivní názor

tak to je docela hezké, nevtíravé a vtipné pozvání.

Já na schůzku s někým, kdo mne oslovil na ulici apod, několikrát šla (za život jsem měla 3 nejdůležitější vztahy, přičemž dva vznikly oslovením na ulici nebo na pláži; třetí vztah je bývalý kolega z práce). Ono nejvíc záleží na pocitu z toho člověka - nejít s někým, kdo je nám nepříjemný, vlezlý apod. Samozřejmě.

Ono je toto dokonce lepší než se scházet s někým z netu, protože mne se jednou stalo, že jsem se sešla s týpkem z chatu a přede mnou se objevil někdo, kdo se svým fotkám moc nepodobal... dokonce byl o dost starší než na fotkách....

No prostě ať to kámoška zkusí. Jde na veřejné místo a pak by jí mohl teoreticky někdo vyzvednout... spíš kámoška... určitě po první schůzce neprozrazovat kde bydlí!

Ach jo. Tak kamarádka mu prý odepsala, že si to musí promyslet a že ho vůbec nezná, tak že o něm chce nějaké info Odpověděla mu asi po půl dni od toho, co jí napsal on a že prý jí teď neodepsal. Mně to přijde trošku jak vyslýchání a možná neodepisuje proto, že to na něho působí i arogantně. Prý nechtěla vypadat, že na něj čeká, tak to napsala takto.. Každopádne jí držím pěsti, třeba má jen hodně práce a nemá čas odepsat. Ale asi mohla být v té smsce milejší, on jí prý napsal velice hezky.

takém myslím... ono pro běžného chlapa sebrat odvahu k oslovení taky není snadné... a slušný chlap se nebude vtírat, když bude cítit, že není zájem.

Tak ten kluk s ní má docela trpělivost, nakonec jí odepsal, že by jí to rád řekl osobně

proč ne? šla bych, za to nic nedá.pokud to byl pěkný a příjemný chlapík.. mě zaujalo že se nestyděl a měl kuráž jsou to docela bačkory ti chlapi...

Několikrát se mi to stalo, ale odmítla jsem. Souhlasím s názorem nahoře. Je to pro mě cizí člověk a nemám k němu důvěru.

Kamarádku takto také byla oslovena... Později s tím chlapem dokonce chodila, po cca půl roce se s ním rozešla a teď se z něj stal psychopat, který jí sleduje a v podstatě i vydírá.

Samozřejmě se tohle může stát i s člověkem, kterého známe, ale pro mě to je odstrašující příklad