Shopaholismus - rady jak z toho ven

Nemusíš si tím nutně něco kompenzovat. Je to prostě slast, navodíš si příjemný pocit, a tomu se těžko odolává. Můžeš být klidně spokojená, šťastná, ale stejně si najdeš v životě škvírku, do které zvládneš nacpat nějakou takovou drogu, a už se vezeš.

Možná by s tím uměl pomoct psychiatr, který se zabývá kompulzivními poruchami. Racionální pohled, kognitivně-behaviorální techniky, případně léky, jestliže je přítomná třeba úzkostná porucha nebo lehká deprese (tím se to pak zhoršuje), to může pomoct, ovšem to hlavní je stejně na pacientovi.

Taky miluju nakupování, šamponů, kondicionerů, krémů, sprcháčů mám tak na 5 let Ale nějak mě to nevadí, občas někomu něco věnuju a on mě pak za to hrozně "miluje"
Oblečení mám taky hrozně moc, musim ho mít rozdělené na jarní, letní, podzimní a zimní Koupila jsem si naschvál velkou postel s úložným prostorem abych to tam mohla skladovat, protože oblečení mi je líto někomu dávat nebo prodávat, mám pocit že mi všechno sluší Když mi je něco větší tak si řeknu "co kdybych náhodou přibrala" a když menší nebo obepnuté "do toho zhubnu"....
Pak doplňky nakupuju taky ráda, třeba poslední byla sada náramků ve slevě z 169,- na 30,- no nekup to a doma jsem zjistila že mi to je velký a z mojí ruky to hned spadne Tak jsem to dala kamarádce, mohla bych pokračovat opravdu dlouho.
Prostě mě to baví, klidně peníze z brigády utratím, jsem mladá tak na co bych šetřila? na důchod? To mě neláká, dokud jsem hezká a v "nejlepších" letech tak si budu užívat.
Jednou budu mít rodinu, děti a co si pak koupím? Asi nic moc, třeba přiberu a pak mě to přestane bavit když mi nic nebude
Nemyslím si že jsem případ pro psychologa, je to můj koníček a moc mě to baví, nechci se toho zbavovat. Akorát je pravda, že se mi kamarádka směje a příteli to radši ani neříkám kolik si toho kupuju, to samý doma, radši mlčim než poslouchat že to jsou zbytečnosti, mě to dělá radost

V Paní domu, co vyšla minulý měsíc, tak je o tom článěk. Možná na netu bude k sehnáni. Je tam psáno, co dělát, aby člověk neměl to nutkaní furt nakupovat

Reaguji na Theo:
jsi mě docela pobavila hezky jsi to napsala! a máš pravdu. Jinak jesli tak rozdáváš kamarádkám,škoda, že nejsi moje kamarádka hehe

Jinak pro zakladatelku, nevím jak moc je to vážné, ale asi ano, když jdeš klidně do mínusu atp. Psycholog určitě pomůže, můžete společně přijít na to, co že ti to v životě chybí a proč takhle nakupuješ. A tím se odstraní problém. Víš co pomohlo mě? já pracovala u obchodního domu. Každou pauzu na oběd jsem tam byla, denně jsem si něco přitáhla. Ani se mi to už nehodilo, ale prostě to bylo třeba ve slevě, nebo pěkný, tak jsem neuvažovala a koupila. Skříň praskala, ale stejně jsem nosila jen pár vybraných oblíbených věcí. Mam doma plno věcí ještě s cedulkou, teda ted už moc ne, dávám to na bazar. Měla jsem dobrou práci. No a o tu jsem přilšla a přišla jsem i o ty příjmy na které jsem byla zvyklá a to mě naučilo si uvědomit kolik zbytečností jsem si kupovala tak to dávám na bazar, nebo rozdávám po rodině..a je to divný, ale měla jsem z toho takový očisťující pocit fakt!! Ted se snažim u kosmetiky(no jde to těžko) ale že mam jen dva šampony, nebo jeden, ten dojde, koupím další..ne to hromadit. Oblečení bych nejdraši všechno vyházela a kupovala si postupně nové a aby se to dalo kombinovat mam toho hodně, ale bez rozmyslu a půlka tam jen visí, tak co nenosím toho se zbavuji. Záleží kde pracuješ? jestli jdeš třeba cestou domů okolo obchodů a tak víš. Nechoď do obchodů!to je jediná rada a taky jsem ted přemýšlela, že dám kartu přítelovi, že si jen něco vyberu na žití,pak jsem ve městě a nutkání je veliký! a vždycky si odůvodní člověk proč to potřebujea je tam takových lákadel

