Rozdělení domácích prací s partnerem - má na něj u vás vliv financování domácnosti?

Nedělá nic jakoby pravidelně,že by striktně třeba vysával jen on nebo jen on umýval koupelnu či chodil se smetím.
Zvládám běžný úklid včetně uvaření v podstatě sama a když nestíhám,tak přiloží ruce k dílu například umyje nárazově okna nebo převlékne postele či pověsí záclony.
Žijeme v paneláku a tak mi připadá,že zas tak hodně práce tady není.

Reaguji na Ivettkaa:
Nemyslím si, že by peníze měly vliv na domácí práce. Ikdyž jsme manželé, tak nemáme společné peníze a ani bych to nechtěla, manžel platí téměř vše, já pouze někdy své oblečení a malé nákupy a když už potřebuju udělat velký nákup, tak mi automaticky odevzdává svou kreditku, ale nikdy jsem ho o to nežádala, prostě mi jí dá rád, hlavně když se mnou nemusí jet nakupovat. Domácí práce dělám jen já, ale né proto, že on by nechtěl, spíš proto, že si myslim, že by to udělal špatně a já jsem puntičkářka, takže než abych to po něm musela dělat znova, to si to raději udělám hned napoprvé sama. Jediný co dělá, tak dělá dříví na zimu, jinak nic.

Jak můžeš platit s kartou,která není na tvé jméno?Nebo s ní běžíš nejdřív do bankomatu?Není jednodušší mít od toho účtu kartu vlastní?

A jsme u toho. Pokud se o nás partner hezky stará, chceme mu to podvědomě vrátit tak, že se budeme starat zase my o něho (péčí o domácnost). Být ve tvé situaci, rozhodně nezakládám takové téma a radši čas využiju k žehlení.

Jak to tak čtu, tak vlastně u nás dělám všechno já včetně těch chlapských prací, protože než bych ho k tomu dokopala... Ale přítel často vaří zase. A jinak u nás máme takové období, kdy dělám fakt všechno všechno a teďka třeba poslední týden on každý den vaří a uklízí (ale nepere, nežehlí, to zas ne ) Jinak s penězma, společné peníze nemáme, ale nijak to nerozpočítáváme, prostě někdy platím já, někdy on, v restauraci a tak vždycky on, vždycky se nějak domluvíme, a když mám pocit že moc platí, tak mu něco hezkého koupím Ale rozhodně je to o domluvě.

To jde myslím, úplně normálně, když jsem brigádila za pokladnou, tak ženské normálně platily kartou manžela (resp. kartou s mužským jménem), s přehledem mi to i podepsaly... Ale nevím, jestli není rozdíl mezi platební a kreditní kartou, v tom se moc nevyznám. Jinak to je taky zajímavost, které jsem si na té brigádě všimla - většinou tu rodinnou kasu drží ženské...

U nás je to tak, že finance máme společné a o práci se dělíme. Já třeba většinou vysávám, utírám prach a myju koupelnu. On zase pere, stará se o dřevo do krbu a takové ty věci okolo domu, zahrady a auta (ale dům máme nový tak toho moc není). A o vaření, vytírání a běžný úklid se dělíme podle toho kdo má zrovna čas nebo náladu. Nejsem ničí služka ani matka, takže nevidím jediný důvod, proč bych to měla dělat sama.
Ale naštěstí mám doma schopného chlapa, který naprosto skvěle zvládá veškeré domácí práce a do ničeho ho nutit nemusím. Rozhodně bych nesnesla někoho, kdo bude očekávat, že všechno udělám sama, protože jsem ženská. Takový by hooodně rychle letěl.

Přesně, nevidím nejmenší důvod, proč by chlap nemohl s něčím pomoct. Jasně, že většinu obstarám já, ale aby přišel z práce a já ho zbytek dne ještě obskakovala, to teda ani náhodou

Tak to je mi tě líto. Co teda on dělá? Nic?

Reaguji na Ivettkaa: Bydlíme v paneláku, manžel má zpravidla kratší pracovní dobu, a v týdnu i častěji volno, navíc ho baví vařit, takže vaří (ne denně, ale já vařim tak 2x do měsíce), nákupy obstarává většinou on (někdy jdeme spolu a někdy dokoupím něco já) ,celkem často myje nádobí (ale to bych spíš řekla, že máme tak půl na půl) a úklid máme rozdělen zhruba tak, že on uklidí 2x (většinou mu musím tak den předem říct, že je to potřeba a on se pak třeba i sám nabídne, že má právě třeba druhý den volno nebo bude brzo doma) a pak jednou uklízím já (pořádně ). Ale není to pevně dané, spíš jak je potřeba a jak má kdo čas, no a taky teda musím říct, že máme sklon být docela bordeláři, takže když máme oba líný období, tak záleží i komu dřív rupnou nervy a pustí se do toho Ale zase třeba koupelnu bych řekla, že uklízim skoro pořád sama, protože jsem na to háklivější, manžel by si všimnul, že je potřeba uklidit, až by se do vany přes špínu nedostal, takže ani nechápe, co tam jako uklízim, vždyť on nic nevidí Peru já, žehlení mě moc nebaví, tak se snažím pořizovat spíš materiály, které není tak potřeba žehlit, protože jinak žehlím taky já. S vrtačkou manipulovat neumíme ani jeden, takže na takově věci, jako je ucpaný odpad voláme pomoc (podle obtížnosti činnosti od příbuzných a kamarádů až po odborníky).

