Proč je pro nás svatba tak důležitá?

Stalo se to po 5ti letech vztahu a plánovaně A rozhodně jsem nechtěla to, že když se rozhodnem pro mimi, tak honem rychle naplánovat svatbu! To ne e e.Takže svatbu až když bude malý mezi námi

Ale jeee! Kamarádka se vdávala v klášteře a vedle sebe měla 14ti měsíčního prcka a užila si to náramně!Svatba byla krásná a prcek byl k sežrání

To, že nemáme papír pro mě neznamená, že jsme rodina poloviční
No nic, každý tu má názor. Já se samozřejmě na svoji svatbu těším, ale až tu bude miminko, nechci nic velkého, nejlépe někam odjedem s rodinou. Nechcem velké mecheche. Zapařit s přáteli mužu i bez svatby Každý to holt vnímá jinak. Ale nelíbí se mi, jak tu někdo kouká na svobodné matky s partnerem a né s manželem jak na něco méněceného!

s tím souhlasím. Pokud ten jeden, ať už muž nebo žena, se proti tomu brání zuby nehty, tak asi bude v něčem háček. Ale pokud se tomu nebrání ani jeden do budoucna, tak proč se navzájem uhánět teď hned? Mě by se nelíbilo, kdyby mě do něčeho takového tlačil,stejně tak by se nelíbilo jemu, kdybych tlačila já jeho. Už jsem zažila u známé, jak svého budoucího tlačila do svatby a šla přes mrtvoly po pár letech a přišlo mi, že on na to kývnul jen aby měl od toho už konečně klid. A na svatbě byl jak někdo koho se to netýkalo s výrazem, musel jsem.

Chápu,každý to má nastavené jinak.
"Za našich mladých let" to bylo jinak

Jinak dnešní doba sociálních dávek přímo podporuje "být svobodnou matkou",dostane úlevy,podporu a příplatky jinak,než by měla jako mladá vdaná paní v rodině s dítětem.
Možná i toto je důvod,proč v hospodaření "každý za své" se nikdo do svatby nehrne.

To ano, naši taky nejdřív otěhotněli a hned se brali a jsou spolu šťastni do teď už 25let!. Nic proti, ale já nechci vše najednou. Někdo má svatbu, za pár let dítě. Já to mám naopak a vubec mi to nevadí

Tak kvuli tomuhle rozhodně nehodlám být svobodná matka To mě ani nenapadlo a ani nevím, jaké jsou v tom výhody. Naštěstí to ani řešit nemusím.

Holky, když si vás ti hrdinové nechtějí vzít, proč souhlasíte s tím, že bude mít dítě jejich příjmení? Vždyť to není automatické, že má dítě příjmení po otci, je to na rozhodnutí obou rodičů. A myslím, že poslední slovo má matka.
Jinak si myslím, že to veškeré odmítání svatby ze strany slečen ("není to to nejdůležitější v životě", a "na lásku nepotřebuju papír") je tak trochu z nouze ctnost. Protože dámy, až vám bude třeba 35 a pořád budete muset o své drahé polovičce mluvit jako o příteli, a on vás bude představovat jako přítelkyni, tak vám to taky poleze krkem. Přítelkyně může být i holka, co s dotyčným žije 14 dní, z hlediska společnosti tak trochu nikdo...

Já se vdala/po ročním vztahu/ a za čtyři roky otěhotněla na první pokus.......do dnes mi mladej vyčítá,že mohl být i starší,kdybych si pospíšila

To bylo neadresně a všeobecně myšleno

Proti tomu vubec nic nemám Když jsou do toho zapáleni oba dva a nažhaveni k tomu se vzít, je to krásný. My se o svatbě zatím jen bavíme, plánujem, kde by to mohlo být, koho všechno tam budeme mít, ale prostě ani z jedné strany nepadl ten termín "tak jdem na to", ale víme, že to chcem. Teď se nás každý ptá, kdy teda bude svatba, když čekáme to dítě a mě už to leze krkem Počítáme, že tak za rok, dva to přijde a vubec nám to nevadí, že to ani jeden nehrotíme.Hlavně, že víme, že chcem být spolu

Tak to v některých případech muže být i manželka

Ano,pokud je potřeba svatbu naplánovat do detailů / některé USA filmy jsou úžasné / pak to trvá,my měli termín na radnici,k tomu rezervaci v restauraci na oběd a pak mejdan.Žádná velká svatba,to je celkem zbytečné vyhození peněz a okolí tě stejně pomluví ať se snažíš jak chceš,někdo se najde,kdo bude nespokojen.
Ovšem svatba někde v katedrále za zvuku varhan a dlouhatáánská vlečka je krásný sen.Být alespoň ten den D za princeznu.

Moje "budoucí švagrová" se vdávala na hradě a oddávali je v dobových kostýmech a to bylo jak z pohádky, k tomu rytířský program po obřadu. Nádhera, ale na mě toho bylo mooooc a chtěla bych něco malého, nejlépe na pláži, na boso jít tím pískem k ženichovi a na sobě lehké bílé šatky.Kolem jen pár nejmilejších lidí. Já vím, že u nás to nebude žádné velké žádání o ruku. Jednoho rána se na sebe podíváme a řeknem si, tak co kdyby jsme se vzali? A pak to pujde rychle Stejně tak jsme se bavili o mimču, za rok, dva, pul roku a jednoho večera při usínání jsem zaslechla "a nemohli bysme mít to miminko už dřív?" No a druhý den jsem přestala brát prášky. Takže u nás asi tak nějak

Ale já nenapsala, že si mě vzít nechce . Jen, jsem popsala pocity, které mám jako nastávající svobodná matka. Jinak normálně fungujeme jako pár, až teda na ten papír, který je pro mě prostě důležitý. Můj přítel mi několikrát sám od sebe řekl, že si mě vezme a řekl to myslím vážně - jenže to já beru jako prostě někdy, rozhodně ne jako závaznou nabídku a teď jsme tu svatbu nečekaně přeskočili mimčem... Na miminko se moc těšíme a bude mít jeho jméno, protože dle jeho slov má v plánu si mě vzít a tak by se pak naše dítě jmenovalo jinak než my dva a zas by se to muselo řešit a já s tím souhlasím, žádný nátlak, bylo to rozhodnutí nás obou. Sice se mi pořád nelíbí ta představa, že se mé dítě bude jmenovat jinak, ale beru to jako přechodnou věc. Věřím mu, jako partner je úžasný a tak doufám, že si o mě taky myslí, že jsem skvělá a budu pro něj jednou i skvělá manželka

... chtěla jsem si trošku nějakým slušným způsobem zanadávat, že mi to vyšlo jinak, než jsem původně chtěla .. Ne házet na mého přítele to,že pro něj nejsem dobrá, aby si mě vzal. To nikdy neřekl, právě naopak, jenom ten krok skrátka ještě neudělal .

Jak by ten krok měl vypadat krom toho,že by donesl formuláře k vyplnění

Holky nic proti svobodným matkám těhotným s přítelem=kamarád / víc se mi líbí slovo partner / nemám,to aby nebyl nějaký omyl,ale jak by měl vypadat ten krok k tomu,aby nastala svatba?
Jste s nima už nějakou dobu,jste těhotné a nebo děti už máte,takže pokleknutí,prsten a romantika by už mohlo být celkem trapné.Co by tedy měl být ten impuls k rezervaci termínu na radnici?