Reaguji na Lady_Kate: Odvykačka by se někdy hodila[img]

Tak to je téma pro mě. Taky to tak mám,jako na ty zakladní věci mám,ale ten zbytek utratím za věci, které nepotebuji. Oblečení to ještě jde,protože nemám nejideálnější postavu,ale kabelek,kosmetiky,bot...zvlášt těch letních,to se nedá.Tak jsem si minulý rok založila ješte jeden účet,kde si převadím peníze,ale i tak to není ono,protože jak mě to chytně,tak si stejnak převedu peníze zpět na ten normální účet,nebo co je ješte horší,protože jsme účetní a mám pokladnu,tak si vezmu zálohu na mzdu...a pak se divím že mi příjde nic moc normální výpalata.Dělám to tak,že do města chodím výjmečně, protože to bych zas utratila za věci které nepotřebuju.Taky si ráda kupuju modní časopisy,a tam se vždy najdou další lákalda, která musím mít.Tak jsem si řekla,že časopisy musím omezit,trochu se to daří,ale jen trochu.A pak je zde internet,chvilka nudy,brouzdání a zas najdu něco co vylozeně potrebuju.Nekdy jsou to i věci do domácnoti,takže to ještě jde.Jako nejhorší to je,když dostanu menstruaci.Toužím po mimnku,ale veškeré pokusy selhali,i když já i manžel jsem zdraví.Takže já si nakupováním lečím tohle + další věci z minulosti co tu popisovali holky..v cca 15ti jsem taky chodila v tom stejném a neměla peníze,takže ani pocit,že bych něco chtěla. O psychologovi jsem uvažovala,ale to bych musela narazit na nějakého dobrého. Jako v životě mám víc trapení,v rodině a tak.A jedině nakupování mě občas udělá spokojenější,ale jen na chvilku.Za některé věci jsem ráda že mám,ale za větší polovinu bych se nafackovala.

Takže vím,že mám problém,postupně ho řeším,ale bojím se vždy,že jak bude nějaká krize,že vím co mi pomůže,a zas člověk rozfofruje plusový účet. Malé změny od minulého roku jsem udělala,ale chce to víc.Takže pro téma jak se nám daří léčit z shopaholismu bych brala, že bychom se mohly podporovat.

Reaguji na Theo: jj,a taky rozdávám,ale až je mi to někdy trapné...to totiž většina holek nezná,jako proč to rozdávám,proč jsem to vůbec kupovala....

Taky jsem musela mít všechno, co jsem viděla a v hodně exemplářích. Ale od té doby, co jsem nezaměstnaná, tak jsem 100% vyléčená. Když něco vidím, co nutně potřebuji, tak se holt otočím a jdu dál.

Reaguji na ladyve: to je kruté řešení...I když v tomhle případě nedobrovolné. Ješte co jsem zavedla je to,že když něco nutně chci,tak si to prvně napíšu,a časem škrtám...takže ne všechno už mám...Nebo si řeknu až v další výplatě...jenže ne u všeho se to podaří.