Reaguji na Laky:
Samozřejmě, že to jde úplně normálně platit kartou, která není na tvé jméno, když znáš PIN.
Reaguji na Ivettkaa:

A já normálně taky pracuji, nesedím doma na zadku. A domácí práce nedělám kvůli tomu, že manžel platí téměř vše, dělám je proto, že on by je udělal blbě, jak jsem už psala a vlastně on po mě taky nikdy nechce, abych mu pomáhala dělat dřevo nebo spravit střechu.

Reaguji na Ivettkaa:
Praní, vysávání, vytírání - to zvládá dobře, vynáší koš každý den a s umýváním nádobí se střídáme ob den, o víkendu třeba on navaří já umyju nádobí a naopak. Jsou ale práce, které si raději dělám sama, např. úklid koupelny, věšení prádla a utírání prachu.

Já ještě se svým partnerem nebydlím, ale moji rodiče to mají tak, že mamka dělá téměř všechno. Je to ale dáno hlavně tím, že taťka chodí pozdě z práce (mamka teda taky nechodí nějak extra brzo, ale rozhodně dřív) a když přijde o půl desáté z práce, tak přece nepůjde ještě žehlit nebo něco. Navíc otec pracuje i v sobotu, takže se moc nezapojuje ani do víkendovýho velkýho úklidu, ale když je v sobotu náhodou doma (tak jednou do měsíce), tak vysává, protože on když vysává, tak odtahuje i nábytek, a to mamka nedělá (ztrhala by se). Samozřejmě ale když je mamka nemocná nebo je jí špatně, tak taťka pomáhá - uvaří (umí asi 2 jídla, ale tak aby rodina neumřela to stačí ), uklidí atd., takže to není, že by to "neuměl", ale nemá to kdy dělat. Navíc teď mamku spíš zaskakuju já, když nemůže.
Nákupy u nás obstarávají oba rodiče. Mamka ty každodenní menší a taťka ty větší (vody apod.) a nebo když mamka něco zapomene, tak mu zavolá, ať to dokoupí.

Až budu bydlet s partnerem, tak bych taky očekávala nějakou dělbu práce, ale stejně jako u mých rodičů to bude záviset hlavně na časových možnostech nás obou a ne na tom, kdo kolik vydělává.

Co se týče mateřské tak tam je jasný, že většinu prací dělá žena. Samozřejmě budu chtít, aby mi partner po návratu z práce pomohl, ale spíš budu ráda, když třeba vykoupe a uloží dítě, aby si ho trochu užil a uměl se o něj postarat než abych ho poslala žehlit nebo něco...

Reaguji na Ivónie:
Tys to celé tak pěkně napsala

Jo?A kde je to normální?Proč si asi myslíš,že je na té kartě jméno a podpis?Žádný prodavač by tě správně neměl nechat zaplatit kartou,která není tvoje,tak nám tady alespoň nevěš bulíky na nos,v ČR jsou jména rozeznatelná i prodavač pozná,že ta žena co před ním stojí není Karel Novák

tohle se nesmí,co kdyby ta karta byla kradená?

I když v marketech evidentně jsou na kasách inteligenti a nějaké předpisy jsou jim asi ukradené,ale platba cizí kartou by neměla projít!I když zná PIN,tak karta je na Karel Novák a tím pádem jak to,že u kasy stojí Marie.....prostě jméno je na kartě pro identifikaci.Po tom,co tady čtu mám fakt radost jak v našich obchodech by byla případná kradená karta chráněná.

Reaguji na Laky: Souhlasím, že by platba cizí kartou neměla projít, ale realita je trošku jiná. Když jde např.přítel na nákup a chci aby ho zaplatil mými penězi tak mu dám kartu a normálně s ní zaplatí, i mě už párkrát svou kartu dal a nikdo se nad tím nikdy nepozastavil. Nemělo by to tak být, ale je...

To je masakr,můžu ti říct,že kdybych stála u kasy,přede mnou by platil muž a na kartě bylo ženské jméno či naopak,toho si občas všimneš /jak lidi vytahují kartu/ a pokladní jí vzala,tak si okamžitě na tu pokladní budu stěžovat a byla by bez práce!

To si nemyslím... taky jsem se na to ptala vedoucích, jestli takovou kartu můžu vzít a říkali, že jo. Je to samozřejmě asi nelegální, nicméně běžná praxe.
Než by někdo v obchodě dělal kravál a tak, tak to radši vezmou, nechtějí ztratit zákazníka.
Ale máš pravdu, že

a to je každopádně špatně.