Shopaholismus - rady jak z toho ven

Reaguji na Hallowey:
Jé, jak kdybys mluvila o mě Jinak já třeba právě před časem pár věcí prodala, takže jsem byla koncem měsíce krásně nad limit v plusu. Jedna část byla výtěžek z prodeje oblečení na blešáku (můj první, byl super ) jenže jsem to samozřejmě zas utratila za nové oblečení a věci Páč jsem si řekla, že díky tomu, že to je za staré věci, tak si za to koupím nové a z výplaty pak aspoň ušetřím, když si z toho nekoupím oblečení - který si stejně koupím Prostě si to člověk vždycky odůvodní

Dnes ve 20:00 hod. na ČT2 dokument "Nakupuj, dokud nepadneš".

Ahoj holky, když to tak pročítám, tak musím konstatovat, že patřím sem k vám. Můj shopaholismus je ale jen jeden z následků mých nutkavých myšlenek a zkratovitých impulsivních jednání.
No nicméně, když přijdu do obchodu, koupím si vždycky, co se mi líbí, protože to v tu chvíli musím mít a až doma zjišťuju, že to vlastně nepotřebuju, nebo se mi to vůbec nelíbí. Nakupuju všechno, hlavně hadry, boty, kosmetiku, teď jsem začala i šperky. Ale někdy nakupuju i třeba nějaké dobroty, nebo prostě blbosti. Vždycky mě něco chytne a kupuju to ve velkém množství. Teď třeba zrovna ty šperky, předtím to bylo spodní prádlo, nebo jsem si nedávno domů přinesla asi desatery barevné ponožky. Kolikrát ale nakupuju věci hodně podobné, co už mám doma. Takže mám např. 3 prstýnky, které jsou skoro stejné.
Snažím se s tím bojovat, myslím, že se mi to trochu daří, ale když dostanu peníze (jsem ještě školou povinná), tak si vždycky nějaký ten hadřík dopřeju a šetří se mi hodně špatně. Je mi jedno, jestli to jsou věci značkové, nebo třeba z tržnice, když se mi to líbí. Nejhorší na tom asi je, že stejně to mám doma zavřené ve skříních a nosím jen pořád dokola pár všednějších hadříků, i když mám třeba docela luxusní a originální kousky. Přesto mám pořád pocit, že nemám co na sebe a potřebuju ještě to a to. Mám už naplánované dopředu, co po škole půjdu shánět, jenže v obchodě se mi zalíbí další tři věci a k nim potřebuju ještě tohle a tohle. Je to začarovaný kruh.
Úplně vidím myšlenkové pochody některých lidí. ,,Ta má teda problémy.."
Ale mě to někdy vážně trápí, hlavně, když vidím, že většina těch věcí je zbytečných a nevyužiju je, a hlavně nemám pořád peníze. Je to zatím silnější než já, i když se to snažím omezovat. Ovšem, dopřeju si, neodepřu si to úplně.
Doma se už také stydím, už ani neříkám, co jsem si nového koupila. Když to někdy vytáhnu, nebo jde mamka do skříně, tak se diví, co to zase mám. Říká mi, abych nekupovala věci, které už mám, nebo co nepotřebuju. Já bych ráda, ale to víte – hrách na zeď. A táta mi nadává, že utrácím, nic neušetřím.
Nevím, proč sem píšu, asi se potřebuju vykecat. Lidé kolem mě by si zaťukali na čelo, anebo mávnou rukou - ta neudrží korunu, utrácí.

Ahoj, chci se zeptat zakladatelky jestli za ten rok nějak pokročila.... Mám totiž zřejmě stejný "problém" tak by mě zajímalo zda je reálné se vyléčit. A pokud ano, jak se vyhnout internetovému nakupování?

Dokud si prostě neuvědomíš, že jednou se dostaneš do stádia, že nebudeš mít nic, tak ti nikdo nepomůže. Možná až samotná ta zkušenost kam se dopracuješ.. Psycholog je jasná volba, ale nic za tebe nevyřeší stejně ti řekne, že musíš pracovat sama na sobě. Stanovit si priority například..

no, s tím ti nepomůžu... mám to uplně stejné,, ale byla o tom epizoda v true life na MTV...

MTV True Life: I'm a Compulsive Shopper

ale nějak mi to nejde v " našem regionu" spustit..každopádně si to pamatuji již od roku 2008

ahoj holky,
chci se zeptat, jestli nemáte někdo zkušenost s něčim podobnym, co dělám já....
ráda nakupuju, ale pokaždý, když jsem v obchodě a něco se mi líbí, nemůžu se rozhodnout, jestli si to koupim nebo ne...když se rozhodnu a koupim si to, najednou mě přepadne pocit, že je to zbytečný a že to nepotřebuju a ty peníze se mi hodí na něco jinýho...
mám dvě práce, takže bych si mohla dopřát si kupovat kde co, ale já jsem taková, že spíš škudlim...sice nevim na co, ale už mě to štve, že si pomalu už ani nic nekoupim a nemám z toho radost...
když si to koupim, musim mít účtenku, ptž vim, že to nejspíš půjdu zase vrátit...
mám radost z toho pocitu, když to jdu vrátit, že mi přibydou penízky....
ale hrozně mě to štve, ptž si chci něco kopit a mít z toho radost, ale poslední dobou si jen kupuje a chodim zpět to vracet...
nevim, proč to dělám, proč si prostě nemůžu jako každá holka koupit něco, co se mi líbí a nechat si to a nosit to....
jen mám výčitky, že to nepotřebuju, že je to moc drahý a jdu to vrátit....
díky moc za radu....
zatim jsem nenašla nikoho podobnýho, kdo by si věci kupovat a šel je hned vracet..
docela mě to otravuje v životě, dokáže strávit hodinu nad tim, jestli si koupit tričko za tři stovky nebo ne...a nakonec ho jdu stejně vrátit
štve mě, že si prostě nemůžu udělat radost...

asi je to něco psychickýho nebo nevim, ale nevim, odkud se tohle moje chování vzalo