Prvně mě napadlo, nechodit na Omlázko, protože je tu tolik lákadel, které člověk MUSÍ mít
neee, to je vtip.
Kamarád měl podobný problém, koncem měsíce neměl na nájem, energie... nekupoval oblečení, chodil "večírkovat" a kupoval pití všem okolo.
Pomohlo až to, když výplatu odložil vždy na části k několika lidem a k těm si pak chodit pro svoje peníze. Asi si připadal hloupě, protože to zabralo,,,

Ahoj
někdo pro lepší náladu jí, někdo pije někdo nakupuje. Určitě to souvisí s psychikou. Taky to znám. Je ti mizerně a řekneš si tak si udělám radost a něco koupím. Co poradit. Vyhýbat se centru a hlavně těch obchodních. Pokud se s někým chceš sejít jdi do kavárny, restaurace, která je dál od obchoďáků. Začni dělat sport a další jiné zájmy. Nastav si pravidelně nějaký režim třeba po, st, pá, fitko doplňuj to bazénem jeď mimo město třeba na celý den na venkov jezdit na koně apod. Tím vyplníš svůj čas a nebudeš přemýšlet o tom co potřebuješ. Prošla jsem si tím taky a nejvíc pomůžou zájmy vyplňit si ten čas na maximum jinak. Je to jen vůle. A pokud s tím budeš mít pořád problémy, tak radši zajdi k psychiatrovi a nestyď se za to..Přeju hodně štěstí.

Reaguji na EleanorWoods: Je to tak, čas se musí nějak vyplnit. Jsem si taky pořídila zakrslého králička,i proto,abych se měla s kým mazlit a abych měla aspoň nějaké "miminko".Takže pokud vyloženě nemám krizi, tak spěchám domů, protože vím, že tam na mě čeká a že se chce mazlit.

Reaguji na issabele:
Jj, proč by si člověk neužíval dokud může?

Reaguji na chobotnicka:
Taky ti rozumím, vždycky najdu něco co se mi líbí, potom zjistím že to ani moc nepotřebuju v horším případě že mi to vůbec není, tak to radši někomu dám. Zatím si nikdo nestěžoval Ale je pravda, že se snažím to tajit před lidmi kteří mě nechápou

Reaguji na Yasminka:
Já bych neřekla že je to vždycky psychické, mě to prostě jenom baví a zbavovat se toho ani nechci A třeba přes centrum chodim musím, protože mám školu v centru, když pojedu MHD tak budu čekat 50minut na vlak, tak je lepší jít pěšky a projít centrum a obchody jediné řešení je nechodit do školy ale to bohužel nejde
Taky tady na omlázku vždycky objevím něco "naprosto" úžasného, pak si to jdu koupit a objevim další 3 věci které se k tomu strašně hodí

Reaguji na EleanorWoods:

Mám s tímhle taky problém, ale hlavně když mám peníze, když je nemám, tak mě to moc nezajímá, nevyhledávám to...protože by mě pak mrzelo, že to nemůžu mít...jenže teď jsem měla hodně peněz a už skoro nemám bydlím totiž na vesnici...všude kolem nikde nic, všechny města daleko (nejbližší větší město 30 km), takže já nakupuji na netu, teda hlavně na mimibazaru baví mě to snad i víc než nakupovat v normálních obchodech - vždycky, když jdu do nějakého OC, tak je tam toho tolik, že mi stačí 5 obchodů a mám dost, jsem toho pak strašně zahlcená a nic se mi nelíbí, navíc nemám ráda zkoušení a takhle si vždycky sednu, otevřu mimibazar, najedu na oblíbené prodejce a už to jede pak se mi něco zalíbí, pořád se na to koukám a nakonec si to objednám...a nejradši mám, když přijdu domů ze školy a na stole mám balíček...to je takový překvapení vždycky akorát že člověk stráví spoustu času u počítače...ale je to se mnou hrozný...docela mě to štve, že nedokážu šetřit...ale nevím co s tím...žádné komplexy nemám, prostě mě to strašně baví....