endy
Ahoj kočko, hele jak tady čtu tvůj příběh, běhá mi až husí kůže z toho, jak jsme si podobné, už nějaký týden se rozhoduju, jestli mám přetrvat ve vztahu s přítelem, shrnu to, jsme spolu už 3 roky, bydlíme skoro 2, máme psa a oba pracujeme. To není nic zvláštního, vlastně ani nemáme nějaké extra velké problémy, i v posteli to jde, jen mi nějak přijde, že poslední dobou vedle sebe přežíváme, než abychom spolu opravdu žili, já nemluvím na něj, on na mě, když se ho zeptát, co je, tak odvětí, že NIC a zase je na 2 hoďky ticho.
Já už nevím, jak to spravit, je mi 22, mu 27, ale že by nějak extra toužil po rodině, jako že v tom by byl problém, to taky ne.
Opravdu nevím, co dělat. Přemýšlela jsem nad tím, že bych chtěla být nějakou dobu sama, ale opravdu sama, od mých 18 let jsem šla ze vztahu do vztahu, a fakticky nikdy jsem si neudělala pořádně čas sama na sebe, možná v tom je ten problém, mám nepřekonatelnou touhu osamostatnit se, najít si vlastní byt, klidně 1+1, být sama, chodit cvičit, nakupovat s kámoškama a bavit se, ale bez CHLAPA, mám ho opravdu moc ráda, miluju ho, ale bojím se, že to mezi náma brzo skončí?
PROSÍM holky poraďte, nebo se z toho zblázním ....
lululu1987
ahojky, podle toho, co píšeš je buď mezi vámi nějaký problém a zatím netušíte jaký, protože si o tom nejste schopni promluvit - v tom případě bych navrhovala udělat nějakou dobrou večeři pro svého miláčka, nechat ho ať se hezky nadlábne a pak si s ním o tom zkusit promluvit a vyzvědět z něj, co se děje, ale zkus to udělat tak, ať se za žádnou cenu nepohádáte, to je fakt hodně důležité a přitom na něj nesmíš tlačit. Psala si, že ti připadá, že máme podobný problém, ale vy ve vztahu - podle toho, co píšeš problémy nemáte a neřešíte nic závažného... Možná propadáš panice - tohle je fakt, že jsem to zažila taky, jseš mladá holka a nejseš si jistá, jestli je pro tebe tenhle ten pravý.. navíc ho miluješ, ale chceš se více osamostatnit, možná si to nechceš připustit, ale začínáš chtít jiného chlapa a nebo jestli se v tom vztahu začínáš "dusit", je možné to vyřešit tak, že si najdeš pro sebe více volného času a dělat, co tě baví...Každopádně, pokud tohle prožíváš, musíš přijít na to, co ti v tom vztahu tak zásadního chybí! Já s přítelem byla 4 roky a měli jsme naplánované i to, jak se budou jmenovat naše děti, okolí nám závidělo, jaký jsme super pár..., ale bohužel jeden problém - to s tou bývalkou, jsme nedokázali vyřešit. Já ani on jsme za celé ty 4 roky nenašli nikoho, kdo by nám připadal lepší a kvůli koho bychom uvažovali, že pokračovat v našem vztahu nemá cenu. Když se rozhlídnu kolem sebe po chlapech, tak ten můj je ten nejlepší! Kdybyste nebydleli spolu, bylo by lepší si dát na pár dnů pauzu, ale takhle věřím, že je to mnohem složitější...Pokud třeba nemáš někoho u koho bys mohla strávit pár dnů, nebo si třeba můžeš zajet na dovolenou... Zkus fakt zjistit, co se mezi váma děje, třeba to je jen stres v práci, možná ho napadlo, že by se chtěl rozejít, ale bojí se ti to říct.... Já fakt nevím, tohle si musíš zjistit a pak se podle toho rozhodnout a ujasnit si, jestli opravdu věříš, že s tímhle člověkem chceš mít děti, že vedle tohodle člověka chceš třeba i zestárnout a že je pro tebe ten nejlepší a nedokážeš si představit, že by ho měla nějaká jiná ženská a sebe si nedokážeš představit s jiným chlapem.... Dej vědět!
endy
Tak si představ, včera udělám večeři, ještě místo cvičení jedu nakoupit nějaký dobroty a jeho oblíbený vínko (já jsem fakt asi magor), všechno v poho, přijdu domů, on - meje podlahy, luxuje a umývá nádobí (do teď nemyslitelná situace), tak jsme se najedlim, pustili film a já teda, že začnu ... Sice mi to moc nešlo, ono se asi blbě mluví o takových věcech, když vážně asi ani nevíš, o čem chceš mluvit, nebo jak problémy správně nazvat... no dejme tomu, že vytušil, že se něco děje, jenže reakce žádná, jakoby ani neslyšel, co říkám..nebo možná nechtěl slyšet, pořád: ,,A to je všechno, miláčku, jdeme spát??" No chápeš, to?? Já rozhodně ne! Tak nevím, jestli se bojí připustit si, že se něco děje nebo jestli je mu to opravdu fuk (i když to si nemyslím).?
