Přiznat "nevěru"?

mě by zajímalo, jak do dopadá, my to tady řešíme a zakladatelka zatím nic

já osobně bych nevěru nikdy nepřiznala... a když by se to provalilo, tak bych zatloukala, mlžila, ale nikdy bych se nepřiznala, prostě kluci nás chtějí rozeštvat proti sobě atd...
nedělala bych to kvůli tomu abych vypadala před partnerem hezky, ale brala bych to jako bránění vztahu, aby to mezi náma bylo pořád hezký, aby tam zůstala důvěra... zvlášť, když by ten úlet pro mě nic neznamenal...

Reaguji na matadi:
Včera ve 23:41 napsala, že to zatím neřekne.

Reaguji na True:

díky, jsem to nějak přehlédla

Pokud chceš vztahu ubližit, partnerovi taky, jen aby se ulevilo tobě, tak mu to řekni.
Nenadarmo říkal pan doktor Plzák - zatloukat, zatloukat, zatloukat,....

Byla by si akorát pod drbonohledem, důvěra v tebe by byla nabouraná...
Rozmysli si to dobře. Pokud to řeknes, tak zpátky to nevezmeš!

Tak pokud jde o úlet s někým neznámým nebo někde mimo (jiné město kde člověk nikoho nezná) a člověk ví,že se to partner spíše nedozví tak bych rozhodně zatloukala.
Pokud se něco podobného stane někde kam chodí oba, kde potkávají přítelé a známé...natož pokud se to stane mezi přáteli a vzájemí kamarádi o tom vědí....to je mnohem horší....Jelikož partner se to může dozvědět od kohokoli a kdykoli a ty důsledky by byly mnohem horší.
Dozvědět se něco takového od nějakého známého...zjistit, že to všichni kolem mě věděli...být za idiota...člověk, partner, kterému bych věřila by mi lhal a dělal jak je vše ok....pro mě by to byla konečná. Když to řekne je šance....že to společně vyřeší.

Stalo se mi to samé, akorát z druhé strany. Přítel se na školním zájezdu (bylo to ještě na gymplu) do Řecka opil a líbal se a osahával s jednou z mých nejlepších kamarádek. Na tom zájezdu jsem byla taky, s tou kamarádkou jsem tam bydlela v chatce. Ten večer jsme se opily (trochu) ještě s dalšími spolubydlícími (všem nám v té době už bylo nad 1. K tomu přiznávání. Poznala jsem, samozřejmě, že se něco stalo, a od začátku jsem si myslela, že jde o něco takového. Přítel zatloukal a zatloukal, tak jsem to nechala být, asi po roce a něco se sm přiznal. Byla bych radši, kdyby se přiznal rovnou, podezření jsem měla od začátku. Nerozešla jsem se ním kvůli tomu, jsme spolu dodnes, stálo mi to za to. Vzal si z toho ponaučení, doufám. Odpustila jsem mu, ale nezapomenu mu to.

Ale pokud tvůj přítel podezření nemá, nech to tak, neříkej mu to a vem si z toho poučení pro příště.

Reaguji na Malá Tlapa: ženský to umí líp poznat, než chlapi jsme lepší herečky

Holky, tak moc děkuju za rady, téma uzavírám, pomohlo mi to. První dva dny to bylo hrozné, musela jsem na to pořád myslet, ale docela to odeznělo a jen si na to občas vzpomenu, ale není to tak hrozné, jak jsem si myslela, že to bude. Spoléhám na čas, jsem poučená a hodná