Rozešel se a chce být kamarád

Reaguji na LaArdilla:

No a ešte prezraď, či je tento v sexe lepší ako ten predošlý ... a toto sa tvoj bývalý pre istotu neopýtal, že?

Tak to rozhodně je, za těch devět let jsem nezapomněla, jaký to s ním bylo a je to snad ještě lepší

Ne, ale ja sa opýtala jeho

Je a asi by se divila, kdyby věděla, že on má stále potřebu projíždět mou ulicí, i když to nemá po cestě a zjišťovat, jak na tom jsem

Děkuju . Moc si to přeju.

[cituji=LaArdilla]...vyzvídal, kdo to je, odkud je, kde pracuje a tak...[/cituji

Ti chlapi jsou jak přes kopírák...

..xa xa ... si krutá

Prvně řekl, že jo, ale neznělo to moc přesvědčivě, a pak přiznal, že to ještě není úplně ono - přeloženo - stále mu to nejde

Tak to je paráda, jsem ráda, dodalas mi optimismum!
U mě je situace taková, že jsem s tím klukem něco měla asi před rokem. Vypadalo to, že spolu začnem chodit, fakt jsme si rozuměli a i sex byl skvělej, akorát jsme to nakonec všechno pěkně pos.rali... Já byla tenkrát čerstvě po rozchodu a celkově jsme měli i dost jiných problémů, takže jsme to nakonec vzdali a zůstali jenom kamarádi. Prostě se to všechno sešlo v dost blbou chvíli a kdybych ho potkala jenom o trochu později, všechno by probíhalo jinak.. No nic, minulost se změnit nedá, ale teď, co jsem zase nezadaná, jsme se začali tak nějak vídat víc intenzivěji, většina problémů už je vyřešená a čistě teoreticky teď nic nebrání tomu, abychom to zkusili znovu. Fakt je to super kluk, jeden z mála, který mi vyhovuje vlastně ve všem. Má dost nedostatků a špatných vlastností, ale i přes to všechno ho mám moc ráda a je to poprvý za svůj život, kdy mám pocit, že je to prostě ON... Tak moc bych si přála, aby nám to tentokrát vyšlo...

Ach jo holky to se tak krásně čte,že se něco zase slepí! Já sem uplně na dně,včera se semnou přítel rozešel p 4,5letech,máme 2ročního chlapečka.Prý mě má moc rád na to aby mi už lhal a něco tajil a že se zamiloval....že s jistou slečnou(která je zadaná) nic nemá,že se nevídaj,nepíšou si,ale že proti tomu dlouho bojoval,a nevybojoval....měli jsme sice ted nějaké neschody,ale myslela sem si že je to prací,ve které tráví čas od rána do večera,podniká.... hrozně se rozplakal a jak ho to strašně mrzí že mi ublížil,že to tak nechtěl že mě má moc rád a že si nezasloužím aby mi zničil život. Prý mi bude oporou po všech stránkách,po finančních psychický apod... Vůbec tomu nerozumím...vím,že se něco takovýho může stát,jsme jen lidi.ALe po všech letech,kdy jsem statečně zkousávala jeho nápor v práci,byla tolerantní a utěšovala ho,se stane tohle.Přiznávám,jsem total v prdeli!! Co můžu dělat? Nic? Bojovala sem za rodinu zuby nehty a odměnou není nic než trápení a neskutečná bolest!

každé trápení tě posílí a věř, že časem ta bolest přejde....ono když se zamiloval, tak se holt nedá nic dělat....odpusť mu, nech ho jít a věř, že ho to třeba časem přejde a trkne ho o co s tebou třeba přichází...a když ne, tak by to stejně nemělo do budoucna cenu....zase je dobrý, že ti to řekl na rovinu a nenalhával ti něco....a myslím, že se zachoval jako chlap, když ti nabídl oporu

Zachoval sa tak, aby sám pred sebou vypadal dobre.
Uvidíš, za chvíľu sa začnú hádky a on sa bude všemožne snažiť očierniť Čokošku, lebo bude mať výčitky svedomia a tak sa mu uľaví.
Čokoška sa teraz môže len snažiť vyzerať ako čo najlepšia, vyrovnaná, usmiata dáma a nedoliezať ... a on sa po pol roku prirúti späť.
Kvak.
Bodaj by tak bolo.

to jo, otázka je, jak dobře to půjde...

nevím no, ale spousta chlapů by prostě řeklo, že chtějí rozchod a tím by to haslo.....jasně, že má asi výčitky, ale copak budu s druhým zůstávat jen kvůli špatnému svědomí?

Holky je to pasé a nezbívá než se s tím smířit ,bolí to,neskutečně! ....zachoval se i přes to užasně a slíbil,že i tak se o nás postará a nikdy nás nenechá ve štychu! Vzhledem k tomu,že ho znám velmi dobře,vím že to tak bude.Aspon po finanční strance a pomoci. Ted už vím,že se nevrátí. Ted aspon vím,že to není uplně kuli jiné,i když je zamilovaný, snažil se to vysvětlit a moc dobře to nejde, prostě v určitých situacích "něco" chybí... Strašně mě mrzí, že sem měla nejlepší tchýni s tchánem co snad na týhle zeměkouli jsou. Ale i vnich mám ted oporu jak ve vlastních rodičích. Bože! Proč jsou vztahy tak komplikovaný!? Aspon že závěr toho je pocit,že já nejsem ta špatná!
Moc si přeju aby jsme spolu vycházeli aspon takhle,už kuli synovi,ten si nic s toho nezaslouží a ani nechci aby to nějak výrazně pocítil. Už tak je okolo mě dost rozhádaných párů a dělají si naschvály. .... možná sem naivní,možná je to tím,že pořád miluji,možná jen věci chápu...vše ukáže čas. Ale bojím se,už jen toho,že jsem nikdy sama nebyla a už vůbec,že se musím sama postarat o vlastní dítě....

Ježiši, to je romantika jako z filmu, že jste se po devíti letech dali dohromady... Ať je to vážně ten pravej!