lululu1987
nevím, ani si nenapsala, co si mu říkala, co jste řešili atd.... Z toho, co píšeš mohu pouze usoudit, že vytušil, že uvažuješ o rozchodu a bojí se, že mu to v nejbližší době ukončíš. Nebo třeba, jestli si to řešila už s nějakým známým/známou, tak se to možná dozvěděl... Těžko říct... z toho, co zde píšeš se toho moc vyčíst nedá.... Každopádně si myslím, že problém je spíše v tobě, anebo se ti něco snaží utajit - to by mohla být taky možnost. Každopádně zbytečně nemysli negativně a uspořádej si priority, co vlastně chceš ty od vašeho vztahu.
endy
tak jak to vypadá? Dali jste se dohromady nebo ne?
lucisek1111
ahojky, sama nevím, jak to vypadá... dohromady jsme se nedali a já jsem nastoupila cestu sebepřesvědčování sama sebe, že už to nemá cenu... Zatím jsem se z toho nevzpamatovala... To se projevuje hlavně ve spánku - otřesené sny..., ale jinak to docela zvládám... Nejhorší na tom je, že jsem si zrovna včera uvědomila, že se to zatím nikam nepohlo a kdybychom se k sobě vrátili, tak bych si ten hnusný rozchod prodělala znovu a tohle už zažít nechci.... Ikdyž jsme se rozešli na vážno už asi 3 krát vždycky mi trvalo než jsem se z toho dostala.. Jsem ke všemu apatická a jsem úplně mimo, prostě nepoužitelná, když můžu tak spím, a když spím, mám hrozné sny. K tomu mému včerejšímu "uvědomění" - já pořád myslím na jeho bývalku, všechny ty události mám tak zažrané v paměti, že je to jako nějaký virus... takže ikdyž přítel už mi včera psal a chtěl vědět, jak se mám a chtěl se o víkendu sejít, já si jakoukoli změnu zakazuju. Jenže ono tohle přeroste do fáze, kdy i on to vzdá.... Teď sme spolu byli na školení, co jsme si předem platili a já jsem pozorovala, jestli k němu ještě něco cítím,,, a nedokážu si na to odpovědět. Kamenem úrazu je, že je mezi náma fakt velká sexuální přitažlivost - to byl jeden z důvodu, proč si myslím, že jsme se k sobě vždy vrátili, prostě jsme nedokázali být v přítomnosti jeden druhého aniž bychom se sebe dotkli a už to bylo.... Dneska se uvidíme zase - máme předplatné do divadla, ale já už nemám sílu to řešit, zatím ne... takže nevím, jak to bude...
endy
u nás je to také spíš o sexuální přitažlivosti. Jako povahy si vůbec nesedíme. Já bych se bála a hend mu napsala, protože jak budeš dlouho čekat, tak si to může rozmyslet a už se k tobě fakt nevrátí. Zaleží jak se rozhodneš.
lucisek1111
tak to si mě možná i špatně pochopila s tou sexuální přitažlivostí.. my si rozumíme jako povahově, ikdyž jsme rozdílní a sedíme si, ale nedokážem prostě vyřešit tenhle jediný problém... A právě jsme se k sobě vždycky vrátili, protože si člověk říká a neustále opakuje, že ne a proč jsme se rozešli atd, ale ta přitažlivost nás nějak vždycky přemohla... No dlouho čekat jsme od sebe ani ne týden a já v tom nemám vůbec jasno, takže mu psát nemůžu ani nechci. Samozdřejmě, že se bojím, že už se k sobě třeba nikdy nevrátíme, ale zatím nevím, co chci, nevím, co je pro nás nejlepší... Takže nemůžu za nic jestě bojovat... Dopadlo by to stejně a za měsíc nebo dva bych řešila to stejné...
endy
držím Ti moc pěsti, aby jsi to zvládla....děláš to nejlíp, jak můžeš a podle mě správně....vyčkávej a urovnej si sama v sobě, jestli takhle chceš žít....jsi chytrá holka, ted jsi u mě po tomto posledním příspěvku stoupla v ceně.....
určitě to moc bolí, jsi statečná.....hodně holek by se od tebe mohlo učit....gratuluju...
Děkuji všem... pomohly ste mi utřídit si myšlenky... Teď už to musím vyřešit sama se sebou.... Díky!
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.