Psychický blok

redzac

No v mým případě nemám problém se vzhledem. Myslím si, že vzhledem dokážu celkem zaujmout, dokonce jsem slyšela názor, že někteří chlapi ze mě mají i strach (vtipný, že?). I když jepravda, že se chodím kontrolovat do zrcadla na záchod, i když třeba zrovna nepotřebuju jít. I kdybych vypadala jak Kate Moss tak se to nezmění. Je to fakt v psychice. Přijdu si nudná a bez osobnosrti. A je to hrozný pocit.

To je jasné. Jsme jenom lidi A proto to chce nějakou jinou pomoc. I třeba jóga je super Uvádí tělo do klidu. Nebo potom ty další metody. Musíte holky zkoušet a zkoušet Věřte mi, že Vám bude líp a budete mít ze sebe lepší pocit, když se zaměříte na řešení

To neení vtipné...Ze mě mají taky....

Holky možná mají strach, pže vidí, že nejste až tak vyrovnané. To se pozná Takže holky už se na to vykašlete

AXIS
Máš recht..Mě takhle uklidňují procházky v přírodě s pejskem...příroda a zvířata....u lidí moc(někdy) pomoc nehledám..nebo takhle přes internet a je úžasný, že se najde někdo, kdo chce pomoci, má snahu a najde si čas

Pozná...To také vím..Přispívá k tomu i má pleť, mé vystupování a jak už jsem psala na začátku hodně mi k tomu pomohl bývalý a jeho pomluvy...
To mě úplně podrazil nohy..Celé město ví, jak vypadám nahá kde co mám..a že trpím často na kvasinky....úžasné...to bych vám nepříála zažít...opravdu vyventiloval to nejhorší co mohl..(a znáte lidi, věří tomu horšímu a pak se posmívají).a nedávno po dvou letech mi napsal jak jsem úžasná jedinečná....atd...ztratila jsem s ním 4 roky..a doteď nepochopím jak jsem mohla s takovým..být tak dlouho..

hulvát!! fakt nemám slov... moc ti držím palečky, abys to překonala a měla kolem sebe lidi, co tě podrží...
jediný co tě může potěšit je to, že lidi, kteří se ti za to smějí, jsou omezení tupci!! a jsou to stejný hulváti jako tvůj bývalý a nemá cenu si jima zabývat...
člověk, který má vše pohromadě odsoudí tvého bývalého... tohle se vážně nedělá... a věřím tomu, že i u spousty lidí klesl...

něco takovýho jsem taky zažívala a přitom se mnou byla sranda... dělala jsem vtípka a tak... jenže to bylo o mém VNITŘNÍM pocitu... pak jsem začala na sobě pracovat...pozitivní myšlení, byla jsem na kineziologii, mám se ráda, nekritizuje se atd.

jo apropo víte co je to kritika??
srovnáváte TO NEJHORŠÍ s TÍM NEJLEPŠÍM na tom druhém! a to fakt nemůže pro vás dopadnout dobře...

Flamenca
hrozný, tvůj bývalý přítel musí být nějaký zakomplexovaný chudák a jeho cílem bylo ti jen a jen ublížit, což se mu bohužel povedlo. Ale taky věřím, že rozumní lidé ho odsoudili.

redzac

jojo, jenže už jsem se s tímto názorem i několikrát setkala, že jsem nudná, uzavřená, vážná, dokonce mi muž, co mi na něm kdysi hodně záleželo řekl, že mám nízký sebevědomí. To bylo jak nůž do zad.

zkus stavět puzzle... u toho se vždycky krásně uvolním... na nic nemyslím, protože hledám ten zatracený kousek...)))

a přes den třeba myslím na to, co budu dělat, prostě se vidím, jak jdu z práce domů, jak uklízím, vařím, tím pádem začnu přemýšlet o receptech.. což je hooooooodně pozitivní.. a tak dál...

ale nečekej, že to půjde samo, chce to trénovat, trénovat a trénovat.... ale už jen tím, že jsi sem napsala, je vidět, že s tím něco chceš dělat... a to jsi na správné cestě...)))

jo a znáš techniku hooponopono? taky super...

no a co, tak máš nízký sebevědomí, ale toho se můžeš zbavit... !! asi to bude extrém co teď napíšu, ale kdybys měla aids, tak jsi v pr... neuděláš nic... ale s nízkým sebevědomím můžeš něco dělat, to není trvalý stav !!
já měla/mám nízký sebevědomí taky...ale makám na sobě... jde to pomalu, ale jde to!!
a rozhodně to není o tom, že přijdu do společnosti a tam se při rozhovoru nezadrhávám, perlím a jsem za hvězdu večera...
je to o tom, že jsem sama se sebou spokojená! i ve vlastních očích jsem zvýšila svou cenu!
jo a od tý doby, co jsem začala na sobě pracovat, tak už nepřitahuju divný lidi...))))

o mě zase můžou říct, že jsem střelená, dětská, prdlá (tím jsem se taky trápila, přišlo mi, že mě nikdo nebere vážně) ... no a co, já se v týhle "roli" cítím dobře! a kvůli nikomu se nebudu měnit... oni se kvůli mě taky nezmění... a jestli mě nebudou brát takovou jaká jsem, tak si půjdem každý svou cestou a já si k sobě přitáhnu lidičky, kteří jsou mi podobní...

redzac

moc díky za povzbuzení. Je vidět, že už jsi vyrovnaná a neděláš si s tím moc hlavu, to je fajn

donkey

A v tom je právě ten zakopaný pes. Nech to volnosti, jinak jsi v křeči - a o následcích jsi psala. Mimo jiné - neupínej se na to, co si o Tobě kdo myslí.To by ses musela po čase zbláznit, ať bys činila tak či tak. Ano, určitá sebereflexe je zapotřebí, ale vždycky s mírou ! Důležitý je Tvůj vnitřní pocit.
Měla jsem svého času podobné problémy. Pomohla mi zde již citovaná literatura ( např. 4 dohody aj ) a celková práce na znovuzískávání sebevědomí po určitých životních karambolech.
Teď jsem po této stránce v pohodě - ale rozhodně se také blíže nestýkám s lidmi, s nimiž si nemám co říci....